Ministři zemědělství na jednání v Lucemburku dne 27/10/2025 potvrdili rostoucí odpor členských států vůči plánům Evropské komise na částečnou úpravu a zjednodušení právních předpisů o odlesňování (EUDR). Česká republika, Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Bulharsko předložily společný dokument, který vyzývá Komisi k zásadnímu přehodnocení přístupu a ke snížení administrativní zátěže pro podniky. Země požadují nejen odklad o nejméně jeden rok, ale také zavedení kategorie nulového rizika pro členské státy, kde odlesňování nehrozí. Podle společného stanoviska Lotyšska, které získalo podporu několika dalších delegací, jsou stávající požadavky EUDR nepřiměřené a neodpovídají situaci v členských státech, kde již existují účinné národní právní rámce pro ochranu lesů. Lotyšsko upozornilo, že v jeho případě se pravidla na ochranu lesů již plně uplatňují prostřednictvím národní legislativy, a proto by evropská úprava znamenala nadbytečnou administrativní a finanční zátěž. Dokument dále uvádí, že problémy s funkčností informačního systému Komise potvrzují i podniky, které se účastní jeho testování, a vyzývá k přehodnocení dopadové studie EUDR s ohledem na skutečné náklady a přínosy. Český ministr zemědělství Marek Výborný podpořil výzvu k odkladu uplatňování pravidel a zdůraznil, že v České republice ani v dalších členských státech nedochází k odlesňování. Upozornil, že členské státy potřebují právní jistotu a čas na přípravu, přičemž kroky Komise označil za nekoordinované a nepředvídatelné. Česká republika očekávala, že Komise odloží uplatňování EUDR o celý rok kvůli přetrvávajícím problémům s fungováním IT systému, jak dříve naznačovala komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Nakonec však Komise představila návrh bez odkladu, což vyvolalo zmatek mezi členskými státy i podniky. K podobným závěrům dospěli i ministři Rakouska, Německa, Lucemburska a Finska, kteří se vyslovili pro zavedení kategorie nulového rizika a odstranění nadměrné byrokracie. Francie požadovala, aby se pravidla uplatňovala v přiměřené a srozumitelné podobě, a Portugalsko vyzvalo Komisi k novému posouzení dopadů. Několik delegací, včetně Chorvatska, Rumunska a Litvy, zdůraznilo potřebu realistického přístupu. Maďarsko navrhlo zvážit i možnost úplného zrušení předpisu. Napětí mezi Komisí a členskými státy se přeneslo i na úroveň stálých představitelů. Většina velvyslanců členských států nyní podporuje plošný odklad uplatňování právních předpisů o odlesňování nejen pro malé podniky, jak navrhla Komise, ale pro všechny dotčené subjekty. Většina zemí zároveň požaduje další zjednodušení a přehodnocení harmonogramu. Některé delegace navrhují tzv. „stop-the-clock“ opatření, které by poskytlo více času na technické úpravy pravidel. Evropská komise v návrhu z 21/10/2025 oznámila plán na zjednodušení některých povinností, včetně omezení objemu údajů, které musí firmy nahrávat do systému, a zavedení výjimky pro drobné zemědělce, kteří budou nově povinni uvádět pouze poštovní kód místa produkce. Členské státy však považují tato opatření za nedostatečná. O konečné podobě a harmonogramu bude Rada jednat po předložení kompromisního návrhu dánského předsednictví v průběhu listopadu, přičemž dohody s Evropským parlamentem je nutné dosáhnout před posledním plenárním zasedáním tohoto roku dne 15/12/2025.