Evropská komise předložila dne 14/05/2025 návrh legislativního balíčku, jehož cílem je výrazně zjednodušit současná pravidla Společné zemědělské politiky (SZP). Navrhované změny vycházejí z dvouletých zkušeností s prováděním strategických plánů SZP a široké zpětné vazby od členských států a zemědělců. Balíček má potenciál snížit administrativní zátěž zemědělců až o 1,58 miliardy eur ročně a přinést více flexibility v řízení, kontrolách a krizových nástrojích. Z navrhovaných změn:
Změny v podmíněnosti a DZES: Komise navrhuje, aby ekologičtí zemědělci, jejichž celé hospodářství je certifikováno dle nařízení (EU) 2018/848, byli automaticky považováni za vyhovující standardům DZES 1, 3, 4, 5, 6 a 7. Tyto standardy se týkají např. udržení trvalých travních porostů, ochrany půdy a vody. Současně se upravuje definice trvalého travního porostu – členské státy budou moci prodloužit rozhodné období z 5 na 7 let. Standard DZES 1 bude moci být obecně implementován flexibilněji – prahová hodnota pro pokles plochy trvalých travních porostů bez povinnosti jejich obnovy se zvýší z 5 % na 10 %. U DZES 4 se členským státům umožní přizpůsobit definici vodních toků jejich vnitrostátním předpisům, pokud tím nebude ohrožen účel ochrany vod před znečištěním a splachy. V případě DZES 2 Evropská komise také navrhuje členským státům možnost vyloučit DZES 2 ze základních podmínek v rámci eko-schémat a AEKO opatření. Členským státům by dále mělo být umožněno poskytovat podporu související s přechodem nebo udržením ekologického zemědělství na podporu chovu hospodářských zvířat v ekologickém režimu, a to skrze roční platby za jednotky zvířat.
Vyšší paušální podpora a osvobození od podmíněnosti pro malé zemědělské podniky: Maximální výše paušální podpory pro malé zemědělce by mohla být zvýšena z 1.250 eur na 2.500 eur ročně. Tito zemědělci budou zároveň zcela osvobozeni od systému podmíněnosti, čímž se jim výrazně zjednoduší administrace. Pokud členské státy rozhodnou, budou moci tito zemědělci zároveň pobírat platby v rámci eko-schémat. Pro malé zemědělce by rovněž měla být založena nová finanční podpora umožňující lump-sum platby ve výši až 50.000 EUR s cílem posílit konkurenceschopnost malých podniků.
Krizové platby a krizová rezerva: Komise navrhuje zavedení dvou nových typů krizových plateb v rámci přímých plateb i rozvoje venkova, které budou určeny na zmírnění dopadů přírodních pohrom, klimatických událostí nebo katastrofických situací. Členské státy budou moci na tyto platby vyčlenit až 3 % ročních prostředků ze svých strategických plánů. Tyto platby nebudou podléhat podmíněnosti, aby byla pomoc poskytnuta co nejrychleji. Zároveň se mění účel zemědělské rezervy, která se má nadále soustředit výhradně na tržní narušení, nikoli na klimatické nebo přírodní události, jež mají být řešeny novými krizovými platbami.
Změny v oblasti rizikového managementu a rozvoje malých farem: Návrh upravuje pravidla pro využívání části přímých plateb jako příspěvku do nástrojů řízení rizik (např. pojištění). Nově bude možné tuto možnost použít pouze pro ty zemědělce, pro něž takové nástroje skutečně existují. Komise rovněž zavádí nový typ platby na rozvoj malých farem, která má být jednoduchá a má podporovat konkurenceschopnost.
Zjednodušení administrace a kontrol: Klíčovým principem návrhu je cíl „jedna kontrola ročně“. Členské státy budou muset zajistit, aby na každé hospodářství připadala pokud možno pouze jedna fyzická kontrola za rok. Druhá by byla realizována v případě, že by bylo potřeba ověřit efektivní vynakládání zdrojů a finančních zájmů Evropské Unie. Rovněž by měl být zrušen mechanismus každoročního výkonového hodnocení (annual performance clearance), což má dále snížit administrativní zátěž. Komise rovněž navrhuje sloučení několika technických systémů pro sledování zemědělských ploch (LPIS, GSA – Geo-Spatial Application a AMS – Area Monitoring System) a zavádí povinnost, aby každý členský stát určil orgán odpovědný za interoperabilitu a digitální výměnu dat.
Úpravy strategických plánů SZP: Nově by mělo být třeba žádat Komisi o schválení pouze v případě „strategických změn“ národních strategických plánů SZP. Ostatní úpravy budou členské státy pouze oznamovat. Změny vstoupí v platnost již v den, který si členský stát určí – i zpětně. Komise zároveň ruší povinnost přezkoumávat strategické plány na základě každé změny souvisejícího právního aktu EU.
Legislativní návrh bude nyní projednán v Evropském parlamentu a Radě. Komise očekává, že změny by mohly vstoupit v platnost již v roce 2026. V průběhu roku 2025 plánuje Komise představit i další kroky v rámci tzv. omnibus balíčku, včetně zjednodušení pravidel v jiných oblastech dopadajících na zemědělství, a revizi sekundární legislativy v ekologickém zemědělství. Návrhy jsou očekávány v druhé polovině roku 2025 (více viz samostatná aktualita níže).