Kyperské předsednictví Rady EU předložilo dne 11/06/2026 návrh nového negoboxu (podkladového dokumentu pro vyjednávání) k Víceletému finančnímu rámci EU na období 2028–2034 (VFR). Dokument navazuje na návrh Evropské komise ze dne 16/07/2025 a představuje první číselný podklad pro politická jednání členských států. Návrh bude projednán ve Výboru stálých zástupců dne 14/06/2026, na Radě pro obecné záležitosti dne 16/06/2026 a následně na zasedání Evropské rady ve dnech 18/06/2026 a 19/06/2026. Evropská rada bude o novém VFR jednat poprvé od zveřejnění návrhu Komise.
Veškerá čísla v negoboxu, tedy i čísla uvedena v tomto článku, jsou zatím stále v hranatých závorkách, tedy určena k projednání. Jednotlivé částky a hodnoty se tedy mohou ještě měnit.
Kyperské předsednictví navrhuje celkový strop závazků ve výši 1 730,228 mld. EUR v cenách roku 2025. Ve srovnání s návrhem Komise má jít o snížení přibližně o 32,8 mld. EUR, tedy zhruba o 2 %. Rozpočet by odpovídal 1,23 % hrubého národního důchodu EU, případně 1,13 % bez splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU. Dokument současně ponechává otevřenou otázku způsobu inflační úpravy, a to buď prostřednictvím pevného deflátoru 2 %, nebo mechanismu technické úpravy při výraznějších odchylkách inflace.
Rozpočet má být rozdělen do čtyř hlav. Pro zemědělství je klíčová Hlava 1, která spojuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství, rozvoj venkova, rybolov, námořní politiku, bezpečnost a splácení NextGenerationEU. Dokument výslovně označuje zemědělství a rybolov za strategická odvětví EU, která zajišťují bezpečné a kvalitní potraviny, přispívají ke globálnímu potravinovému zabezpečení a vyžadují stabilizaci příjmů zemědělců, podporu generační obměny a zachování rovných podmínek.
V rámci Hlavy 1 má vzniknout Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství, venkov, rybolov, námořní prosperitu a bezpečnost (NRPP). Jeho celková obálka má činit 770.366 mld. EUR. Z této částky má být 705.250 mld. EUR určeno na národní a regionální partnerské plány. Vyjednávací rámec stanoví minimálně 261.013 mld. EUR na příjmovou podporu v rámci Společné zemědělské politiky, minimálně 3.549 mld. EUR na Společnou rybářskou politiku, minimálně 195.024 mld. EUR na méně rozvinuté regiony a minimálně 30.608 mld. EUR na migraci, správu hranic, vízovou politiku a vnitřní bezpečnost.
Společná zemědělská politika zatím zůstává součástí NRPP, není samostatným rozpočtovým blokem mimo tento nový rámec. Dokument nicméně uvádí, že nařízení ke Společné zemědělské politice má obsahovat zvláštní ustanovení specifická pro zemědělství a že tyto plány mohou obsahovat samostatnou kapitolu ke Společné zemědělské politice, aby byla zachována její zvláštní identita. Právě toto řešení zůstává jedním z nejcitlivějších bodů jednání, protože zemědělské organizace varují před postupným oslabováním společného charakteru politiky a před soutěží zemědělských prostředků s jinými národními prioritami.
Vyjednávací rámec zavádí také cíl pro venkovské oblasti. Nejméně 10 % globální částky v rámci národních a regionálních partnerských plánů, po odečtení minimálních částek pro Společnou zemědělskou politiku, Společnou rybářskou politiku a Sociální klimatický fond, má být věnováno venkovským oblastem. Zároveň se očekává, že NRPP přispějí 43 % své globální částky k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo opatření související s obranou a bezpečností.
Významná část návrhu se týká flexibility. Čtvrtina prostředků přidělených členským státům v rámci národních a regionálních partnerských plánů má být vyčleněna jako flexibilní částka. Pět procent má sloužit na naléhavé potřeby před přezkumem v polovině období, patnáct procent po přezkumu v polovině období a dalších pět procent na krizové potřeby po roce 2031. Dokument zároveň stanoví, že tato flexibilní částka nemá zahrnovat příspěvek na Interreg ani vyčleněné prostředky pro zemědělství. Členské státy by však mohly využít až dvě třetiny prostředků dostupných při přezkumu v polovině období na intervence Společné zemědělské politiky nebo opatření pro venkovské oblasti již od 01/01/2028.
Pro krizové situace má být zřízena EU Facility s celkovou částkou 56,071 mld. EUR. Její součástí má být mimo jiné Unity Safety Net určený na reakci na narušení trhů a stabilizaci zemědělských trhů, s vyčleněnou částkou 5,598 mld. EUR. Dokument rovněž počítá s možností využít prostředky flexibilní části národních plánů na krizové platby zemědělcům. Pokud by se přijetí příslušného fondu opozdilo po 01/01/2028, mají být přijata opatření k zajištění příjmové podpory zemědělců pro rok 2028.
U přímých plateb návrh stanoví, že plánovaná průměrná podpora na hektar u plošné příjmové podpory nemá být v běžných cenách nižší než 130 EUR a vyšší než 240 EUR v každém členském státě. Členské státy také projednají návrh Evropské komise v oblasti degresivity a zastropování. Podle stávajícího návrhu Evropské komise by se plošná příjmová podpora mezi 20.000 EUR a 50.000 EUR snižovala o 25 %, částky mezi 50.000 EUR a 75.000 EUR o 50 % a částky nad 75.000 EUR o 75 %. Zastropování celkové roční plošné příjmové podpory pro velké příjemce je zatím stále uvedeno na úrovni 100.000 EUR, přičemž text obsahuje možnost, že by mohlo jít o dobrovolný nástroj. Prostředky ušetřené degressivitou a zastropováním mají zůstat součástí obálky pro příjmovou podporu v rámci Společné zemědělské politiky.
Návrh dále stanoví spolufinancování pro jednotlivé typy zemědělských opatření. Plošná příjmová podpora podléhající degressivitě, vázaná podpora příjmů, zvláštní platba na bavlnu a podpora pro malé zemědělce mají být financovány ze 100 % z rozpočtu EU a nemají být financovány mimo minimální částku vyčleněnou pro Společnou zemědělskou politiku. Ostatní zemědělská opatření, školní program EU a sektorové intervence v rámci společné organizace trhů mají mít spolufinancování EU nejvýše 70 %. Investice pro zemědělce a držitele lesů mají mít maximální míru podpory 75 %, investice pro mladé zemědělce 85 % a neproduktivní zelené investice 100 %. U sektorových intervencí má být základní maximální míra podpory 75 %, s možností zvýšení až na 95 % u opatření souvisejících s generační obměnou, výzkumem a inovacemi, řízením rizik nebo klimatem a životním prostředím.
Evropský fond pro konkurenceschopnost v rámci Hlavy 2 návrhu, má mít obálku 198.959 mld. EUR. Z toho má být 17.235 mld. EUR určeno na oblast zdraví, biotechnologií, zemědělství a biohospodářství. Program Horizon Europe má mít obálku 148.579 mld. EUR. Tyto prostředky mohou být významné zejména pro výzkum, inovace, biotechnologie, biohospodářství a technologickou modernizaci navazující na zemědělsko-potravinářský sektor.
Vyjednávací rámec nepředstavuje konečnou dohodu členských států. Dokument výslovně vychází ze zásady, že nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše. Přesto jde o zásadní posun v jednáních, protože poprvé přináší konkrétní číselné návrhy a otevírá politickou diskusi na úrovni Evropské rady. Pro zemědělství bude rozhodující, zda členské státy v dalších jednáních posílí rozpočet Společné zemědělské politiky, zachovají její společný charakter a upraví parametry přímých plateb, spolufinancování, krizových nástrojů a venkovských opatření.