České potravinářství potřebuje stabilní prostředí, které přestane nahrávat oligopolům a „papírové džungli“. Piráti prosazují balíček „moderní energetika bez šoků“ pro předvídatelné ceny vstupů a masivní podporu inovací a digitalizace výroby. Klíčové je zaměřit investiční nástroje primárně na malé a střední podniky, zvýšit potravinovou bezpečnost a zajistit férové obchodní praktiky – konec skrytých poplatků a posílení antimonopolního dohledu. Více v rozhovoru v předvolební sérii Potravinářské komory s Radkem Holomčíkem a resortním týmem zemědělství.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Chceme předvídatelné a dostupné energie pro spotřebitele, tedy i průmysl a potravináře. Prosazujeme balíček „moderní energetika bez šoků“. Konkrétně problematiku rozpracováváme v našem programu.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Zvýšení přidané hodnoty stojí na inovacích a digitalizaci výroby. Podpoříme automatizaci (robotizace balení, inspekce kvality, sledování šarží), datové řízení výroby a napojení firem na aplikovaný výzkum. S dobrou státní podporou by Česká republika mohla patřit k lídrům v oblasti moderních zdravých potravin, kde je dlouhodobý trend poptávky a vyšší přidaná hodnota a marže. Poptávku po těchto potravinách chceme podpořit přehodnocením sazeb DPH u potravin. Stávající programy musí být nově zaměřeny na modernizaci malých a středních podniků a projekty zaměřené na významné inovace před podporou produkce orientované jen na objem. Součástí podpory inovací v sektoru je i digitalizace státní správy: méně papíru, více API a „jednou a dost“.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Smysl dává cílený a předvídatelný investiční nástroj pro modernizaci – energetické úspory a energetický management, nové technologie, kvalitu a bezpečnost potravin, zpracování v regionech, a to v rámci stávajících programů. Nepodpoříme návrat k bezejmenným grantovým „bazénům“ bez jasných kritérií. Peníze musí jít primárně ke středním a menším firmám, kde vytvoří největší efekt, případně tam, kde přinesou významný technologický posun sektoru.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Ano, strategičnost vnímáme ve dvou rovinách. První je potravinová, respektive nutriční bezpečnost, tedy schopnost systému zajistit výživu obyvatelstva v krizových situacích. Tou druhou je dlouhodobá bezpečnost z pohledu trhu, tedy to, že žádný subjekt nedosáhne monopolního (případně více subjektů oligopolního) postavení.

Stát proto musí opustit „náhodnou“ podporu a soustředit se na férové podmínky, stabilní energie (zahrnutí klíčových struktur potravinářského sektoru mezi krizovou infrastrukturu), inovace a vymahatelná pravidla proti kartelům a zneužívání síly v řetězcích. V tom dnes zaostáváme a napravíme to.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Když české suroviny zpracujeme doma, zůstává tu vyšší přidaná hodnota, know-how i pracovní místa. V rámci stávajících mechanismů budeme podporovat regionální zpracování (mlékárny, sušárny, mrazírny), logistiku krátkých řetězců včetně krátkých vzdáleností na jatka a exportní reputaci. Stát může pomoci chytrým investičním financováním, snazším napojením na výzkum a odbouráním zbytečné byrokracie při uvádění inovovaných výrobků na trh. Zkracování distribučních řetězců má významnou logiku i z hlediska naplňování cílů Green Dealu. Budeme podporovat prodej potravin co nejblíže místu, kde byly vyprodukovány, zejména pak ve veřejném stravování.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Podmínky musí být férové: co se prodává u nás, musí splnit naše normy kvality a bezpečnosti. Budeme důsledně vymáhat kontroly, posílíme dohled nad dovozem a budeme v EU prosazovat, aby pravidla platila stejně pro všechny. Nechceme plošné zákazy, ale důsledné uplatňování standardů a sankcí při jejich porušení. Kontrolou dovážených potravin a dodržením stejných podmínek jako v ČR zvýšíme konkurenceschopnost českých farmářů, kteří dodržují přísné normy.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Zkrátíme cestu z pole a výroby k zákazníkovi: zjednodušíme přímý prodej, rozšíříme možnosti místních dodávek do škol, nemocnic a jídelen a odstraníme administrativní překážky, které dnes nahrávají dovozu před domácí nabídkou. Podporujeme zavedení podmínek, aby zařízení spadající pod veřejnou infrastrukturu (typicky školy a nemocnice) určitý podíl surovin nakupovaly podle těchto pravidel. Součástí bude i cenová transparentnost – veřejný on-line srovnávač cen potravin a digitální účtenky, které zvýší konkurenční tlak a zlepší pozici dodavatelů i spotřebitelů.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Klíč je kvalita, inovace, soulad s nejnovějšími trendy a nižší administrativní náklady. Zaměříme se na modernizaci provozů, podporu exportu kvalitního českého zboží a na to, aby české firmy nebrzdila zbytečná byrokracie. Podpoříme předávání znalostí o trendech ve vývoji chování spotřebitelů na českých a zahraničních trzích, například v oblasti zdravého stravování. Na evropské úrovni budeme hlídat rovné podmínky a odmítneme protekcionismus, který se nám v minulosti vracel jako bumerang.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Přejdeme od papírování k digitálnímu prostředí: sloučení duplicit, jednotné datové vstupy („jednou a dost“), srozumitelná pravidla a kontrola jako poradenství u poctivých firem, ne jako trestací kultura. Omezíme mikropovinnosti, které malé a střední podniky disproporčně zatěžují, a soustředíme se na rizikové případy.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Předně věříme, že základem je dobrá komunikace a hledání společných zájmů. Je lepší jednotlivým stakeholderům pozitivně vysvětlovat, jaké jsou zájmy státu a společnosti a případné represivní možnosti, a předcházet tak konfliktům než konflikty vytvářet a řešit. Při dobré komunikaci a přiměřené spolupráci pak nemusí docházet k silovým krokům. Je proto důležité, aby zájmy státu reprezentovali a hájili lidé bez střetů zájmů či přímo hájící zájmy určitých skupin podnikatelů. Chceme férové smluvní podmínky, konec skrytých poplatků a zneužívání nákupní síly. Posílíme dohled antimonopolního úřadu a tržní transparentnost (digitální účtenky, srovnávač cen), aby kartelové nebo nepoctivé praktiky rychle vypluly na povrch. Navrhli jsme významnou změnu fungování antimonopolního úřadu, který by zvýšil jeho akceschopnost. V tom budeme pokračovat. Férové prostředí je lepší než kvóty či zákazy – dává šanci kvalitě a inovaci.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Naše odpověď je modernizace i práce s lidmi: podpoříme automatizaci a robotizaci tam, kde chybí pracovní síla, a zároveň posílíme odborné školství, a to tím způsobem, že jej budou studovat zejména ti, kteří mají skutečný zájem v oboru zůstat. Dnes dvě třetiny absolventů odborného školství do vystudovaného oboru ani nenastoupí. Je proto nezbytné posílit kariérní vzdělávání na ZŠ, tak aby výběr střední školy byl skutečně volbou nikoli neznámou. V rychle se proměňujícím světě však pro většinu zůstává racionální volbou všeobecné vzdělání, na něž může navazovat specializované vzdělání skrze mikrocertifikáty, respektive konkrétní rekvalifikační programy.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Střední firmy jsou páteří oboru. U programů budeme trvat na férových, transparentních pravidlech, aby většina prostředků nesměřovala jen k několika velkým hráčům. Skrze existující nástroje naopak usnadníme přístup k investicím (záruky, zvýhodněné úvěry, daňová podpora výzkumu a vývoje), otevřeme jim dveře k výzkumu a zkrátíme cestu k povolením a certifikacím.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Zákazník nesmí být klamán. Jako klíčový problém v této otázce nepovažujeme rostlinné alternativy, ani nové produkty, ale produkty, které jsou za hranicí slušného chování vůči zákazníkovi, například drůbeží párky s nízkým podílem živočišné složky tvořené navíc zejména separátem. Toto jsou podle nás ty nejhorší praktiky, na které se chceme systematicky zaměřit.

U rostlinných alternativ musíme najít shodu. Produkt výrazně označený například jako rostlinná alternativa mléka, nebo veganský párek v kombinaci s vyšší cenou skutečně nenaplňuje princip klamání spotřebitele. Ostatně jsou případy i opačné. V tomto problému vidíme příležitost a motivaci se více věnovat kvalitě potravin a jejich složení s vyvolat zájem spotřebitelů o to, co jí a z čeho je to vyrobeno. Chceme tuto debatu vést ale slušně a věcně. U nových způsobů výroby potravin budeme dbát principů bezpečnosti potravin a jejich schvalování.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Upřednostňujeme informovanou volbu a motivaci před direktivními zákazy: přehledné značení na obalech, dobrovolné reformulace receptur, dostupnost zdravější volby a cenovou motivaci – například snížení DPH na ovoce a zeleninu. Je otázkou, zda snížena sazba na některé skupiny potravin, které jistě nepatří k základním (například cukrovinky apod.) reflektuje zamýšlené sociální aspekty v daňovém systému a neměla by být přehodnocena. K restriktivním nástrojům bychom přistoupili jen na základě jasných dat a koordinovaně v rámci EU.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Na prvních 100 vládnutí máme plán, který se netýká jen potravinářského sektoru! Největší změna: férové a transparentní prostředí, které pustí ke slovu kvalitu a inovace místo oligopolů a „papírové džungle“. To znamená cílená podpora pro malé a střední výrobce, zkrácení dodavatelských řetězců, srozumitelná pravidla, vymahatelnost férové soutěže a cenová a kvalitativní transparentnost pro spotřebitele (například digitální účtenky, srovnávač cen).


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.