NUTRIČNÍ PROFILY
Problematika nutričních profilů úzce souvisí s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které se vztahuje na výživová a zdravotní tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, ať už při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách týkajících se potravin, které mají být takto dodány konečnému spotřebiteli. Výživová a zdravotní tvrzení lze při označování a obchodní úpravě potravin a v reklamě na potraviny uváděné na trh ve Společenství používat pouze v případě, že jsou v souladu s tímto nařízením. Výživová a zdravotní tvrzení musí být založena na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a jsou jejich prostřednictvím zdůvodněna.
Výživová tvrzení
jsou přípustná pouze tehdy, pokud jsou uvedena v příloze nařízení a jsou v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. Výživovým tvrzením je věnována samostatná část v sekci Legislativa (viz. lišta nalevo).
Zdravotní tvrzení jsou zakázána, pokud neodpovídají obecným a zvláštním požadavkům uvedeným v nařízení a pokud nejsou schválena v souladu s tímto nařízením a obsažena v seznamu schválených tvrzení stanovených v článcích 13 a 14. Zdravotním tvrzením je věnována samostatná část v sekci Legislativa (viz. lišta vlevo).
Nutriční profily
Potraviny, které jsou propagovány pomocí tvrzení, mohou spotřebitelé vnímat jako produkty, které jsou ve srovnání s podobnými nebo jinými produkty, do nichž se tyto živiny a jiné látky nepřidávají, z výživového, fyziologického nebo jiného zdravotního hlediska hodnotnější. To by mohlo, podle názoru Evropské komise, spotřebitele vést k rozhodnutím, která přímo ovlivní jejich celkový příjem jednotlivých živin nebo jiných látek způsobem, který by byl v rozporu s vědeckými podklady. Aby byl tento potenciální nežádoucí účinek vyloučen, zavádí toto nařízení některá omezení, pokud jde o produkty, na nichž jsou uváděna tvrzení. Jedná se o takové faktory, jako je např. přítomnost některých látek nebo výživový profil produktu. Nařízení pro ně zavádí jednotný název "nutriční profily". Cílem používání nutričních profilů jako kritéria je vyhnout se situaci, kdy výživová nebo zdravotní tvrzení zastírají celkovou výživovou hodnotu potraviny, což by mohlo klamat spotřebitele, kteří se v rámci vyvážené stravy snaží vybírat si zdravé potraviny. Nutriční profily podle tohoto nařízení by měly být určeny výhradně pro stanovení okolností, za kterých mohou být tvrzení uváděna. Měly by být založeny na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích týkajících se vztahu mezi stravou a zdravím. Profily by však měly také umožnit inovaci produktu a zohlednit různorodost stravovacích návyků a tradic a skutečnost, že jednotlivé produkty mohou hrát v celkové stravě důležitou úlohu. Velmi zjednodušeně tedy řečeno, nutriční profily by měly být jakýmsi sítem pro potraviny, kterým by prošly pouze ty, které profilům vyhovují a mohou na sobě nést zdravotní nebo výživové tvrzení.
Koncept nutričních profilů je dlouhodobě terčem kritiky evropského potravinářského průmyslu.
Evropská komise zahájila v roce 2020 veřejnou konzultaci k Usnadnění výběru zdravějších potravin – stanovení výživových profilů. Tato iniciativa se zaměřuje na potraviny s výživovými a zdravotními tvrzeními a navazuje na strategii Farm to Fork. Jejím účelem je vytvořit tzv. výživové profily. Jedná se o prahové hodnoty pro živiny, jako jsou tuky, cukry a/nebo sůl, při jejichž překročení jsou výživová a zdravotní tvrzení omezena nebo zakázána.
Pro více informací zadejte přístupové údaje.