Evropští zemědělci se více než deset let po zavedení unijních omezení stále potýkají s nahrazováním přípravků na ochranu rostlin na bázi neonikotinoidů, které byly v EU zakázány. Francouzský Národní institut pro agronomický výzkum (INRAE) ve své nové zprávě uvádí, že přechod na alternativní metody ochrany plodin probíhá pomalu a že udržení výnosů bez těchto látek je pro mnohé sektory obtížné. Neonikotinoidy – clothianidin, imidacloprid, thiamethoxam, acetamiprid a thiacloprid – byly v EU omezeny v roce 2013 a postupně některé z nich zcela zakázány kvůli dopadům na opylovače. V současnosti zůstává povolen pouze acetamiprid, zatímco Francie všechny uvedené látky zakázala již v roce 2018. Podle INRAE zůstávají nejvíce zasažené sektory pěstování cukrové řepy, jablek, třešní a lískových ořechů, které stále postrádají praktické a dostupné alternativy. Institut doporučuje posílit prevenci, sledování výskytu škůdců a využívat kombinaci tradičních přípravků s biokontrolními prostředky, tedy látkami přírodního původu. Upozorňuje však, že samotná náhrada chemických látek biopesticidy nebude dostatečná. Zjištění mají podle INRAE mají evropský význam, protože Evropská komise současně zpřísňuje dohled nad používáním neonikotinoidů. Nedávno zahájila řízení proti Rumunsku kvůli mimořádným povolením zakázaných látek a od srpna platí nižší limity reziduí acetamipridu v potravinách. Od března 2026 budou limity pro clothianidin a thiamethoxam v dovážených potravinách nastaveny na nulové hodnoty. Komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen avizoval rozšíření principu nulových reziduí i na další chemické látky.

Více informací zde.