Evropská komise se snaží vytvořit nový finanční nástroj, který by odměňoval vlastníky půdy za opatření příznivá pro přírodu. Systém tzv. přírodních kreditů (nature credits) má podle Komise podpořit cíle v oblasti obnovy biodiverzity a zároveň přinést dodatečné příjmy pro zemědělce a lesníky. Pilotní projekty už běží s farmáři ve Francii a vlastníky lesů v Estonsku. V praxi však návrh zatím čelí nízkému zájmu trhu, nedostatečné důvěře a ostré kritice nevládních organizací. Na berlínském summitu World Solutions dne 08/05/2025 potvrdila eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswall, že Komise chce vytvořit celosvětový standard pro tyto nové kredity. Zatímco mezera ve financování biodiverzity v EU je odhadována na 200 miliard eur mezi lety 2021 a 2030, aktuální hodnota trhu s přírodními kredity činí podle poradenské společnosti Bloom Labs pouhých 7,2 milionu eur. I když Světové ekonomické fórum předpovídá růst trhu až na 180 miliard eur do roku 2050, odborníci upozorňují, že zatím chybí reálný důvod, proč by se firmy měly do systému zapojit. Ekologický ekonom Sophus Ermgassen z Oxfordské univerzity upozorňuje, že v systému chybí „zjevný hnací motor poptávky“. Podle něj je návratnost investice – ať už finanční nebo reputační – pro potenciální kupce nejasná. Bloom Labs poukazuje na tři klíčové problémy: neexistence jednotných pravidel a cen, nedostatečná a drahá biodiverzitní data a ztráta důvěry způsobená aférami na trhu s uhlíkovými kredity. Nevládní organizace také varují, že by přírodní kredity mohly sloužit ke „greenwashingu“.

Více informací zde.