Evropská komise přijala dne 22/06/2022 legislativní návrhy týkající se směrnice o udržitelném používání pesticidů. Návrh spadá pod Evropskou zelenou dohodu a strategii Farm to Fork. Podle vyjádření Evropské komise návrh pomůže vybudovat udržitelné potravinové systémy a současně zajistí trvalé potravinové zabezpečení a ochranu zdraví obyvatel EU. Evropská komise zdůraznila, že „neexistuje žádná přímá souvislost s bezprostředními dopady ruské agrese vůči Ukrajině a implementací nových nařízení (jak v oblasti pesticidů, tak v oblasti cílů obnovy přírody – viz samostatná aktualita níže). Tyto návrhy posílí odolnost a potravinové zabezpečení Evropy ve střednědobém horizontu, neboť se ozdraví a zvýší populace opylovačů, sníží se eroze půdy, zvýší se zadržování vody a naše příroda se vyčistí a postupně se zbaví toxických látek. Sníží se tím také závislost zemědělců na nákladných vstupech, jako jsou chemické pesticidy, což podpoří cenově dostupné potraviny pro všechny Evropany.“ Podle sdělení Evropské komise jsou současná pravidla v oblasti redukce pesticidů příliš mírná, dosaženo nebylo ani dostatečného pokroku v oblasti implementace integrované ochrany rostlin před škůdci. Evropská komise se rozhodla změnit stávající směrnici o udržitelném používání pesticidů na nařízení (nařízení má obecnou působnost, je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, zatímco směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům; nařízení je tedy přísnější formou legislativy, která ponechává členským státům menší flexibilitu při jejím uplatňování). Podle Evropské komise bude touto změnou vyřešen problém spočívající v nedostatečném a nerovnoměrném provádění stávajících pravidel. Komise navrhuje právně závazné cíle na úrovni Evropské unie i právně závazné cíle na úrovni jednotlivých členských států. Na úrovni EU by pesticidy měly být do roku 2030 redukovány o 50 % (chemické pesticidy a rizika s jejich používáním spojená i nebezpečnější pesticidy). Členské státy budou muset stanovit své vlastní povinné cíle redukce v rámci jasně definovaných parametrů, jakož i své vlastní strategie, aby zajistily, že cíle pro celou EU bude dosaženo kolektivně. Při stanovování těchto vnitrostátních cílů by členské státy měly mít flexibilitu, aby mohly zohlednit svou vnitrostátní situaci, včetně historického pokroku a intenzity používání pesticidů. To musí být provedeno v mezích zákonem definovaného matematického vzorce. I když se umožní, aby se stanovování cílů řídilo vnitrostátní situací, v žádném případě nesmí být vnitrostátní cíl nižší než 35 %, aby bylo jisté, že používání pesticidů omezí všechny členské státy. Po přezkoumání cílů členských států jim může Komise doporučit, aby byly v určitých případech ambicióznější. Komise může rovněž přijmout další opatření v případě, že vnitrostátní cíle budou považovány za nedostatečné k dosažení 50% omezení na úrovni EU do roku 2030. Komise každoročně zveřejní, jak se vyvíjí situace směrem ke splnění cílů EU v oblasti omezování pesticidů do roku 2030. Pokroku při dosahování cílů lze dosáhnout využitím řady opatření, která pomohou omezit používání chemických pesticidů, například odstraněním nebezpečnějších pesticidů z trhu; rozvojem a širším využíváním alternativních technik ochrany proti škodlivým organismům v souladu s integrovanou ochranou rostlin, zejména biologických pesticidů, jako jsou mikroorganismy; podporou ze SZP na investice, poradenství, jakož i prostřednictvím plateb na plochu; rozšířením ekologického zemědělství; či podporou precizního zemědělství. Základem pro výpočet 50% omezení bude průměrný prodej v období 2015–2017, tedy během tří posledních let, za která byly v době oznámení strategie Farm to Fork k dispozici údaje. Všechny účinné látky uváděné na trh ve formě přípravků na ochranu rostlin jsou zařazeny do jedné ze čtyř skupin a každé skupině bude přidělen koeficient – nebezpečnějším skupinám se přiřadí vyšší koeficienty. Tyto koeficienty mají podpořit používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky představující nízké riziko (z nichž mnohé jsou nechemickými látkami) a odrazovat od používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících nebezpečnější látky (zejména neschválené látky používané prostřednictvím časově omezených povolení k nouzovému použití schválených na vnitrostátní úrovni). Použití nebezpečnějších pesticidů se rovněž bude měřit pomocí údajů o prodeji přípravků na ochranu rostlin, které členské státy oznámí Komisi. V tomto případě však nejsou nutné žádné koeficienty, neboť všechny jsou ve stejné skupině.

Evropská komise poskytla příklad pro výpočet nutné redukce na úrovni členského státu, připomíná, že redukční cíle musí být nastaveny a splněny dva – jeden pro redukci chemických pesticidů a rizik s jejich použitím spojených, druhý pro redukci nebezpečnějších pesticidů. Při výpočtu nutné redukce bude hrát roli objem prodávaných pesticidů s nízkým rizikem, s běžným rizikem a pesticidů nebezpečnějších. Každá z těchto kategorií (v příkladu Komise uvádí pouze tři kategorie pesticidů) se bude do výpočtu započítávat s jiným koeficientem, 1 pro nejméně nebezpečné (každé kilo se násobí pouze jednou), 8 pro běžné pesticidy (každé kilo se započítá osmkrát) a 16 pro nebezpečnější pesticidy (každé kilo se násobí šestnáctkrát):

  • v letech 2015, 2016 a 2017 činil průměrný roční prodej pesticidů v členském státě 14.000 kg, což zahrnovalo: 4 000 kg pesticidů představujících nízké riziko, 8 000 kg běžných pesticidů a 2 000 kg nebezpečnějších pesticidů
  • použitím koeficientů 1 (pro nejméně nebezpečné pesticidy), 8 (pro běžné pesticidy) a 16 (pro nebezpečnější pesticidy) na příslušné kategorie získáme: 4 000 kg x 1 + 8 000 kg x 8 + 2 000 kg x 16 = 100 000/100 = 1 000
  • v roce 2030 bude celkový prodej pesticidů v tomto členském státě činit 10 500 kg, což zahrnuje 6 000 kg pesticidů představujících nízké riziko, 3 500 kg běžných pesticidů a 1 000 kg nebezpečnějších pesticidů
  • použitím koeficientů 1, 8 a 16 na příslušné kategorie získáme 6 000 kg x 1 + 3 500 kg x 8 + 1 000 kg x 16 = 50 000/100 = 500
  • Závěrem: daný členský stát redukoval prodej chemických pesticidů o 50 % i rizik s jejich používáním spojených, současně redukoval objem prodávaných nebezpečnějších pesticidů (z 2000 kg na 1000 kg), splnil tedy cíle pro redukci chemických i nebezpečnějších pesticidů

Redukční cíle stanovované na národní úrovni se vážou k vážené intenzitě používaných přípravků, členské státy budou mocni nastavit národní redukční cíle v rozmezí 35–65 %, a to následovně:

  • 35 % v případě, že vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin v členském státě v průměru let 2015, 2016 a 2017 je nižší než 70 % průměru Unie;
  • 50 %, pokud se vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin v členském státě v průměru let 2015, 2016 a 2017 pohybuje mezi 70 % a 140 % průměru Unie;
  • 65 %, pokud vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin v členském státě v průměru let 2015, 2016 a 2017 přesahuje 140 % průměru Unie.

Stejný postup se uplatní i u stanovování redukčních cílů pro nebezpečnější pesticidy.

Nová opatření by měla zajistit, aby všichni zemědělci a další profesionální uživatelé pesticidů uplatňovali integrovanou ochranu rostlin, v níž jsou nejprve zváženy alternativní ekologické metody prevence a ochrany před škůdci a teprve poté je možné jako krajní řešení použít chemické pesticidy.  Komise tedy uznává, že existují případy, ve kterých se použití chemických pesticidů není možné vyhnout, zdůrazňuje ale, že použití pesticidů by mělo být až poslední možností. Návrh rovněž zahrnuje povinnost, aby zemědělci a další profesionální uživatelé vedli evidenci pesticidů. Kromě toho musí členské státy stanovit pravidla pro jednotlivé plodiny a určit alternativy, které mají být používány namísto chemických pesticidů. Komise rovněž navrhuje zavést zákaz používání všech pesticidů v citlivých oblastech, tedy v místech, jako je městská zeleň, včetně veřejných parků a zahrad, hřišť, škol, rekreačních nebo sportovních ploch, veřejných stezek a chráněných oblastí v souladu se sítí Natura 2000 a v jakékoli ekologicky citlivé oblasti, která má být zachována pro ohrožené opylovače. Členské státy budou muset podle návrhu Evropské komisi předkládat podrobné výroční zprávy o pokroku v této oblasti a o provádění nových pravidel. Změny by měly být postupné, zemědělci by měli mít k dispozici pětileté přechodné období. Evropská komise na svých stránkách uvádí, že do balíčku klíčových politik, které podpoří zemědělce a další uživatele při přechodu na udržitelnější systémy produkce potravin, bude patřit:

  • Nová pravidla SZP, která by měla zajistit, aby byly zemědělcům během přechodného období v délce pěti let kompenzovány veškeré náklady na provádění nových pravidel (prostřednictvím plateb na plochu, eko-schémat i investic v PRV), žádné nové prostředky ze SZP ale Komise na tuto iniciativu nealokuje
  • Důraznější opatření ke zvýšení sortimentu biologických a nízkorizikových alternativ na trhu
  • Výzkum a vývoj nových technologií a technik, včetně precizního zemědělství, v rámci programů Horizon EU
  • Akční plán pro ekologické zemědělství

Evropská komise by rovněž měla poměrně brzy po zveřejnění návrhu nařízení o udržitelném používání pesticidů předložit i nová opatření, která při rozhodování o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách zohlední závazek EU k celosvětovým environmentálním aspektům. Dovážené potraviny obsahující měřitelná rezidua zakázaných látek by neměly být v průběhu času uváděny na trhy EU. Komise rovněž zahájí konzultace s členskými státy a třetími zeměmi ohledně opatření, kterým se sníží na nulu rezidua thiamethoxamu a klothianidinu (látky jsou v EU zakázány kvůli negativnímu dopadu na opylovače). Návrh bude nyní projednán Evropským parlamentem a Radou, po přijetí stanovisek v těchto institucích proběhnou jednání v trialogu, která vykrystalizují v konečné znění legislativy. Cíle v oblasti pesticidů musí být splněny do roku 2030.

Více informací zde a zde a zde a zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu