Diskuse ministrů zemědělství k mimořádnému zasedání Rady AGRIFISH ze dne 07/01/2026 potvrdila, že téma budoucnosti Společné zemědělské politiky, financování zemědělství a potravinové bezpečnosti zůstává jednou z hlavních politických priorit členských států. Debata vycházela z informační poznámky Komise a předsednictví nazvané „Zajištění potravinové bezpečnosti a suverenity EU v nejistém světě“, která shrnovala průběh a závěry lednového mimořádného jednání svolaného v reakci na protesty zemědělců a rostoucí tlak na sektor. Evropská komise v dokumentu zdůraznila strategickou roli zemědělství pro evropskou suverenitu, konkurenceschopnost a zaměstnanost i jeho význam pro udržení obyvatelstva ve venkovských oblastech. Komise uvedla, že shoda panovala na naléhavosti situace a potřebě opatření, která by současně zmírnila aktuální tlaky a otevřela nové příležitosti pro sektor. V oblasti financování Komise prezentovala kombinaci nástrojů, které mají podle jejího hodnocení zajistit bezprecedentní úroveň podpory. Upozornila na návrh Národních a regionálních plánů partnerství s vyčleněním 293,7 mld. EUR pro zemědělství, možnost národních doplňkových prostředků a zřízení tzv. jednotné bezpečnostní rezervy ve výši 6,3 mld. EUR, která má nahradit a fakticky zdvojnásobit stávající krizovou rezervu. Připomněla rovněž návrhy na větší flexibilitu krizových plateb, minimální podíly prostředků na rozvoj venkova, dřívější přístup k financím již od roku 2028 a dodatečné zdroje prostřednictvím Evropského fondu konkurenceschopnosti a výzkumných programů, včetně zvláštního okna pro biotechnologie, bioekonomiku, zdraví a zemědělství. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen označil mimořádné jednání ze 07/01/2026 za nezbytnou reakci na tlak ze strany zemědělců a zdůraznil, že vyslalo jasný politický signál o významu potravinové bezpečnosti. Připomněl zpřístupnění 45 mld. EUR předem z rozpočtových rezerv, čímž se objem prostředků směřujících do zemědělství přiblížil hranici 400 mld. EUR. Upozornil na vazby mezi SZP, Národními a regionálními plány partnerství a budoucím fondem konkurenceschopnosti a avizoval další práci na zjednodušování, včetně dialogu k provádění rámcových environmentálních předpisů. Současně varoval před šířením nákaz zvířat a křehkostí některých trhů, zejména trhu s cukrem. Řada delegací členských států ale zdůraznila potřebu silnější, samostatné a lépe financované Společné zemědělské politiky po roce 2027. Itálie, Maďarsko, Litva, Irsko, Rakousko, Chorvatsko, Slovensko, Rumunsko, Česko, Bulharsko, Řecko a Lucembursko kritizovaly přístup založený na předčasném uvolňování či přeskupování stávajících prostředků a shodly se, že takový postup nepředstavuje skutečné nové financování. Tyto státy požadovaly zachování samostatné SZP se dvoupilířovou strukturou a jasně stanoveným rozpočtem od počátku Víceletého finančního rámce. Delegace z Maďarska, Litvy, Bulharska, Rumunska, Slovenska a Řecka výslovně varovaly, že navrhovaný rámec může oslabit společný charakter politiky a prohloubit nerovnosti mezi členskými státy. Otázka správy a právní jistoty zazněla opakovaně, přičemž Itálie, Rakousko, Maďarsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko a Česko upozornily, že nejistota ohledně budoucí architektury SZP komplikuje plánování na úrovni zemědělců i správních orgánů. Silná podpora zazněla také pro další zjednodušování pravidel a snížení administrativní zátěže. Německo vyzvalo k systematickému odbourávání nadbytečných povinností a k jasným a jednoduchým pokynům, přičemž tuto linii podpořily Dánsko, Finsko, Irsko, Česko, Nizozemsko a Slovinsko. Irsko a Česko požadovaly ambicióznější přístup ke zjednodušení environmentálních předpisů, zatímco Finsko upozornilo na nutnost zohlednit i rámce ochrany přírody.

Více informací zde.