Vážené členky, vážení členové,

 

dovolte závěrem roku shrnutí potravinářské legislativy a výhledu na rok 2023.

Potravinářská legislativa

Rok 2021 probíhal především ve znamení novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která vyšla pod č. 174/2021 Sb., a novelizovala tak zákon č. 110/1997 Sb. V průběhu roku 2022 se pak pracovalo na následujících prováděcích předpisech k zákonu o potravinách a na související legislativě.

Aktuálně jsou připraveny a notifikovány u Evropské komise tyto předpisy:

  • Vyhláška o požadavcích na pokrmy  - v meziresortním připomínkovém řízení. Požadavky této vyhlášky jsou určeny pro provozovatele potravinářských podniků, kteří provozují stravovací službu. Stravovací službou jsou potravinářské podniky, kde je na trh uváděna specifická kategorie potravin – pokrmy. Provozovateli stravovacích služeb jsou například restaurace, hostince, kavárny nebo jídelny.
  • Vyhláška o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy -  v meziresortním připomínkovém řízení
  • Vyhláška o čaji, kávě a kávovinách - notifikována v systému TRIS. Rozšíření seznamu rostlin a jejich částí pro výrobu ovocných a bylinných čajů, úprava třídění čajů, kávy a kávovin a jejich druhů a skupin, nová definice čaje bílého, matcha Tea, cibetkové kávy, ochucené kávoviny. Účinnost: 1. 7. 2023.

V roce 2023 budou novelizovány především následující prováděcí předpisy:

  • Vyhláška o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výroky z nich, vejce a výrobky z nich
  • Vyhláška o doplňcích stravy a složení potravin
  • Vyhláška o požadavcích pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena

Stanoviska SZPI k označování

Napříč komorou, a především Legislativním výborem, se řešila problematika označování potravin. V tomto roce se jednalo především o níže uvedená stanoviska, která byla diskutována a zástupci MZe ČR a dozorových orgánů.

Vzhledem k tomu, že na trhu s potravinami se vyskytují případy, kdy potravina informací na etiketě naznačuje původ výrobku z určitého místa, avšak ve skutečnosti byla potravina vyrobena na jiném místě, o kterém není spotřebitel informován, bylo vytvořeno stanovisko, jehož cílem je zvýšení ochrany konečného spotřebitele poskytováním jasných, nezavádějících a srozumitelných informací o původu potravin.

  • Stanovisko MZe (SVS a SZPI) k označování místa původu potravin ke dni 1. 7. 2023

Další stanovisko se zaměřovalo na uzení potravin tradičním kouřem a regenerovaným kouřem a potraviny aromatizované kouřovým aromatem.

  • Stanovisko MZe (SVS a SZPI) ke způsobu označování potravin uzených tradičním kouřem, nebo při použití kouřových aromat ke dni 1. 1. 2023

Připomínáme také stanovisko, které se věnuje případům v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách a nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, za kterých JE /NENÍ MOŽNÉ potravinu označit slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem.

  • Stanovisko MZe (SVS a SZPI) ke způsobu dobrovolného označování „bez E“ nebo „bez přidaných E“ a vyjádření s podobným významem ke dni 1. 7. 2022

Další stanoviska a přístupy naleznete na stránkách SZPI, případně SVS a MZe ČR (k rozlišení zabalené a nebalené potraviny při prodeji pečiva, ovoce a zeleniny, ke kontrole šarží na lihovinách a další).

 

Nekalé obchodní praktiky a novela zákona o významné tržní síle

PK ČR se dlouhodobě věnuje problematice zneužívání významné tržní síly, nekalých obchodních praktik a klamání spotřebitele. Až koncem roku transponovala ČR směrnici o nekalých obchodních praktikách do národní legislativy. Novele zákona o významné tržní síle (dále jen „ZVTS“) jsme se v průběhu (nejen) loňského roku věnovali poměrně detailně. Po několika letech jejích příprav a diskusí nad její podobou novela úspěšně opustila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR v říjnu a zamířila do Senátu. Schválený zákon byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů koncem listopadu a následně byl s platností 30. listopadu 2022 zveřejněn pod č. 359/2022 s účinností od 1. ledna 2023.

Mezi nekalé obchodní praktiky je v EU kromě otázky nevyrovnaných dodavatelsko-odběratelských vztahů, řazen také pojem „dvojí kvality“.  SZPI vydalo pátou pracovní verzi materiálu Základní principy kontroly dvojí kvality potravin v návaznosti na problematiku, která je součástí novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Změna spočívá v přístupu SZPI k tzv. reformulacím produktů – zohlednění jen v některých případech.

Více zde: https://www.szpi.gov.cz/clanek/zakladni-principy-kontroly-dvoji-kvality-potravin.aspx

Na evropské úrovni se očekává se, že do konce prosince 2022 bude zveřejněna zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise o výsledcích druhé testovací kampaně v celé EU zaměřené na rozdíly ve složení zdánlivě stejných značkových potravin. Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise v současné době opakuje celoevropskou kampaň z let 2018-2019, aby přineslo nové důkazy o "dvojí kvalitě potravin“  a posoudilo, jak se změnil výskyt tohoto problému v porovnání s výsledky testovací kampaně z let 2018-2019. Zprávy budou podkladem pro přípravu zprávy Evropské komise o uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, kterou by měla Evropská komise předložit v roce 2024.

Výroba potravin a životní prostředí

Nová legislativa odpadová a obalová

Není to tak dlouho co byl přijat oběhový balíček (CEP 2018), jenž byl transponován do národní legislativy. Na konci roku byl již představen velmi ambiciózní návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (původně Směrnice). Tento právní předpis reaguje na cíle Zelené dohody, které stanovují, že je nutné snížit produkci obalového odpadu a zároveň všechny obaly učinit recyklovatelné, případně znovupoužitelné, a to do roku 2030. Tento ambiciózní evropský předpis prosazuje:

  • snížení produkce obalů
  • recyklovatelnost obalů jako požadavek udržitelnosti
  • minimalizaci obalů
  • opětovné použití
  • označování obalů a harmonizované pokyny pro třídění
  • zvýšení podílu recyklovaných plastů.

Vybrané cíle legislativního návrhu:

  • Hlavním cílem je do roku 2040 snížit odpad z obalů, počítáno na obyvatele na členský stát, o 15 % oproti roku 2018, a to za pomocí opětovného použití a recyklace. Tohoto cíle bude dosaženo postupně (5% snížení ve srovnání s údaji z roku 2018 do roku 2030 a 10% do roku 2035).
  • Do roku 2030 by se 20 % studených i teplých nápojů s sebou (prodávaných v pohostinství) mělo prodávat v opakovaně použitelných obalech nebo ve vlastních nádobách zákazníků.
  • Komise stanoví minimální podíl recyklovaného obsahu, který musí být použit při výrobě některých plastových obalů. Jednorázové plastové láhve na nápoje by podle návrhu měly povinně do roku 2030 obsahovat 30 % recyklovaného plastu.
  • Dojde ke standardizaci formátů obalů a jasnému označování opakovaně použitelných obalů.
  • Některé formy obalů budou zakázány, například obaly na jedno použití pro potraviny a nápoje při konzumaci v restauracích a kavárnách, jednorázové obaly pro ovoce a zeleninu, miniaturní šamponové lahve a další miniaturní obaly v hotelích.
  • Do roku 2030 by obaly měly být plně recyklovatelné – budou vytvořeny povinné systémy zpětného odběru plastových lahví a hliníkových plechovek, bude vyjasněno, které velmi omezené druhy obalů musí být kompostovatelné, aby je spotřebitelé mohli vyhazovat do biologického odpadu.
  • Budou stanoveny povinné sazby recyklovaného obsahu, který musí výrobci do nových plastových obalů zahrnout.
  • Obaly budou opatřeny štítky, které budou informovat o tom, z čeho je daný obal vyroben a do jakého toku zpracování odpadu by se měl dostat. Kontejnery na sběr odpadu budou opatřeny stejnými štítky, systém bude sjednocen na úrovni EU.

 

Zákon zakazující jednorázové plasty v ČR

Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků (tzv. zákon o jednorázových plastech) převedl do českého práva evropskou směrnici o jednorázových plastech (směrnice 2019/904 k omezení plastového odpadu v mořích a oceánech a podpoře cirkulární ekonomiky).

Přímo zákaz uvádění na trh se týká jen části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů.

Zákon o jednorázových plastech přináší výrobcům i nové povinnosti, včetně označování výrobků z plastů, např. pro kelímky. Zákon posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci nejen cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Města a obce tak získají finanční příspěvky na úklid, viz. níže.

Littering aneb úhrada nákladů za volně pohozený odpad na veřejnosti

V rámci snahy postupně zamezovat nadužívání plastových obalů a snižovat jejich nepříznivé dopady na životní prostředí, především v rámci společné politiky Evropské unie, se mimo jiné postupně zavádějí nová pravidla a mantinely pro užívání některých jednorázových plastových obalů a obalových prostředků, které byly implementovány do národních předpisů, jak bylo uvedené výše.

Na začátku října nabyla účinnosti novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o obalech“). Nově zavedené změny vycházejí ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (dále jen „Směrnice SUP“).

Na základě Směrnice SUP byly transponovány do českých právních předpisů, mimo jiné, nové zákonné povinnosti pro osoby uvádějící na trh určité jednorázové plastové obaly, a to především v oblasti zavedení poplatků za jejich úklid a způsobu evidence.

Města a obce tak získají finanční prostředky na úklid.

Nové povinnosti i nový způsob evidence se budou týkat těchto obalů a obalových prostředků na potraviny a nápoje:

    • sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy, 
    • nádoby na nápoje o objemu až 3 litry,
    • plastové odnosné tašky, vymezené v části C přílohy č. 4 zákona o obalech.
    • a nápojové kelímky,
    • nádoby na potraviny, vymezené v části D přílohy č. 4 zákona o obalech.

Povinné zálohování u PET lahví a hliníkových plechovek 

V současné době je v České republice zálohování možné na dobrovolné bázi, Ministerstvo životního prostředí ČR  v roce 2022 diskutovalo především možnost zavedení plošného zálohového systému a v této fázi:

  • Vyčkává na návrh nařízení o obalech a obalových odpadech, následně stanoví cíle, které by měl zálohový systém naplnit
  • Poté připraví legislativní návrh k zálohám na PET lahve, plechovky nebo další produkty
  • Stále vede jednání s výrobci nápojů či odpadovými firmami.

Vývoj na úrovni EU v oblasti potravinářství aneb co se nám odložilo na rok 2023

„Čekají nás velké změny zasahující do obalů a etiket potravin? Již na konci roku měla být předložena očekávaná revize nařízení o poskytování informací spotřebitelům, ta však byla pro přílišnou komplexnost odložena a bude představena pravděpodobně v roce 2023, podle dalších informací na neurčito. Předložena bude dále revize pravidel pro welfare zvířat včetně označování, návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy, zelená tvrzení…“

Jakým směrem se bude ubírat Potravinářská komora ČR v roce 2023?

  • Chceme chránit zájmy českých výrobců potravin
  • Chceme objektivně komunikovat o výživové hodnotě potravin
  • Chceme legislativně ukotvit ochranu názvů potravin živočišného původu
  • Chceme diskutovat o dovozech ze třetích zemí
  • Chceme podporovat nové trendy v potravinářství
  • Chceme přispět k ochraně přírody a klimatu
  • Chceme diskutovat o trvalém snížení DPH na potraviny
  • Podporujeme volný pohyb zboží, preferujeme celoevropská řešení

Revize pravidel o informacích, které mají být poskytovány spotřebitelům

Během tohoto roku mělo dojít k  revizi označování potravin, která zahrnuje:

  • výživové označování na přední straně obalu,
  • označování původu a vyznačování data,
  • označování alkoholických nápojů
  • stanovení výživových profilů, aby se omezilo používání tvrzení na potravinách, které nesplňují výživovou kvalitu.

Během roku 2022 byla diskutována především problematika označování nutričních údajů na předních stranách obalů potravin, včetně výživového systému NutriScore.Podle posledních informací však Evropská komise nepodpoří žádný ze zavedených systémů značení výživových hodnot potravin, podporovaný systém by ale mohl být založen na barevné hodnotící škále. Přibližně polovina států EU je pro dobrovolnost.

Závěrem roku však Evropská komise odložila tuto revizi, důvodem je přílišná komplexnost označování výživových hodnot na přední straně obalů na druhé čtvrtletí roku 2023 až neurčito. S největší pravděpodobností tato záležitost nebude znovu projednávána před rokem 2024, kdy se budou konat volby.

 

Legislativní návrh pro zelená tvrzení

Kompostovatelný, recyklovatelný, snížená spotřeba energie, degradovatelný, snížené množství odpadu…

Evropská komise připravuje legislativní návrh pro zelená tvrzení, podle předběžných informací by návrh měl zahrnovat i pravidla pro uvádění zelených tvrzení na potravinách a stanovovat požadavky na zdůvodnění environmentálních tvrzení i požadavky na sdělování environmentálních tvrzení.

Zelená tvrzení stále nebyla předložena, původně měla být zveřejněna v listopadu 2022, došlo však odložení na začátek roku 2023.

  • Podle prozatím dostupných informací Evropská komise plánuje do legislativního návrhu k zeleným tvrzením zahrnout i problematiku potravin.
  • Ekologická – zelená – tvrzení o potravinách by měla splňovat několik požadavků na odůvodnění, přičemž jedinou možností by podle informací evropských zemědělských organizací zůstaly metody PEFCR a OEFSR.

Legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy a označování udržitelných potravin

„Z poslední veřejné konzultace vyplývá, že existující EU potravinový systém není dlouhodobě udržitelný. Konzumentům by pomohly také značky udržitelnosti při výběru udržitelných potravin“.

Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork informovala o plánech na utvoření nového legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy s cílem urychlit a usnadnit přechod k udržitelným potravinovým systémům. Společně s návrhem pracovního rámce pro udržitelné potravinové systémy plánuje Evropská komise (na konci roku 2023) předložit i návrhy na certifikaci / označování udržitelné produkce. Bude zahrnovat nutriční, klimatické, environmentální (včetně dobrých životních podmínek zvířat) a sociální aspekty výroby potravin.  Udržitelnost a přechod k udržitelným potravinovým systémům je hlavní vlajkovou lodí Evropské komise pro aktuální mandát (ten končí na konci roku 2024).

Režimy jakosti zemědělských produktů

Evropská komise v tomto roce představila návrh nařízení přijatý Komisí k systému chráněných zeměpisných označení EU. Tyto režimy chrání cenné názvy potravin a nápojů před kopiemi/podvodem a potvrzují, že byly vyrobeny podle přísných norem v určité zemi nebo regionu.

Iniciativa posílí systém tím, že:

  • zlepší udržitelnou produkci chráněných produktů
  • bude lépe prosazovat dodržování pravidel
  • posílí postavení seskupení producentů
  • omezí internetové krádeže
  • uzpůsobí systémy označení vhodněji podle potřeb producentů ve všech regionech EU
  • přezkoumá, jak jsou tradiční potraviny EU propagovány a chráněny
  • urychlí registrační postupy

Revidovaný systém chráněných zeměpisných označení potravin by mohl být implementován již na začátku roku 2024. Cílem je udržet vysokou kvalitu potravin a standardů EU a zajistit, aby naše kulturní, gastronomické a místní dědictví bylo zachováno a potvrzeno jako autentické v rámci EU i celého světa.

Revize pravidel pro evropské programy Mléko a Ovoce a zelenina do škol

Evropská komise připravuje revizi pravidel pro evropské programy Mléko a Ovoce a zelenina do škol na konci roku 2023. Ze strany některých zájmových organizací sílí kampaně na zahrnutí výrobků na rostlinné bázi do těchto programů, evropské instituce se k podpoře rostlinných výrobků v rámci zmíněných programů staví spíše zdrženlivě.

Návrh revize právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat

Evropská komise rovněž zveřejnila výsledky studie Komise o dopadu označování dobrých životních podmínek zvířat Komise upozornila na neexistenci právních předpisů EU týkajících se tvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat nebo označování. Komise zvažuje tři scénáře:

    • Možnost 1: Regulace tvrzení o dobrých životních podmínkách zvířat zavedením společných minimálních požadavků na všechna tvrzení
    • Možnost 2: Vytvoření evropského systému značení / označování pro dobré životní podmínky zvířat omezené na bezklecové systémy
    • Možnost 3: Zavedení evropského systému značení / označování pro dobré životní podmínky zvířat s klíčovými kritérii dobrých životních podmínek, která by mohla být dobrovolná nebo povinná a zaměřená na čerstvé produkty.

Evropská komise plánuje závěrem roku 2023 předložit návrh revize právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat, součástí návrhu by měl být i návrh na označování welfare zvířat na potravinách. Na začátku září 2022 vydala EFSA své stanovisko k dobrým životním podmínkám zvířat během transportu. Podle doporučení EFSA by mělo dojít:

    • ke zvětšení prostoru, ve kterém jsou zvířata přepravována (minimální navrhovaná plocha je 1,16 m2 u zvířete o hmotnosti 200 kg)
    • zajištěny by měly být i nižší teploty během dopravy (pro skot by měl být teplotní limit 25 °C)
    • zkrácena by podle EFSA měla být i přepravní vzdálenost

S pozdravem, Eliška Křížová