Interní jednání Evropské komise o návrhu Víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2028–2034 vstupují do závěrečné fáze. Evropská komise má návrh představit dne 16/07/2025, přičemž zásadní politická rozhodnutí o struktuře a objemu financování Společné zemědělské politiky (SZP) zůstávají zatím zřejmě otevřená. Vyjednávací tým Komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou připravuje kompromisní podobu návrhu s několika variantami, které se odvíjejí od celkového rámce rozpočtu a míry dohodnuté flexibility. Z dostupných neoficiálních informací vyplývá, že pro SZP se rýsují tři legislativní scénáře v závislosti na finální podobě rozpočtového rámce, s možným snížením prostředků na SZP o 10–20 % oproti současnému období. Přímé rozdělení prostředků mezi kapitoly zatím nebylo definitivně určeno. Komisař pro zemědělství Christophe Hansen během svého vystoupení na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku upozornil na očekávané „bolestivé diskuse“ s nevyhnutelným rozdělením prostředků mezi „vítěze a poražené“. Komise podle něj podporuje zachování samostatného rozpočtu pro SZP a dvoupilířové struktury s prvním pilířem určeným na přímou podporu příjmů a druhým na rozvoj venkova. Hansen zdůraznil potřebu udržet společný charakter politiky a předejít její fragmentaci do národních obálek nebo jejímu sloučení s kohezní politikou v rámci tzv. národních partnerství, o kterých se při vyjednávání stále diskutuje. Upozornil rovněž na to, že zvýšení podpory pro mladé zemědělce a generační obměnu si vyžádá přerozdělení prostředků uvnitř samotné SZP. Objevují se také obavy, že tlak na zjednodušení pravidel a větší flexibilitu by mohl vést k oslabení environmentálních podmínek pro příjemce přímých plateb. Komise pracuje zároveň na návrhu rozsáhlé reformy struktury unijního rozpočtu. Plán počítá se sloučením až 14 stávajících programů do nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF), který má sjednotit pravidla a zaměřit prostředky na strategické priority včetně obranných technologií, umělé inteligence a kosmického programu. Tento záměr vyvolává obavy například v akademické sféře, kde se upozorňuje na riziko oslabení financování základního výzkumu a dlouhodobých inovací. Komise zdůrazňuje, že rozpočet musí být schopen reagovat na krizové situace, například v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. V návrhu se proto objevují nové nástroje, jako je Ukrajinská rezerva, nebo modernizované mechanismy umožňující přesouvání a využití nevyčerpaných prostředků mezi jednotlivými výdajovými okruhy. Předběžný návrh nařízení o VFR obsahuje i nový způsob přepočtu výdajových stropů z konstantních na běžné ceny s cílem lépe reagovat na inflaci, přičemž mezi 1–3 % inflace by se uplatnil pevný deflátor 2 % a mimo toto pásmo by se použila skutečná predikce. Významnou zátěží zůstává splácení mimořádného zadlužení z nástroje NextGenerationEU, které začne v roce 2028 a má pokračovat až do roku 2058. EU bude muset každý rok vyčlenit přibližně 25–30 miliard EUR na tyto splátky, což výrazně ovlivní rozpočtový prostor a zvyšuje tlak na hledání nových vlastních zdrojů.