OBOHACOVÁNÍ POTRAVIN

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin sbližuje právní a správní předpisy členských států, které upravují přidávání vitaminů, minerálních látek a některých dalších látek do potravin, za účelem zajištění účinného fungování vnitřního trhu při současném zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Ustanovení tohoto nařízení týkající se vitaminů a minerálních látek se nevztahují na doplňky stravy, na něž se vztahuje směrnice 2002/46/ES.

 

Výživové označování výrobků, do kterých byly přidány vitamíny a minerální látky a na něž se vztahuje toto nařízení, je povinné, přičemž poskytované údaje musí obsahovat informace podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 a celkové množství vitamínů a minerálních látek v okamžiku přidání do potraviny.

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení právních předpisů Evropské unie, která se týkají:

 

a) potravin určených pro zvláštní výživu, a neexistují-li zvláštní ustanovení, požadavků na složení těchto výrobků, které nezbytně vyplývají ze zvláštních výživových potřeb osob, pro něž jsou určeny;

b) nových potravin a nových složek potravin;

c) geneticky modifikovaných potravin;

d) potravinářských přídatných látek a aromatických látek;

e) povolených enologických postupů a procesů.

Do potravin smějí být při dodržení pravidel stanovených v tomto nařízení přidávány pouze vitaminy nebo minerální látky uvedené v seznamu obsaženém v příloze I ve formách uvedených v seznamu obsaženém příloze II.

Vitaminy a minerální látky se nesmějí přidávat do

a) nezpracovaných potravin, například ovoce, zeleniny, masa, drůbeže a ryb;

b) nápojů obsahujících více než 1,2 % obj. alkoholu, s výjimkou a odchylně od čl. 3 odst. 2 výrobků

i) uvedených v čl. 44 odst. 6 a 13 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a

ii) které byly uvedeny na trh před přijetím tohoto nařízení, a

iii) které některý z členských států oznámí Komisi v souladu s článkem 11, pokud na nich nejsou uvedena výživová a zdravotní tvrzení.

Opatření k určení dalších potravin nebo skupin potravin, do nichž se nesmějí přidávat některé vitaminy nebo minerální látky a jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, mohou být přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 3 s ohledem na vědecké důkazy při zohlednění jejich výživové hodnoty. Je-li do potravin přidáván vitamin nebo minerální látka, nesmí celkové množství daného vitaminu nebo minerální látky v prodávané potravině v žádném případě přesáhnout nejvyšší přípustné množství.

INFORMAČNÍ POVINNOST PPP

Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcícch a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (§ 3d)

Informační povinnost PPP:

  (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh

  a) potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, nebo

  b) doplněk stravy,

  je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny.

  (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh

  a) počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,

  b) obilný příkrm a potravinu pro malé děti,

  c) potravinu pro zvláštní lékařské účely, nebo

  d) náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti

  je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny.

  (3) Provozovatel potravinářského podniku, který v místě určení přijímá potraviny vymezené prováděcím právním předpisem z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, je povinen informovat orgán dozoru příslušný podle § 16 odst. 4 a 5 o jejich příchodu. Prováděcí právní předpis na základě analýzy rizika podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol stanoví druh potraviny, termín, rozsah a způsob informování.

  (4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat jiný způsob vyjadřování a uvádění výživových údajů a odůvodnění týkající se splnění požadavků stanovených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011.

 

 

Další informace získáte na stránkách Internetového portálu bezpečnosti potravin.

Vzhledem k tomu, že předpisy níže uvedené nemusí zobrazovat aktuální znění, doporučujeme tyto předpisy vyhledávat v EUR-Lexu v konsolidovaných verzích !

 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin