Evropský parlament dne 10/02/2026 schválil dodatečné ochranné doložky k obchodní dohodě mezi Evropskou unií a státy Mercosuru. Nařízení, které bylo již v prosinci 2025 neformálně dohodnuto s členskými státy, podpořilo 483 poslanců, proti hlasovalo 102 a 67 se zdrželo. Přijatý mechanismus umožňuje Evropské unii dočasně pozastavit celní preference na dovoz zemědělských produktů z Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye, pokud by zvýšené dovozy poškodily unijní producenty. Opatření se vztahuje zejména na citlivé komodity, jako jsou hovězí a drůbeží maso, vejce, cukr či citrusy, přičemž v širším seznamu figurují také rýže, med, česnek nebo etanol. Komise bude povinna zahájit šetření, pokud objem dovozu dotčeného produktu vzroste o 5 % oproti tříletému průměru a současně dovozní ceny klesnou alespoň o 5 % pod relevantní cenu v Unii. Stejný postup se spustí také při kombinaci 5% poklesu cen v EU a 5% nárůstu dovozů. Vyšetřování může iniciovat nejen Komise, ale i členský stát nebo zástupci dotčeného odvětví. Šetření má být dokončeno do čtyř měsíců, přičemž v naléhavých případech bude možné přijmout prozatímní opatření již do 21 dnů. Součástí kompromisu je rovněž posílené monitorování trhu. Evropská komise bude nejméně jednou za šest měsíců předkládat Evropskému parlamentu hodnotící zprávu o dopadech dovozu citlivých zemědělských produktů. Nové prahové hodnoty jsou přísnější než původní návrh Komise, který počítal s vyšším spouštěcím prahem. Samotná obchodní dohoda stále čeká na ratifikaci Evropským parlamentem, který v uplynulých týdnech požádal Soudní dvůr EU o posouzení její slučitelnosti se Smlouvami Evropské unie. Komise si nicméně ponechává možnost přistoupit k prozatímnímu provádění dohody poté, co ji ratifikuje alespoň jeden stát Mercosuru. Reakce části zemědělského a potravinářského sektoru zůstává kritická. Evropský think tank Farm Europe a iniciativa Eat Europe upozornily, že vedle obchodních toků je nutné sledovat i skutečnou vymahatelnost ochrany zeměpisných označení. Organizace varují, že paralelní bilaterální dohody třetích zemí mohou v praxi oslabit ochranu tradičních evropských názvů a zvýšit konkurenční tlak na unijní producenty.