Evropská komise dne 17/09/2025 představila minimální národní alokace pro přímé podpory v rámci budoucí Společné zemědělské politiky (SZP) na období 2028–2034. Z celkové částky vyčlenila 300 mld. EUR výhradně na podporu příjmů zemědělců opatření (pro opatření v rámci sloučeného I. a II. pilíře), z čehož 6,3 mld. EUR připadne na nový nástroj Unity Safety Net určený k řešení tržních krizí. Samotná opatření SZP tak dosáhnou 293,7 mld. EUR, pro Česko je alokováno 6,15 miliardy EUR v běžných cenách, pro Slovensko 3,73 miliard EUR. Rozdělení mezi členské státy vychází z podílu, který jim náleží v roce 2027, tedy v posledním roce současného Víceletého finančního rámce a po ukončení konvergence přímých plateb. Komise zdůraznila, že kromě této minimální částky bude mít každý stát možnost využít dalších 453 mld. EUR v rámci Národních a regionálních partnerských plánů, a to jak na doplňující přímé podpory, tak na intervence typu LEADER, školní programy, podporu inovací a znalostního transferu nebo investice do zemědělských podniků. Tyto prostředky budou podle Komise doplňovat základní alokaci a umožní lépe reagovat na místní a sektorové potřeby. Využití prostředků bude vycházet ze společného souboru nástrojů, které musí členské státy plánovat a předkládat ke schválení Komisi a Radě, aby bylo zajištěno rovné zacházení a jednotné cíle napříč Unií. Nový rámec zahrnuje několik nástrojů příjmové podpory – degresivní platby na plochu, platby pro malé zemědělce, vázané podpory, kompenzace za přírodní znevýhodnění, podpory rizikových nástrojů či agro-environmentálně-klimatické platby. Některé z nich, například degresivní přímé platby, podpora malých zemědělců či specifická platba na bavlnu, budou financovány plně z prostředků EU. U většiny ostatních intervencí se vyžaduje spolufinancování z národních zdrojů ve výši minimálně 30 %. Komise zároveň potvrdila, že zemědělci najdou v novém období většinu stávajících nástrojů, přičemž pravidla mají být jednodušší a méně detailní. Zemědělství a venkovské oblasti budou zároveň podle Komise čerpat z doplňkových investic v oblastech jako vodní hospodářství, bioekonomika, energetika, výzkum a inovace. Podpora má být dostupná i prostřednictvím dalších unijních nástrojů, například programu Horizon Europe, Evropského fondu konkurenceschopnosti či nástroje Global Europe. Celkově bude SZP po roce 2027 integrována do Národních a regionálních partnerských plánů s finančním objemem 865 mld. EUR, přičemž zemědělství má zajištěnou minimální vyhrazenou částku a možnost navýšení prostřednictvím dalších zdrojů.
Podle evropského think tanku Farm Europe bude mezi relativní vítěze návrhu Komise patřit Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko, které si zachovají vyšší podíl plateb, zatímco Irsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Řecko, Dánsko a Lucembursko by mohly patřit mezi hlavní poražené. Česko i Slovensko by mohlo podle analýzy Farm Europe pracovat s rozpočtem o zhruba 21-22 % nižším, než v současnoti. Celkový dopad se ještě může upravit po započtení programů LEADER a sektorových intervencí, zejména v oblasti ovoce a zeleniny, nicméně základní trend by měl zůstat zachován.