Vyjednávání o právním rámci pro nové genomické techniky (NGT), které probíhalo více než dva roky a vyústilo v politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2025, vstoupilo do závěrečné fáze. Rada EU dne 21/04/2026 formálně potvrdila dosažený politický kompromis, čímž otevřela cestu k jeho finálnímu schválení Evropským parlamentem. Dohoda zachovává dvoustupňový systém regulace. Rostliny kategorie NGT-1, považované za rovnocenné konvenčním odrůdám, budou podléhat pouze ověření ze strany národních orgánů a nebudou označovány, s výjimkou osiva. Naopak rostliny NGT-2 zůstávají pod plným režimem právních předpisů pro geneticky modifikované organismy, včetně povolování, sledovatelnosti a označování. Členské státy si zároveň ponechávají možnost omezit jejich pěstování. Kompromis obsahuje také ustanovení k patentům, která zavádějí povinnost zveřejňovat informace o relevantních patentech v unijní databázi a počítají se zřízením expertní skupiny. Evropská komise má do jednoho roku od vstupu pravidel v platnost předložit analýzu dopadů patentování na inovace, dostupnost osiv a konkurenceschopnost. Navzdory potvrzení dohody Radou však část poslanců ze skupiny Socialistů a demokratů (S&D), druhé nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, nadále usiluje o její úpravu. Zpravodaj Christophe Clergeau (S&D, FR) prosazuje zpřísnění pravidel patentovatelnosti, včetně omezení patentů na vlastnosti dosažitelné konvenčním šlechtěním a posílení ochrany zemědělců. Podpora těchto změn zůstává nejistá, a to i uvnitř samotné skupiny S&D, kde část delegací odmítá znovu otevírat kompromis. K rychlému přijetí naopak vyzývají zemědělské organizace včetně Copa-Cogeca, které dohodu označují za vyváženou a varují před dalším zpožděním. Evropský parlament by měl o návrhu hlasovat v následujících týdnech. Po jeho schválení vstoupí nařízení v platnost 20 dní po zveřejnění, přičemž většina ustanovení se začne uplatňovat po dvouletém přechodném období, tedy přibližně od poloviny roku 2028.