VÝBĚR LEGISLATIVNÍCH AKTUALIT - ČR
prosinec 2022 – leden 2023
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, upravuje v návaznosti na stanovení cen elektřiny a plynu vládou v mimořádné tržní situaci rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet kompenzace a období, za které se kompenzace hradí, postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší kompenzace za stanovené období, termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu kompenzace, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu kompenzace operátorovi trhu, pravidla a termíny pro úhradu kompenzace a pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu. | účinnost od 5. ledna 2023
Vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, upravuje sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného. Některé sazby základní náhrady za 1 km jízdy byly zvýšeny, přičemž nově bude sazba u osobních silničních motorových vozidel činit 5,20 Kč. Výše průměrné ceny pohonné hmoty bude činit 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů, 45,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů, 44,10 Kč za 1 litr motorové nafty a 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny. Dále dochází ke zvýšení minimálních sazeb stravného poskytovaného zaměstnancům při pracovních cestách. | účinnost od 1. ledna 2023
Zákon č. 455/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, řeší především problematiku dřívějšího odchodu do starobního důchodu. Snížení důchodového věku se bude týkat pojištěnců, kteří v daném zaměstnání odpracovali aspoň 4 400 směn, přičemž směnou se rozumí 8 hodin výkonu práce. V zákoně je určen způsob odečtu doby od důchodového věku v závislosti na odpracovaných směnách, nejvýše lze od důchodového věku odečíst 60 kalendářních měsíců. | účinnost od 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. VI, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2022
Zákonem č. 456/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, dochází ke zvýšení příspěvku na dítě, dále k úpravě struktury normativních nákladů na bydlení co do velikosti obcí a počtu kategorií zohledňovaných osob. | účinnost od 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 28, 29, 31 a 32, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023
Zákon č. 458/2022 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy, ruší povinnosti obsažené v zákoně o evidenci tržeb jako celku a tím i celou tuto oblast veřejnoprávní regulace. Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. | účinnost od 1. ledna 2023
Vyhláška č. 443/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, upravuje případy, kdy zemědělci přišli k újmě z taxativně vymezených důvodů jako je např. ztráta vzniklá kvůli zákazu hnojení, zákazu použití minerálních plodin či zákazu obnovy nebo přísevu travních porostů, a přiznává jim právo na poskytnutí finanční náhrady. Vyhláška specifikuje náležitosti uplatnění nároku a způsob určení výše náhrady. | účinnost od 1. ledna 2023
Nařízení vlády č. 442/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění nařízení vlády č. 343/2022 Sb., novelizuje nařízení o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Novelizace se týká například toho, na které oblasti se stanovení ceny elektřiny a plynu vztahuje či výše maximálních cen elektřiny a plynu u určitých sjednaných smluv. Dále dochází k určením specifika u zákazníka, který je podnikatelem. Toto nařízení taktéž nově umožňuje zastropování cen energií pro velké podnikatele (tj. podnikatel, který není malým ani středním podnikem) a stanovuje podmínky, za kterých je možné pro velké podniky žádat o zastropování cen energií v důsledku mimořádné tržní situace. | účinnost od 1. ledna 2023
Zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků, zapracovává Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (tzv. „směrnice o digitalizaci“). Dochází ke změnám především v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Nově již nebude zákon o obchodních korporacích pro výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace vyžadovat bezúhonnost této osoby podle živnostenského zákona. Naproti tomu bude vyžadováno, aby této osobě nebyl uložen zákaz provádět určitou činnost, která se shoduje s předmětem podnikání obchodní korporace a zároveň se zřídí evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace (z důvodu požadavku směrnice o digitalizaci, tato konkrétní změna však bude účinná až od 1. 7. 2023). | účinnost od 15. ledna 2023
Dle nařízení vlády č. 413/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady), se náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých zvyšuje o 5,1 %. | účinnost od 1. ledna 2023
Nařízení vlády č. 465/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z 96,40 Kč na 103,80 Kč za hodinu. Dále dochází ke zvýšení nejnižší úrovně zaručené mzdy u některých skupin prací. | účinnost od 1. ledna 2023
Dle nařízení vlády č. 466/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů, se při výpočtu nezabavitelné částky nyní nově počítá s dvěma třetinami součtu částky životního minima jednotlivce místo předešlých tří čtvrtin. Dále se počítá s částkou normativních nákladů bydlení pro jednu nebo dvě osoby, před novelizací byla relevantní jen jedna osoba. | účinnost od 1. ledna 2023
Nařízení vlády č. 451/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb., a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, nově stanoví, že hodnota bodu pro poskytnutí náhrady za odškodňování bolesti a snížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. | účinnost od 1. ledna 2023
Vyhláška č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., ruší obecnou povinnost pro zaměstnavatele zajišťovat periodické pracovnělékařské prohlídky s tím, že toto nyní bude na bázi dobrovolnosti, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do rizik ohrožení zdraví a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory. | účinnost od 1. ledna 2023
Zákon č. 429/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl přijat ke splnění povinnosti implementovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů․Dochází k rozsáhlé novelizace autorského zákona, přičemž se nově zakotvuje například právní úprava doplňkové online služby vysílatele (paralelní vysílání, možnosti zpětného zhlédnutí a další doplňkové materiály) či licence po digitální výuku nebo licence pro užití díla na nedostupném trhu. Dochází i ke stanovení nových zákonných licencí, například licence škol pro užití při výuce či licence k automatizovaným analýzám textů nebo dat (tzv. data mining). Novela též mění i občanský zákoník, kdy upravuje odměnu za poskytnutou licenci. Nově bude muset nabyvatel licence jednou ročně autorovi při zachování vysoké úrovně transparentnosti podávat aktuální, relevantní a úplné informace o užití autorského díla. | účinnost od 5. ledna 2023
Více k tomuto tématu i v našem článku – zde.
Zákon č. 424/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, nově stanoví povinnost poskytovatele služeb informovat příjemce služeb o jeho zjištěné spotřebě tepla, a to alespoň měsíčně, pokud jde tuto spotřebu zjišťovat pomocí dálkově prováděných odečtů. Též se mění ustanovení o námitkách a nahlížení do podkladů k vyúčtování energií. Nově bude platit, že příjemce má právo nahlížet do podkladů předložení námitek nejpozději do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Pokud příjemce tyto námitky do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování neuplatní, právo na jejich podání zaniká a vyúčtování se považuje za řádné (nebude tedy možné námitky uplatnit do 3 let). | účinnost od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023
Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů mimo jiné stanovuje hygienický limit hluku, infrazvuku a ultrazvuku na pracovištích pro jinou než osmihodinovou směnu. Nařízením dále dochází k novelizacím technického charakteru. | účinnost od 1. července 2023
Vyhláška č. 406/2022 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů, mění výši sazby náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony v rámci biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití prováděné v testačních zařízeních Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, dále mění výši náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené se zkoušením odrůd či výši náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené s uznáváním množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu ostatních druhů a skupin druhů pěstovaných rostlin. | platnost od 1. ledna 2023
Vyhláška č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství, představuje rozsáhlou novelizaci v oblasti nakládání s odpady, kdy dochází například ke stanovení požadavků na ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace nebo určení mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech a mikrobiologických kritérií pro použití upravených kalů na zemědělské půdě. V příloze vyhlášky jsou určeny nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, či se stanovuje nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů. | účinnost od 1. ledna 2023
VÝBĚR Z PUBLIKOVANÉ JUDIKATURY
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října. 2022 sp. zn. 21 Cdo 1755/2022 zabývající se změnami ve statutárním orgánu obchodní korporace z hlediska občanského práva procesního
„Z povahy věci plyne, že pověření jinému členovi než předsedovi statutárního orgánu uděluje kolektivní statutární orgán. Samotné členství v kolektivním statutárním orgánu právnické osoby oprávnění za tuto osobu jednat před soudem nezakládá.“
„Z uvedeného vyplývá, že právní názor odvolacího soudu, že v projednávané věci nikdy nenastal stav, kdy by žalobkyně neměla osobu oprávněnou za ni jednat podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť žalobkyně měla v každém okamžiku řízení alespoň jednoho člena statutárního orgánu (představenstva akciové společnosti), aniž by odvolací soud považoval za významné, zda tento člen (nebyl-li předsedou představenstva žalobkyně) byl jednáním za žalobkyni v projednávané věci jejím představenstvem pověřen, není správný. Neměla-li žalobkyně předsedu představenstva ani jeho člena, který byl (dříve) představenstvem k jednání za žalobkyni pověřen, nebyla tu osoba oprávněná za ni jednat podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., žalobkyně nemohla prostřednictvím svého statutárního orgánu činit žádné procesní úkony.“
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. září. 2022 sp. zn. 21 Cdo 447/2022 zabývající se odpovědností za škodu vzniklou při vyučování, studiu nebo praxi
„S odvolacím soudem lze souhlasit, že žalobce nepochybně porušil kromě předpisů a výslovných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví též obecně přijímaná pravidla chování, která vzhledem ke svému věku byl schopen chápat, nicméně že, šlo-li o žáka základní školy, bylo třeba učinit takové opatření, které by porušování těchto předpisů, pokynů a pravidel účinně zabránilo. Jednalo se o vlastní pokyn žalované, že bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po celou dobu vyučování (a to s ohledem na charakter hodiny, kdy dochází mnohdy k fyzickému kontaktu žáků při hře, pokřikům či povzbuzování), který žalovaná porušila, když vyučující, která měla být v hodině tělesné výchovy přítomna, byla v době, kdy došlo k úrazu žalobce, mimo prostor tělocvičny, neboť odešla pro míč, který se zakutálel pod schodiště. S odvolacím soudem lze souhlasit, že lze důvodně předpokládat, že přítomnost vyučujícího (jeho přirozená autorita) by mohla zabránit v potyčce žáků a v poškození zdraví žalobce. Protože nešlo o jedinou příčinu škody, je žalovaná odpovědná za úraz žalobce zčásti.“
„Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění. Oba žáci porušili stejnou měrou své povinnosti dané školním řádem a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a obecně přijímaná pravidla chování, jejich podíl na škodě (míra zavinění) je u každého v rozsahu 30 %. Uvedená skutečnost (nepřítomnost paní učitelky v hodině tělesné výchovy) je příčinou významnou (přítomnost vyučujícího, jeho přirozená, resp. z titulu funkce plynoucí, autorita by mohla zabránit v potyčce žáků a v poškození zdraví žalobce) a podílí se na vzniklé škodě v rozsahu 40 %.“
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října. 2022 sp. zn. 27 Cdo 2276/202, zabývající se podmínkami pro zrušení společnosti z moci úřední
„Úprava § 198 odst. 1 a 3 ZOK je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1 písm. c) ObčZ, tak ve vztahu k úpravě § 9 odst. 1 VeřRej (jež se uplatní v případě, kdy obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona).“
„Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1 písm. c) o. z., tak ve vztahu k úpravě § 9 odst. 1 z. v. r. (jež se uplatní v případě, kdy obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona).“
„Podle § 198 odst. 3 z. o. k. může soud zrušit společnost a nařídit její likvidaci tehdy, jsou-li současně (kumulativně) splněny zákonné podmínky, tj. společnost nezvolila nového jednatele ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k., jednatel nebyl jmenován soudem dle § 198 odst. 3 z. o. k. a společnost přes výzvu soudu (ve stanovené lhůtě) nezjednala nápravu (k nutnosti výzvy k nápravě srov. např. R 36/2019). Uplynutí lhůty stanovené v § 172 odst. 1 písm. c) o. z. není podmínkou sine qua non zrušení společnosti s ručením omezeným z důvodu absence statutárního orgánu.“
„Použil-li v projednávané věci odvolací soud § 172 odst. 1 písm. c) o. z., pročež uzavřel, že společnost není možné zrušit a její likvidaci není možno nařídit, neboť neuplynula tímto ustanovením požadovaná dvouletá doba, dopustil se nesprávného právního posouzení věci, neboť aplikoval nesprávnou právní normu.“
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2938/2020 zabývající se nemožností odstoupit od smlouvy
„Již za předešlé úpravy tedy bylo výkladem dovozeno, že odstoupit od smlouvy lze (ve vymezených případech) i pokud je zboží změněno, přičemž za takovou změnu je možno považovat i přirozené opotřebení, pokud je kupujícím mj. respektován účel použití zboží.“
„Co se týče účelu předmětného ustanovení, lze se v tomto směru ztotožnit se závěry vyslovenými již v dřívější judikatuře a rovněž v literatuře. Zde formulované výjimky tedy chrání kupujícího a zmírňují přísnost výchozího pravidla, že odstoupit od smlouvy lze pouze, je-li možné vrátit věc v původním stavu. Literatura v tomto ohledu poukazuje na to, že uvedené výjimky směřují zejména na situace, kdy vada, která se projeví na předmětu koupě, je vadou skrytou, přičemž k písm. b) doplňuje, že v určitých případech lze vadu zjistit při zachování obvyklé pozornosti jen poté, co byl předmět koupě uveden do provozu. Vzhledem k výše popsanému vývoji právní úpravy však je třeba považovat okamžik objevení vady za určující ve vztahu ke všem situacím popsaným v § 2110 písm. b) a d) občanského zákoníku, tato úprava totiž nemá vést k bezbřehé ochraně kupujícího, nýbrž jej má – také s přihlédnutím k zájmům prodávajícího, chránit toliko v případech, kdy nakládá zde popsanými způsoby s předmětem koupě v situaci, kdy vady věci neznal, ani znát nemusel.“
„Domnívá-li se žalobkyně, že § 2110 písm. d) občanského zákoníku upravuje mimo jiné situace, kdy k používání věci dojde i poté, kdy vada byla objevena a užívání věci po objevení vady je vyváženo povinností kupujícího vydat prospěch, který obdržel z vadné věci, nelze tomuto výkladu s ohledem na výše uvedené přisvědčit. Dospěl-li tak odvolací soud na podkladě skutkového zjištění, že žalobkyně používala balicí stroj k další výrobě produktů několik let poté, co vadu vytkla (a to i po opakovaném vytčení vady v roce 2016), k závěru, že nebyla naplněna žádná ze zákonných výjimek vymezených v § 2110 písm. a) až d) občanského zákoníku, pak tento závěr obstojí jako věcně správný.“
Mgr. Jakub Málek – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Mgr. Tereza Dvořáková – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
ODEBÍREJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ MĚSÍČNÍ NEWSLETTER
Navštivte naši stránku www.peytonlegal.cz/clanky a v její spodní části se přihlaste k odběru našeho pravidelného měsíčního newsletteru plného zajímavých článků a právních aktualit.
PEYTON legal NA WEBU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
Navštivte naše webové stránky na www.peytonlegal.cz, na kterých naleznete novinky z naší kanceláře, publikované články a dozvíte se podrobné informace o celém týmu, poskytovaných službách a další zajímavosti o činnosti kanceláře. Jsme i na LinkedIn a Facebook.