Koalice šestnácti členských států – Rakouska, Belgie, Bulharska, České republiky, Španělska, Francie, Chorvatska, Maďarska, Itálie, Litvy, Lucemburska, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rumunska a Slovenska – s podporou Estonska vyzvala na jednání Zvláštního zemědělského výboru dne 06/10/2025 k začlenění všech ustanovení Společné zemědělské politiky do jediného právního aktu. Cílem je zabránit roztříštění pravidel a zachovat společný rámec politiky. Podle společného prohlášení vede současná struktura návrhu Evropské komise, rozdělená mezi pět samostatných právních předpisů (včetně nařízení o národních a regionálních partnerských plánech a výkonnostního nařízení), k nežádoucí fragmentaci SZP. Státy proto žádají analýzu, které články těchto dokumentů se přímo týkají zemědělských opatření a měly by být projednávány v rámci Rady AGRIFISH, aby byla zachována soudržnost a jednotné řízení. Signatáři zároveň zdůraznili nutnost dostatečného rozpočtu pro zvládnutí rostoucích výrobních nákladů, geopolitických dopadů a environmentálních závazků. Upozornili, že vyšší míra spolufinancování by mohla zhoršit rovné podmínky mezi členskými státy a snížit atraktivitu agroenvironmentálních opatření. Evropská komise uvedla, že její návrhy na zjednodušení právního rámce neoslabí environmentální cíle, ale mají posílit motivační prvky a zjednodušit přístup zemědělců k opatřením SZP. Zároveň oznámila, že do konce roku 2025 předloží cílenou revizi základního nařízení o ekologické produkci, která bude omezená a nemá snižovat stávající standardy. Další jednání Zvláštního zemědělského výboru se uskuteční 20/10/2025, následovat bude debata ministrů na Radě AGRIFISH ve dnech 27–28/10/2025 v Lucemburku. Dánské předsednictví Rady EU původně plánovalo posunout vyjednávání rychle vpřed, avšak rostoucí politický odpor v Parlamentu i členských státech vytváří nejistotu ohledně dalšího postupu. Čtyři unijní diplomaté upozornili, že čím déle bude proces trvat, tím menší může být výsledný rozpočet – a to jak kvůli omezeným rozpočtům členských států, tak kvůli riziku, že nové vlády se silně euroskeptickými postoji nebudou ochotny navýšit příspěvky do rozpočtu.