Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejnila v uplynulém týdnu zprávu nazvanou „Úvahy o budoucnosti bezpečnosti potravin“, nová zpráva je zaměřena na možné přínosy a rizika spojená s „potravinami zítřka“, a to včetně laboratorně pěstovaného masa nebo hmyzích či rostlinných alternativ masa a masných výrobků. Zpráva se zaměřuje i na nové technologie, jako je blockchain, umělá inteligence či nanotechnologie. Zpráva FAO se zabývá tím, jak budou hlavní globální faktory (hospodářský růst, měnící se chování a preference spotřebitelů, rostoucí světová populace, klimatická krize) ovlivňovat bezpečnost potravin v budoucnosti. Mezi hlavní zjištění zprávy patří:
Zvýšená expozice kontaminujícím látkám – nejnovější důkazy poukazují na závažný dopad změny klimatu na různé biologické a chemické kontaminanty v potravinách tím, že se mění jejich virulence, výskyt a distribuce, tradičně chladnější oblasti se stávají teplejšími a příznivějšími pro zemědělství, což vede ke vzniku nových stanovišť zemědělských škůdců a toxických druhů hub.
Alternativy z hmyzu a řas – spotřeba mořských řas se rozšiřuje i mimo Asii a očekává se, že bude nadále růst, částečně kvůli jejich nutriční hodnotě a udržitelnosti (mořské řasy nepotřebují ke svému růstu hnojiva a pomáhají v boji proti okyselování oceánů). Jedním z potenciálních zdrojů obav je jejich schopnost akumulovat vysoké množství těžkých kovů, jako je arsen, olovo, kadmium a rtuť. Zájem o jedlý hmyz roste také v reakci na rostoucí povědomí o dopadech výroby potravin na životní prostředí. Hmyz může být dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny, mastných kyselin a mikroživin, jako je železo, zinek, mangan a hořčík, může však být zdrojem kontaminantů z potravin a u některých lidí může vyvolávat alergické reakce.
Rostlinné alternativy – FAO očekává, že celosvětový prodej těchto výrobků poroste. S rozšiřováním rostlinné stravy je třeba zvýšit informovanost o zavádění obav týkajících se bezpečnosti potravin, například alergenů z potravin, které se dříve běžně nekonzumovaly.
Laboratorně pěstované maso – desítky společností po celém světě vyvíjejí steaky, hovězí hamburgery nebo kuřecí nugety, jejichž výroba je založena na buněčné bázi. Příkladem možných obav je ale podle FAO použití séra živočišného původu v kultivačním médiu, které může způsobovat mikrobiologickou i chemickou kontaminaci potravin.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu