Ministři zemědělství EU se ve dnech 06–08/09/2026 sešli na neformálním zasedání Rady AGRIFISH v Dublinu, jehož hlavní plenární diskuse byla věnována provádění Strategie EU pro živočišnou výrobu a Proteinového akčního plánu. Irské předsednictví zdůraznilo význam obou sektorů pro příjmy zemědělců, potravinovou bezpečnost, zaměstnanost, venkov a strategickou autonomii EU. Diskuse se zaměřila zejména na převádění výsledků výzkumu do zemědělské praxe a na potřebu zajistit, aby nové technologie byly cenově dostupné, spolehlivé a prakticky využitelné také pro menší zemědělské podniky. Podpora proto podle předsednictví nemá směřovat pouze do výzkumu, ale také do demonstračních projektů, poradenství, vzdělávání, přenosu znalostí a investic přímo na farmách. Předsednictví připraví k živočišné výrobě a proteinům dvě samostatné zprávy do konce listopadu 2026. Členské státy opakovaně požadovaly snížení závislosti EU na dovážených proteinech a posílení domácí produkce. Finsko označilo závislost na dovozu rostlinných proteinů za strategickou zranitelnost, Švédsko podpořilo větší evropskou produkci krmných i potravinářských proteinů a aminokyselin a Polsko výzkum nových vysokoproteinových odrůd odolných vůči suchu a chorobám. Diskutovalo se rovněž o šlechtění a nových genomických technikách, precizní živočišné výrobě, automatizaci, genetice, efektivnějším využívání krmiv a technologiích pro zdraví zvířat. Několik delegací požadovalo dostatečné financování investic prostřednictvím budoucí SZP a dalších nástrojů včetně navrhovaného Evropského fondu konkurenceschopnosti. Debata se dotkla také budoucího rozsahu živočišné výroby a welfare. Lucembursko odmítlo, aby snižování emisí metanu a amoniaku bylo řešeno prostým snižováním stavů hospodářských zvířat, a varovalo rovněž před plošnou extenzifikací, která by mohla ohrozit potravinovou bezpečnost EU. Polsko upozornilo na ekonomické a technologické dopady připravovaných pravidel týkajících se klecových chovů nosnic a usmrcování jednodenních kohoutků; Slovinsko požadovalo, aby změny pravidel pro nosnice a prasata vycházely z vědeckých poznatků a důkladného posouzení dopadů. Copa, Cogeca a CEJA před ministry současně požadovaly, aby evropské strategie doprovázelo konkrétní financování a dlouhodobá investiční jistota. Cogeca navrhla evropskou výzkumnou strategii pro proteinové plodiny s dvacetiletým horizontem a financováním celého řetězce od šlechtění přes pěstování a zpracování až po trh. CEJA požadovala začlenění generační obměny do centra budoucí SZP a evropský „Starter Pack“ kombinující podporu zahájení činnosti, přístup k půdě a financování, poradenství, vzdělávání a podporu inovací.