Problém se netýká běžných slev nebo výprodejů. Řeč je o několika málo komoditách, které řetězce dokážou nabízet za nižší cenu, než je nakoupily. Tím na ně nalákají zákazníky, kteří nákupem dalších položek s běžnou marží ztrátu kompenzují. „Podnákupní ceny se týkají pouze šesti až osmi základních komodit,“ potvrdil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Doplnil, že jde o takové potraviny, jako jsou mléko, máslo, kuřecí maso, cukr nebo vejce.
Komora se snaží uvedené praktiky zarazit. „Nejde přitom o myšlenku, která by českému právnímu prostředí byla neznámá,“ dodal Zemánek a doplnil, že zákaz prodeje pod nákupní cenou už byl součástí zákona o významné tržní síle až do roku 2016.
„Obchodník nakoupí za dohodnutou cenu a potom zboží sám zlevní, to je součást standardní marketingové politiky, která je mnohem efektivnější než vylepovat billboardy,“ popsal Prouza.
S tím ale Potravinářská komora nesouhlasí a říká, že u takto zvýhodněných cen prodejce zvyšuje tlak na dodavatele, aby měl nižší ztrátu. Navíc podle komory vzniká i takzvaný sekundární tlak na cenu. „Jakmile jeden řetězec srazí cenu výrobku na minimum, ostatní okamžitě reagují a při dalším vyjednávání požadují stejné nebo ještě nižší ceny, aby dokázaly konkurovat,“ popsal Zemánek.
Doplnil, že z akční ceny jednoho prodejce se následně stává nový neoficiální standard pro celý trh. „Zpracovatelé jsou pak nucení dodávat vybrané produkty se ztrátou, a to často jen proto, aby na pultech vůbec zůstaly,“ dodal mluvčí komory.
Obě strany se v souboji argumentů dostaly až do roviny vyhroceného sporu. Například v říjnu Potravinářská komora vydala prohlášení, ve kterém zástupce řetězců obvinila ze lži.
Spor už překonal hranice českého trhu. „Nejde o žádný český výmysl, stejnou otázku řeší celá Evropa,“ řekl Zemánek.