Rada EU a Evropský parlament dosáhly dne 09/12/2025 předběžné dohody o úpravě pravidel pro udržitelný reporting podniků (CSRD) a náležitou péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Dohoda je součástí prvního zjednodušovacího balíčku Omnibus a cílí na omezení administrativní a regulatorní zátěže, zejména prostřednictvím zúžení rozsahu působnosti směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, a zároveň má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti unijní ekonomiky.
V případě směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) se spolutvůrci právních předpisů shodli na výrazném omezení okruhu povinných subjektů. Povinnost reportingu se bude vztahovat pouze na podniky s alespoň 1.000 zaměstnanci a zároveň s čistým obratem přesahujícím 450 milionů EUR. Tímto krokem byl doplněn původní návrh Komise, který počítal pouze s navýšením prahové hodnoty počtu zaměstnanců. Dohoda rovněž vyjímá z působnosti směrnice finanční holdingové společnosti a zavádí přechodnou výjimku pro podniky, které již zahájily reporting za účetní rok 2024, ale v letech 2025 a 2026 by nově do působnosti směrnice nespadaly. Součástí kompromisu je také revizní doložka, která umožňuje do budoucna znovu otevřít otázku případného rozšíření rozsahu působnosti. Dohoda zároveň stanoví, že u podniků mimo působnost CSRD se dobrovolný standard pro malé a střední podniky (VSME) stane praktickým limitem pro rozsah informací, které od nich mohou vyžadovat větší společnosti v rámci hodnotových řetězců, čímž se má zabránit nepřímému přenášení administrativní zátěže.
Zásadní změny se týkají také směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Přestože Komise původně nenavrhovala úpravu rozsahu působnosti, předběžná dohoda stanoví nové, výrazně vyšší prahové hodnoty. Povinnosti náležité péče se budou vztahovat pouze na podniky s více než 5.000 zaměstnanci a čistým obratem alespoň 1,5 miliardy EUR. Tento přístup vychází z předpokladu, že právě největší společnosti mají největší vliv na své hodnotové řetězce a zároveň dostatečné kapacity k naplnění těchto povinností. Dohoda rovněž mění způsob identifikace a posuzování negativních dopadů. Podniky již nebudou povinny provádět komplexní mapování celého hodnotového řetězce, ale pouze obecné vymezení rizikových oblastí, a to na základě rozumně dostupných informací. Společnosti se budou moci zaměřit na ty části řetězce, kde je nejpravděpodobnější nebo nejzávažnější výskyt negativních dopadů, přičemž v případě rovnocenných rizik bude možné upřednostnit posuzování přímých obchodních partnerů. Cílem je omezit tzv. přelévání povinností na menší podniky a subdodavatele. Významnou úlevu přinese také vypuštění povinnosti přijímat klimatický transformační plán zaměřený na zmírňování změny klimatu. V oblasti odpovědnosti a sankcí dohoda ruší harmonizovaný režim občanskoprávní odpovědnosti na úrovni EU a ponechává tuto otázku na vnitrostátních právních řádech, přičemž je vložena revizní doložka pro případné budoucí posouzení potřeby jednotného rámce. Maximální výše sankcí byla stanovena na 3 % celosvětového čistého obratu podniku, přičemž Evropská komise má vydat metodické pokyny k jejich uplatňování.
Součástí kompromisu je rovněž odklad lhůt. Transpozice směrnice o náležité péči byla posunuta o jeden rok, na 26/07/2028, a podniky budou povinny nová pravidla uplatňovat od července 2029. Tyto změny navazují na dříve přijatý mechanismus „stop-the-clock“, kterým byly již dříve odloženy některé povinnosti v oblasti udržitelného reportingu. Předběžná dohoda nyní podléhá formálnímu schválení Radou a Evropským parlamentem. Po přijetí budou změny zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem vyhlášení.