Evropská komise předložila dne 26/02/2025 Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která navazuje na Kompas pro konkurenceschopnosti EU a zahrnuje soubor legislativních i nelegislativních opatření, které mají usnadnit dekarbonizaci evropského průmyslu a současně podpořit hospodářskou konkurenceschopnost a inovace a zajistit hospodářský růst. Dohoda by měla navazovat na Evropskou zelenou dohodu, která byla hlavní vlajkovou lodí Evropské komise v rámci mandátu 2019 – 2024. Dohoda o čistém průmyslu patří mezi hlavní iniciativy Evropské komise pro rok 2025, spadá do kompetencí komisařů pro čistý růst a transformaci Teresy Ribery, pro průmysl Stéphana Séjourného, pro klima Wopke Hoekstry či pro energetiku Dana Jorgensena.
Dohoda je založena na šesti hlavních obchodních faktorech: zajištění nižších nákladů na energie (součástí je i Akční plán pro cenově dostupnou energii, viz samostatná aktualita níže); zvýšení poptávky po čistých produktech vyrobených v EU; financování ekologického přechodu, a to zejména vytvořením průmyslové dekarbonizační banky (Q2 2026), částečně založené na inovačním fondu, dodatečných příjmech plynoucích z částí systému obchodování s emisemi a revizí InvestEU, která by měla v nadcházejících deseti letech mobilizovat přibližně 100 miliard EUR; posílení oběhového hospodářství a přístupu k materiálům; působení v celosvětovém měřítku a zajištění spolehlivých globálních partnerů; a zajištění přístupu ke kvalifikované pracovní síle.
Dohoda se zaměřuje především na dvě úzce propojená odvětví, tedy energeticky náročný průmysl a čisté technologie. Zmiňuje také některé obecné cíle a konkrétní opatření, který mají zvláštní význam pro rozvoj biohospodářství a bioenergetiky. Dohoda zmiňuje například:
- Zjednodušení pravidel státní podpory pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pobídky k dekarbonizaci průmyslu (Q2 2025)
- Akt v přenesené pravomoci o nízkouhlíkovém vodíku související se směrnicí REDIII (Q1 2025)
- Zahájení studie k posouzení účinnosti vodíkového rámce a určení možných překážek rozšíření obnovitelného vodíku v rámci přípravy revize aktu v přenesení pravomoci o obnovitelných palivech nebiologického původu (bez časového plánu)
- Před revizí směrnice o systému ETS v roce 2026 zahájení pilotního projektu s aukcí v hodnotě 1 miliardy EUR zaměřeného na dekarbonizaci klíčových průmyslových procesů v různých odvětvích (bez časového plánu)
- Akt o oběhovém hospodářství, který mimo jiné zahrne revizi pravidel pro elektronický odpad, harmonizaci kritérií pro „konec odpadu“ a větší využívání recyklovaných a biologických materiálů (Q4 2026)
- Zjednodušení mechanismu pro uhlíkové vyrovnání na hranicích (CBAM) – předloženo, viz samostatná aktualita níže
- Legislativní návrh na rozšíření CBAM (Q1 2026)
- Strategie biohospodářství pro rozvoj využívání materiálů na biologické bázi nahrazujících materiály na bázi fosilních paliv a související průmyslová odvětví (Q4 2025)
Dohoda plánuje zvýšit poptávku po čistých výrobcích vyrobených v EU tím, že do veřejných a soukromých zakázek zavede kritéria udržitelnosti, odolnosti a výroby v Evropě. S revizí rámce pro zadávání veřejných zakázek v roce 2026 Komise zavede kritéria udržitelnosti, odolnosti a evropské preference do veřejných zakázek pro strategická odvětví. Rovněž zavede dobrovolné označování uhlíkové náročnosti průmyslových výrobků, počínaje ocelí v roce 2025 a následně cementem. Komise zjednoduší a harmonizuje metodiky započítávání uhlíku. Tyto značky budou informovat spotřebitele a umožní výrobcům získat prémii za jejich dekarbonizační úsilí.
V krátkodobém horizontu bude v rámci Dohody o čistém průmyslu mobilizováno více než 100 miliard eur na podporu čisté výroby v EU. Tato částka zahrnuje dodatečné záruky ve výši 1 miliardy EUR v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Komise také přijme nový rámec státní podpory pro čistou průmyslovou dohodu. Umožní zjednodušené a rychlejší schvalování opatření státní podpory pro zavádění obnovitelných zdrojů energie, zavádění dekarbonizace průmyslu a zajištění dostatečné výrobní kapacity čistých technologií.
Evropská komise cílí na nutnost zajistit přístup ke kritickým surovinám a omezit vystavení nespolehlivým dodavatelům. Zařazení oběhového hospodářství do centra strategie dekarbonizace zároveň pomáhá maximalizovat omezené zdroje EU. Komise proto plánuje vytvořit mechanismus, který by evropským společnostem umožnil sdružovat poptávku po kritických surovinách; vytvořit centrum EU pro kritické suroviny, které by společně nakupovalo suroviny jménem zainteresovaných společností (společné nákupy vytvářejí úspory z rozsahu a nabízejí větší pákový efekt při vyjednávání lepších cen a podmínek); přijmout v roce 2026 zákon o oběhovém hospodářství, který urychlí přechod k oběhovému hospodářství a zajistí efektivní využití a opětovné použití vzácných materiálů, sníží naši globální závislost a vytvoří kvalitní pracovní místa (cílem je, aby do roku 2030 bylo 24 % materiálů oběhových). Oběhové hospodářství je podle vyjádření Evropské komise prioritou Dohody – je klíčové pro co nejlepší využití omezených zdrojů EU, snížení závislosti na nedostatkových materiálech a zvýšení odolnosti. Snižuje také množství odpadu, výrobní náklady a emise CO2 a zároveň vytváří udržitelnější a konkurenceschopnější průmyslový model, který prospívá životnímu prostředí.
V reakci na zveřejnění Dohody o čistém průmyslu evropský think tank Farm Europe vyzval k tomu, aby Evropská komise nadále integrovala své zemědělské a průmyslové strategie, aby se bez zbytečných překážek uvolnil potenciální přínos zemědělců pro biohospodářství (podpořena by měla být produkce biopaliv, zrušena by měla být omezení v taxonomii, měly by být vytvořeny pobídky pro ostatní odvětví biohospodářství); měly by být také posíleny kontrolní a certifikační mechanismy Unie s cílem zastavit nekalou konkurenci ze strany dovážených výrobků a vytvořit robustní udržitelné hodnotové řetězce.
Také Česká republika v reakci na zveřejnění Dohody o čistém průmyslu kritizovala některé její aspekty. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury Dohoda ignoruje finanční zátěž, kterou představují rostoucí obranné potřeby EU.