Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí. Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést k plýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.
„Nová vyhláška o školním stravování představuje oproti předchozí úpravě zásadnější změnu, která se zaměřuje na přísnější limity a omezení pro konkrétní potraviny a skupiny potravin namísto pouhé úpravy jejich poměrů,“ tvrdí mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Komora kritizuje údajné nahrazování vajec luštěninami, a to kvůli nedostatečnému obsahu některých živin. „Kvalitu a využitelnost bílkovin z vajec a luštěnin nelze srovnávat, a to včetně obsahu dalších mikronutrientů, například vitaminu B12, železa a vitaminů rozpustných v tucích. V tomto ohledu působí navržené změny spíše ideologicky než odborně správně,“ prohlašuje mluvčí Zemánek.
Za problematické potravináři považují zvýšení podílu ryb a luštěnin, omezení červeného masa a zavedení povinného podílu celozrnných obilovin a pseudoobilovin, jako je pohanka nebo quinoa. Potravinářské komoře se v jídelníčku nelíbí ani tempeh, tofu nebo alternativy mléčných výrobků. Podle komory nejsou v těchto výrobcích dostatečně stanoveny limity pro obsahy klíčových živin.
Kritika potravinářů míří i na testování nového spotřebního koše před schválením vyhlášky. „Pilotní testování dopadů vyhlášky proběhlo pouze na extrémně malém a cíleně vybraném vzorku. Konkrétně se jednalo o pouhých 0,29 procenta všech školních jídelen v zemi, což v absolutních číslech nedosahuje ani třiceti zařízení z celkového počtu 8 700,“ uvádí Zemánek.
Podle Potravinářské komory ČR je pravidelná revize spotřebního koše žádoucí a chce se na ní podílet, nikoliv však formou zákazů. „Důkazem snahy je i Deklarace ke zdravému životnímu stylu, kterou jsme v srpnu 2022 podepsali s ministerstvem zdravotnictví. Ta zavazuje výrobce k reformulacím receptur a omezování obsahu nežádoucích živin. Podporujeme postupné zvyšování podílu zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků, ale formou evolučních změn, které budou akceptovatelné pro děti i ekonomicky proveditelné pro jídelny,“ dodává Zemánek.