Ve světě se formuje koalice velkých firem, které vyrábějí, převážejí a skladují mražené potraviny. Nyní musí teploměr jejich mrazáků ukazovat alespoň -18°C, firmy však tvrdí, že by stačilo -15°C. Znamenalo by to výraznou úsporu emisí i nákladů.

Proto byla v roce 2023 na klimatické konferenci COP28 představena koalice Move to -15°C, která si klade za cíl určit nové globální teplotní normy. Pracovní hypotéza této koalice předpokládá, že změna teploty o tři stupně by mohla mít významný dopad na životní prostředí, aniž by byla ohrožena kvalita a bezpečnost potravin. 

Proč se tedy již dávno legislativa nezměnila na -15°C? Protože ne u všech potravin je to optimální. Stanovení limitní teploty pro hluboce zmrazené potraviny je podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka otázkou kompromisu. „Celá řada potravin by při mražení snesla i vyšší teploty. Zejména potraviny na bázi sacharidů jsou obvykle dobře údržné i při vyšších teplotách. Oproti tomu jiné potraviny jsou na hluboké zmražení více citlivé a ztrácejí rychleji kvalitu,“ vysvětluje Zemánek. V praxi se proto mnohdy mrazí i na nižší teploty, platí to například u bobulovin a tučných ryb.

Teplota -18 stupňů Celsia byla tedy stanovena jako kompromisní hodnota pro usnadnění logistiky a nastavení jednotného systému. „Každý výrobce ví, s jakou teplotou může v distribučním řetězci počítat. Mezi výrobci potravin nepanuje na zvýšení teploty shoda, což je s ohledem na různé typy potravin, které vyrábějí, logické,“ vysvětluje Zemánek.

Dodává, že u některých potravin může být vlivem zvýšení teploty zhoršena jejich skladovatelnost a může docházet k rychlejší ztrátě především senzorických vlastností. Tedy teplota -15 stupňů Celsia je dostačující, ale v některých případech může být na úkor kvality, a především trvanlivosti. „Nepředpokládá se, že by byla ohrožena bezpečnost takto mražených potravin. U některých potravin ale může dojít ke zkrácení doby trvanlivosti až o 30 %,“ udává Zemánek.

Podle Potravinářské komory ČR zvýšení teploty v mrazácích sice znamená finanční a také energetickou úsporu. Ovšem rovnice hledání vyrovnanosti environmentálních a ekonomických zájmů má vždy dvě strany. Firmy se podle Zemánka snaží najít cíle pro úspory emisí u svých činností a cílí proto i na snižování energetické náročnosti.

„Při globální dopravě však podstatnější roli hraje samotný objem mezinárodního transportu a environmentální dopady globální dopravy. V chladírenství může významnější roli než snížení předepsané teploty sehrát snížení transportovaného množství mražených potravin nebo vyloučení používání chladících plynů s vysokým GWP (Global Warming Potencial je koeficient chladiva, tedy jaký má daný plyn vliv na globální oteplování, pozn. red.), které sice EU omezuje, avšak v mezinárodní přepravě se stále hojně využívají. Tato opatření představují významnější finanční náklady,“ upozorňuje Zemánek. Zvýšení předepsané teploty je tak řešením s menším environmentálním, avšak pozitivním ekonomickým dopadem. „Je tedy logicky první volbou mnoha společností,“ podotýká Zemánek.

K tématu zde: https://www.ecoista.cz/o-tri-stupne-teplejsi-mrazaky-to-by-mohlo-prinest-prekvapive-velke-uspory-emisi/