Evropu čeká další drahá zima. Ceny plynu rostou, zásobníky jsou naplněné méně než obvykle a nekončící válka s Íránem situaci ještě zhoršuje. Vysoké účty za energie už dopadají na domácnosti i podniky od Německa po Itálii. Některé továrny kvůli rostoucím nákladům dokonce končí s výrobou a evropské vlády hledají způsoby, jak by bylo možné lidem ulevit.
Evropa se přitom ani z předchozí energetické krize ještě úplně nevzpamatovala. Po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 prudce zdražil plyn a řada podniků se dostala do problémů. Nyní se podobná situace opakuje kvůli válce s Íránem. Od února se ceny zemního plynu zvýšily téměř o 200 procent a koncem října překročily 100 eur (2 400 korun) za megawatthodinu, píše agentura Bloomberg.
Největší problémy by mohlo mít Německo, kterému by se při dlouhotrvajících mrazech mohly zásobníky vyprázdnit už v březnu. Drahé energie přitom tamním podnikům komplikují život už nyní.
V Polsku mají zase starosti výrobci hnojiv. Při jejich produkci se spotřebovává velké množství plynu, a pokud bude jeho cena dál růst, může se to postupně projevit i na cenách potravin.