Současná evropská potravinová politika podle nové zprávy německého think-tanku Agora Agriculture a francouzského IDDRI nedostatečně využívá nástroje, které by spotřebitelům usnadnily přechod k udržitelnému a zdravému způsobu stravování. Autoři studie analyzovali opatření v devíti členských státech EU a dvou nečlenských zemích (Spojené království a Švýcarsko), která mají za cíl zpřístupnit zdravější volby – například bezplatné školní obědy ve Švédsku, environmentální značení jídelen v Belgii, nulovou DPH na ovoce a zeleninu ve Španělsku nebo spotřební daň na cukr v Polsku. Zpráva připomíná, že některé z těchto tzv. poptávkových opatření byly uvedeny jako možnosti ke zvážení také ve strategii Farm to Fork z roku 2020. Ta ovšem nestanovila cíle v oblasti spotřeby, na rozdíl od produkčních cílů, z nichž některé – jako návrh nařízení o udržitelném používání pesticidů – byly později po odporu Parlamentu staženy. Autoři kritizují, že v současné „Vizi pro zemědělství a potravinářství“, kterou představila Komise, je tomuto typu politik věnována jen minimální pozornost. Podle zástupců Komise je problematické určovat lidem, co mají jíst. Komisař pro zemědělství Christophe Hansen opakovaně uvedl, že „je složité shora určovat, kdo má co jíst“. Think-tank Agora Agriculture však namítá, že cílem poptávkových nástrojů není předepisovat, ale zpřístupnit zdravější a udržitelnější volbu – například tím, že bude cenově výhodnější, dostupnější nebo atraktivnější. Autoři studie zdůrazňují, že při vytváření tzv. spravedlivého potravinového prostředí je třeba současně pracovat s dostupností, cenou, informovaností i celkovou přitažlivostí jednotlivých potravin. Jednostranné přístupy podle nich selhávají a často vedou k odporu veřejnosti. Vina je přitom často nespravedlivě přenášena na spotřebitele samotné. „Koncept zodpovědného spotřebitele sám o sobě vytváří napětí, na které se pak odvolávají ti, kdo tvrdí, že lidem nelze nic doporučovat,“ uvedl zástupce IDDRI Charlie Brocard.

Více informací zde.