Dánské předsednictví plánuje během jednání Zvláštního zemědělského výboru dne 10/11/2025 vyvolat diskusi o tom, zda návrhy Evropské komise na změny v přímých platbách v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2027 posílí potravinovou bezpečnost. Předsednictví zaslalo delegacím pětistránkový podkladový dokument, který odkazuje na připravovanou prezentaci Komise na zasedání ministrů zemědělství dne 17/11/2025. Podle Komise má být po roce 2027 podpora příjmů směřována především k zemědělcům, jejichž hlavní činností je zemědělství a kteří tak přímo přispívají k potravinové bezpečnosti EU. Návrh zavádí degresivitu a zastropování na objem plošné podpory na farmu. Současně počítá s tím, že malé podniky mohou dostat paušální platbu do výše 3.000 EUR ročně. Členské státy by měly zajistit, aby podpora odpovídala pravidlům WTO a aby byly zachovány rovné podmínky v rámci jednotného trhu. Komise také navrhuje, aby členské státy vyřadily z plošných podpor zemědělce v důchodovém věku nejpozději od roku 2032, s možností ponechat jiné typy plateb. Návrh navazuje na připravovanou strategii generační obměny, která má zajistit, že alespoň 6 % vyhrazených prostředků půjde na mladé zemědělce. Velké podniky zůstávají důležitým pilířem produkce potravin v EU, ale pravidla pro cílení podpory mají být zpřesněna tak, aby podpora byla transparentní a obhajitelná. Součástí balíčku je i příprava národních plánů potravinové bezpečnosti a reakce na krize, včetně možnosti vytvářet zásoby zemědělských produktů pro krizové situace. Státy budou muset určit kontaktní orgán odpovědný za koordinaci s Komisí a dalšími členskými státy a zajistit, aby případné rezervy nenarušily trh. Dánské předsednictví požádá delegace o odpověď na dvě otázky: do jaké míry cílení přímých plateb podle návrhu Komise posílí potravinovou bezpečnost a jaké hlavní riziko mohou potenciální rezervy zemědělských produktů pomoci řešit při zachování tržní orientace zemědělské politiky.