Studie zpracovaná na žádost zemědělského výboru Evropského parlamentu (COMAGRI),  představená dne 04/11/2026, hodnotí dopady návrhů Víceletého finančního rámce a Společné zemědělské politiky pro období 2028–2034 na životaschopnost zemědělských podniků. Dokument vychází především z původních návrhů Komise z července 2025 a nepředstavuje oficiální pozici Parlamentu. Minimální zemědělská obálka přibližně 300 miliard EUR podle studie znamená orientační pokles asi o 15 % oproti srovnatelnému současnému základu. Další prostředky mohou státy přidat z Národního a regionálního partnerského fondu, jejich využití pro zemědělství však bude záviset na národních prioritách. Výsledkem proto může podle studie být méně jednotná SZP a větší rozdíly mezi členskými státy. Modelové 15% snížení přímých plateb by nejvíce zasáhlo menší podniky a pastevní chovy skotu a ovcí, kde studie odhaduje pokles čisté přidané hodnoty o 6,4 %. U DABIS studie pracuje s původním návrhem Komise, tedy s rozpětím 130–240 EUR/ha, povinnou degresivitou 25 % nad 20.000 EUR, 50 % nad 50.000 EUR a 75 % nad 75.000 EUR a stropem 100.000 EUR. Na úrovni EU by degresivita a zastropování zasáhly relativně malou část příjemců, největší dopady by ale podle studie byly zaznamenány v Česku. Přibližně 6 % českých příjemců dostávalo v roce 2022 více než 100.000 EUR a jeden z citovaných scénářů odhaduje úspory z degresivity a zastropování v Česku na 37–50 % prostředků DABIS, oproti 3–12 % ve Francii a 1–4 % v Irsku. Autoři zdůrazňují, že jde pouze o scénář založený na historickém rozdělení plateb. Pro přesný výpočet by byla nutná také data o právním vlastnictví a společné kontrole podniků. Studie rovněž hodnotí rozšíření vázaných podpor až na 20 % příslušných prostředků s možností dalších 5 % pro bílkovinné plodiny. Ty mohou podle autorů pomoci zejména zranitelným živočišným sektorům, z hlediska převodu příjmu jsou však méně efektivní než oddělené podpory. Autoři dále upozorňují na chybějící minimální alokaci pro mladé zemědělce a environmentální opatření a na riziko větších rozdílů mezi státy v důsledku vyšší národní flexibility. Pozitivně hodnotí nový krizový fond Unity Safety Net ve výši 6,3 miliardy EUR a větší důraz na investice, inovace a řízení rizik. V diskusi v zemědělském výboru poslanci upozorňovali zejména na riziko další nacionalizace SZP. Camilla Laureti (S&D, Itálie) požadovala účinnější redistribuci prostřednictvím zastropování a degresivity, Thomas Waitz (Zelení, Rakousko) zpochybnil dostatečnost stropu 100.000 EUR a Herbert Dorfmann (EPP, Itálie) upozornil, že minimální DABIS 130 EUR/ha může omezit prostředky na investice, rozvoj venkova a mladé zemědělce. Elsi Katainen (Renew, Finsko) varovala, že větší závislost na národních rozhodnutích může vést k 27 rozdílným systémům podpory a oslabit společný charakter SZP.

Více informací zde.