V rámci předvolebních rozhovorů, které Potravinářská komora připravila, hnutí SPD vnímá potravinářství jako strategický sektor. Požadují zvýšení kontrol dovážených potravin z třetích zemí, které často obsahují u nás zakázané látky. Kromě zjednodušení dotačního systému a investic do automatizace je jejich cílem jasně informovat spotřebitele a prosadit, aby české potraviny dominovaly na pultech obchodů. Více si přečtěte v rozhovoru s Radimem Fialou z hnutí SPD.
OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů
1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl navrhujeme několik klíčových opatření. Základem je dokončení jaderného bloku v Dukovanech pro zajištění stabilního energetického zdroje. Dále prosazujeme zrušení emisních povolenek ETS I i II, které neúměrně prodražují výrobu, a zastropování cen energií pro zajištění predikovatelnosti nákladů firem. Zásadní je také vyjednávání s přímým dodavatelem plynu a ropy (Ruskem). V neposlední řadě navrhujeme snížení daní u pohonných hmot, což sníží náklady na dopravu a logistiku v celém potravinářském řetězci.
2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Ano, je zapotřebí nastartovat naši ekonomiku a podpořit české výrobce. Proto chceme zavést specifické dotační tituly pro aktuální potřeby potravinářů. Zároveň provedeme revizi stávajících dotačních titulů a ponecháme pouze ty, které jsou nezbytné pro modernizaci a efektivitu. Naším cílem je, aby čeští výrobci v tomto směru nezaostávali oproti výrobcům z okolních zemí, čímž se zvýší i jejich konkurenceschopnost. Modernizací a automatizací výroby se zajistí úspory na vstupních nákladech, energiích a pracovní síle, zejména v obtížně obsaditelných pozicích.
3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Ano, aktuálně běží operační program EU pro období 2021–2027. V jeho rámci lze žádat o dotace na technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, které se týkají inovací, výzkumu a vývoje, digitalizace a hlavně energetických úspor. Chceme v tomto nadále pokračovat a přesně vymezit aktuální potřeby potravinářů. Tím zamezíme čerpání finančních prostředků na nesmyslné projekty a zajistíme smysluplné dotační tituly.
4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Považujeme zemědělství a produkci potravin za strategický sektor, ale bohužel se s ním takto v současnosti nenakládá. Pokud by u nás došlo k jakékoliv mimořádné situaci a nebylo by možné dovážet potraviny a suroviny, budeme odkázáni na to, co si vyrobíme a vyprodukujeme sami. Nemusíme chodit daleko, příkladem je rok 2020 a krize pandemie covidu.
Česká republika by proto měla více investovat a podporovat lokální produkci, zpracování surovin a výrobu potravin v místě, a cílit na kvalitu a bezpečnost potravin. Zároveň je nutné zvýšit bezpečnost potravin, zejména u dovozů, a to na základě politiky vedoucí ke snižování spotřeby antibiotik, pesticidů či průmyslových hnojiv, které jsou u nás zakázané. Pokud by řádně fungovaly kontrolní mechanismy na dovozy, nemohly by se sem ze třetích zemí dovážet potraviny horší jakosti či přímo závadné a škodlivé.
5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Přímé zpracování zemědělských produktů v České republice má zásadní význam, protože přidáváním vyšší hodnoty přímo v místě snížíme ekologickou zátěž, konkrétně uhlíkovou stopu. Výsledný produkt bude navíc levnější, protože se nebude zbytečně přepravovat sem a tam.
V současnosti je zde nedostatek navazujícího zpracovatelského průmyslu, jako jsou jatka či mlékárny. Ten je zapotřebí znovu obnovit a ideálně tyto firmy zřídit jako státní, čímž se zaručí slušná výkupní cena, zaměstnanost a hlavně bezpečnost a kvalita potravin.
V případě rozvoje soukromých zpracovatelských firem (českých a moravských) a hospodařících produkčních zemědělců pomůžeme snížením daně z nemovitostí pro tyto výrobní podniky, podporou rekonstrukce brownfieldů a dotacemi na technologické vybavení, modernizaci či automatizaci, a to včetně podpory na zaměstnance.
Je nutné stabilizovat investiční prostředí a dát časový rámec pro investice a čerpání dotací do technologií. Cílem je rozvoj výroby potravin ideálně přímo z „farmy na vidličku“ (farm to fork). Zároveň podpoříme bezobalové obchodování, například brambory či jablka nemusí být baleny do igelitových pytlíků, jak je bohužel časté v obchodních řetězcích.
OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost
6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Zajistíme řádné fungování kontrolních orgánů u dovozů (Celní správa, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce). V případě zjištění pochybení či neodpovídajících parametrů (legislativě) musí být zboží okamžitě vráceno zpět.
Dále se zaměříme na obchodní řetězce. Podpoříme vznik českého (klidně státního) řetězce a nastavíme zákon o daních tak, aby musely zahraniční korporace danit zisky v Česku a nevyvádět je do svých domovin. Také chceme v rámci tržní síly zavést povinnost prodávat české potraviny ve většinovém zastoupení a neprodávat je dráž než ty dovezené. Ty přeci nemohou být levnější, když putují mnohdy přes půl světa, případně přes celou Evropu.
Zároveň zvýšíme podpory na kvalifikované pracovní pozice, kterých je nedostatek (například řezníci). Učiníme tak například formou příspěvků na zaměstnance, či úlev na daních a sociálním pojištění.
7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Rozhodně chceme podpořit lokální produkci a prodej českých potravin. V této oblasti máme ve hře zákon o významné tržní síle a počítáme s aktivním zapojením antimonopolního úřadu při kontrole cenových kartelů v zahraničních obchodních řetězcích.
Zároveň je nutná cílená reklama a propagace českých potravin, a to včetně zdůraznění zdravotních benefitů plynoucích z naší výroby (např. nízká spotřeba antibiotik, přípravků na ochranu rostlin, pesticidů a hnojiv).
Klíčové je snížit byrokracii lokálním producentům, aby nemuseli vynakládat prostředky na další pracovní sílu, která „bude dělat pouze papíry“.
V neposlední řadě je dobré podporovat české značky potravin, jako jsou Vyrobeno v ČR, Klasa, Regionální potravina a Vyrobeno podle České cechovní normy.
8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Klíčová je cílená kampaň zaměřená na kvalitu a bezpečnost našich potravin. V rámci této kampaně budeme zveřejňovat naši spotřebu přípravků na ochranu rostlin, pesticidů a hnojiv ve srovnání s jinými státy. Zároveň budeme uplatňovat principy volného obchodu v rámci Schengenu.
Dále budeme podporovat export prostřednictvím podpory účasti podniků na mezinárodních veletrzích. Tyto akce umožní ukázku, ochutnávku a přímý prodej produktů. Export budeme aktivně podporovat i formou obchodních misí, které budou organizovány například ministerstvem.
OKRUH: Byrokracie a legislativa
9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Pro zjednodušení administrativních procesů a snížení byrokracie u dotací a kontrol požadujeme propojenost úřadů. Ta by znamenala méně papírování a méně auditů pro podnikatele.
V současnosti požadují některé kontrolní orgány či úřady stejné informace. Tyto informace by se proto měly sdílet mezi úřady. Příkladem je situace, kdy se ke každému dotačnímu titulu předkládá tatáž příloha – stačilo by ji poslat jen jednou, jelikož se některé údaje vyplňují neustále dokola.
Proto požadujeme propojenost úřadů a ideálně zavedení plně elektronického systému, kde by se některé položky automaticky propojovaly a přenášely.
10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Naším hlavním cílem je zajistit spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran. Současná situace není udržitelná, jelikož zemědělci mají téměř 20 let stejné výkupní ceny, ale náklady se jim několikanásobně navýšily.
Ideální situací samozřejmě je, aby zemědělec byl zároveň sám zpracovatel. Zároveň chceme vytvořit silnou vazbu mezi občany venkova a města prostřednictvím přímých dovozů čerstvých produktů do měst.
Klíčovým krokem je snaha zřídit český řetězec s odpovídajícími výkupními cenami a přiměřenou marží, což povede ke spravedlivému rozdělení zisku a ke spokojenosti na všech stranách, včetně zákazníka. Zahraniční obchodní řetězce je nutné zdanit u nás. Z těchto získaných financí by se následně investovalo do vlastních českých řetězců a vlastních výrobců potravin, do nových technologií a automatizace výroby. Tím dojde k zefektivnění výroby, což zvýší produkci potravin za kratší časový úsek a následně se promítne do snížení ceny pro spotřebitele.
OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj
11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Především je nutné vzdělávání a školství obecně zacílit na takové pracovní pozice, které vyžaduje trh práce, a tedy i sektor zemědělství a potravinářství.
Dále podpoříme zaměstnanost v tomto sektoru dotacemi na zaměstnance. Klíčové jsou také investice do modernizace a technologie těchto firem, zejména automatizace, která sníží nároky na lidskou práci na obtížně obsaditelných pozicích.
12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Pro posílení středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru, navrhujeme tři klíčové oblasti podpory:
- Investice do modernizace a technologie těchto firem, zejména automatizace, za účelem zvýšení efektivnosti výroby.
- Podpora vzdělávání a rekvalifikace, které bude v přímém souladu s aktuálními potřebami trhu práce v tomto sektoru.
- Zastropování cen energií, čímž dojde ke snížení tohoto kritického vstupního nákladu.
OKRUH: Regulace
13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Jakákoli regulace je zásahem do svobody člověka. Zastáváme názor, že každý má mít právo výběru, co chce konzumovat.
Každý člověk má individuální potřeby. Někdo preferuje více živočišných bílkovin, jiný dává přednost rostlinné stravě. Zohledňujeme, že každý má jiné zdravotní indispozice a potřeby.
14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Zastáváme postoj, že každý člověk má právo vědět, co konzumuje.
Snížení obsahu soli je v pořádku a podporujeme to. K dochucování potravin lze přitom s úspěchem použít bylinky a koření bez přítomnosti soli.
Nicméně stále platí, že každý má právo možnosti a výběru, co bude konzumovat. Zásahy do spotřeby prostřednictvím daní nebo omezování uvádění do trhu odmítáme. Je však nutné veřejnost informovat, jaká zdravotní rizika zvýšená konzumace těchto látek (soli, cukrů, nasycených mastných kyselin) může způsobit.
Závěrečná otázka
15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Bylo by to omezení dovozů ze třetích zemí a podpora našich lokálních výrobců potravin. Proto v rámci rozpočtu pro rok 2026 navýšíme finance určené pro „produkci lokálních potravin“.
Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.