Evropská komise dne 22/05/2025 oficiálně zveřejnila první tzv. benchmarkingový seznam zemí podle rizika spojeného s odlesňováním, jak jej stanovuje nařízení o odlesňování (EUDR). Klasifikace rozděluje státy do tří kategorií: nízké, standardní a vysoké riziko, a bude mít přímý dopad na rozsah kontrol, které budou muset provádět hospodářské subjekty a příslušné orgány členských států při uvádění vybraných komodit na trh EU. Všechny členské státy EU byly zařazeny do kategorie nízkého rizika, stejně jako například USA, Kanada, Austrálie nebo Čína. Naopak do kategorie vysokého rizika spadají pouze čtyři země – Rusko, Bělorusko, Myanmar a Severní Korea – jejichž výrobky budou podléhat nejpřísnějším kontrolám (detailněji viz Evropské zpravodajství z 25/05/2025).
Evropský parlament dne 09/07/2025 schválil nezávazné usnesení, které požaduje změny v přístupu k provádění unijního nařízení o odlesňování (EUDR). Poslanci v něm mimo jiné vyzvali Evropskou komisi, aby rozšířila seznam vysokorizikových zemí a zavedla novou kategorii zanedbatelného rizika pro státy EU. Návrh prosadila Evropská lidová strana (EPP) s podporou části pravicových a krajně pravicových frakcí – výsledkem bylo 373 hlasů pro, 289 proti a 26 abstencí. Usnesení kritizuje současnou metodiku hodnocení rizik, která podle poslanců vychází ze zastaralých a nedostatečně přesných údajů. Dokument upozorňuje, že bez pravidelného přehodnocování mohou některé země zůstat v nevhodné rizikové kategorii, což narušuje spravedlnost systému a jeho efektivitu při ochraně světových lesů. Kritici v textu zdůrazňují, že by měla být zajištěna transparentnost, regionální rozlišování a možnost motivovat země k udržitelnému hospodaření. Podle zpravodaje Alexandera Bernhubera (EPP, AT) je cílem praktická, spravedlivá a účinná ochrana lesů bez zbytečné byrokracie pro evropské producenty. Naopak Zelení označili výsledek hlasování za pokus oslabit jednu z hlavních environmentálních regulací EU a varovali před negativními dopady na ochranu lesů. Hlasování nemá právní závaznost, ale mohlo by ovlivnit připravovaný balíček zaměřený na zjednodušení právních předpisů v oblasti zemědělství mimo SZP, který Komise plánuje představit na podzim 2025.
Z českých a slovenských europoslanců návrh Alexandra Bernhubera podpořili Ondřej Krutílek (ECR, CZ), Veronika Vrecionová (ECR, CZ), Alexandr Vondra (ECR, CZ), Milan Uhrík (ESN, SK), Milan Mazurek (ESN, SK) Monika Beňová (NI, SK), Luboš Blaha (NI, SK), Erik Kaliňák (NI, SK), Ondrřej Dostál (NI, CZ), Kateřina Konečná (NI, CZ), Judita Laššáková (NI, SK), Katarina Roth Neveďalová (NI, SK), Jan Farský (EPP, CZ), Ondřej Kolář (EPP, CZ), Miriam Lexmann (EPP, SK), Danuše Nerudová (EPP, CZ), Luděk Niedermayer (EPP, CZ), Tomáš Zdechovský (EPP, CZ), Nikola Bartůšek (PfE, CZ), Jaroslav Bžoch (PfE, CZ), Klára Dostálová (PfE, CZ), Ondřej Knotek (PfE, CZ), Tomáš Kubín (PfE, CZ), Jana Nagyová (PfE, CZ), Jaroslava Pokorná Jermanová (PfE, CZ), Filip Turek (PfE, CZ). Proti byli Bronislav Ondruš (NI, SK), Veronika Cofrová Ostrihoňová (Renew, SK), Martin Hojsík (Renew, SK), Lubica Karvašová (Renew, SK), Ludovír Odor (Renew, SK), Michal Wiezik (Renew, SK), Lucia Yar (Renew, SK), Markéta Gregorová (Zelení, CZ). Zdržel se Ivan David (ESN, CZ).