Evropská komise předložila dne 26/02/2025 dva zjednodušující balíčky Omnibus. Jedná se o soubor zjednodušujících opatření ke snížení byrokracie a zefektivní legislativního rámce EU, aby s obnovila konkurenceschopnost a obnovil růst a zjednodušení v oblasti InvestEU. Klíčovým aspektem balíčku Omnibus I (zjednodušující opatření ke snížení byrokracie a zefektivní legislativního rámce EU) je snížení zátěže spojené s podáváním zpráv o udržitelnosti, zejména pro malé a střední podniky. Společnosti s méně než 1 000 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů eur budou vyňaty z působnosti směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Komise předložila návrh na změny v následujících právních předpisech:

• Návrh směrnice, kterou se mění směrnice CSRD a CSDDD
• Návrh, který odkládá uplatňování všech požadavků na podávání zpráv v CSRD pro společnosti, které mají podávat zprávy v letech 2026 a 2027 (tedy pro společnosti takzvané 2. a 3. vlny zavádění CSRD) o dva roky – u 2. vlny z roku 2026 na 2028, u třetí vlny z roku 2027 na 2029, a který posouvá lhůtu pro transpozici a první vlnu uplatňování CSRD o jeden rok na 2028
• Návrh aktu v přenesení pravomoci, kterým se mění akty v přenesené pravomoci týkající se taxonomie zveřejňování a taxonomie klimatu a životního prostředí, který je předmětem veřejné konzultace
• Návrh nařízení, kterým se mění nařízení o Mechanismu pro uhlíkové vyrovnání na hranicích

Konkrétní navrhované změny v CSRD:

• Navrhovaná oblast působnosti nyní nezahrnuje společnosti s méně než 1000 zaměstnanci (doposud byly vyloučeny jen společnosti do 500 zaměstnanců). Požadavky na podávání zpráv by se vztahovaly na společnosti s více než 1000 zaměstnanci a obratem nad 50 milionů EUR nebo rozvahou nad 25 milionů EUR. Očekává se, že tato změna sníží počet společností, na které se vztahuje přímá oznamovací povinnost, o 80 %.
• Společnosti s méně než 1000 zaměstnanci by mohly dobrovolně vykazovat podle zjednodušených pravidel založených na standardech EFRAG VSME. Podle důvodové zprávy se očekává, že se tím výrazně sníží dopad na menší podniky.
• Návrh odstraňuje odvětvové standardy pro podávání zpráv, což by mělo zjednodušit požadavky na podávání zpráv v různých odvětvích.
• Do šesti měsíců od vstupu návrhu v platnost se očekává přijetí aktu v přenesené pravomoci, který zreviduje první soubor evropských standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS) s cílem podstatně snížit počet povinných datových bodů.
• Navrhovaná ustanovení v CSRD rovněž zavádějí výjimku pro společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nižším než 450 milionů EUR, a to tak, že vykazování podle taxonomie je dobrovolné, a rovněž kladou větší důraz na přechodné financování zavedením možnosti vykazovat částečné sladění s taxonomií.
• Navrhuje odklad uplatňování všech požadavků na podávání zpráv v CSRD pro společnosti, které mají podávat zprávy v letech 2026 a 2027 (tedy pro společnosti takzvané 2. a 3. vlny zavádění CSRD) o dva roky – u 2. vlny z roku 2026 na 2028, u třetí vlny z roku 2027 na 2029, a který posouvá lhůtu pro transpozici a první vlnu uplatňování CSRD o jeden rok na 2028

Konkrétní navrhované změny v CSDDD:

• Navrhovaná oblast působnosti CS3D se nadále týká společností s obratem 450 milionů EUR nebo více než 1000 zaměstnanců.
• Návrh by posílil harmonizaci tím, že by omezil možnost členských států zavádět odlišná vnitrostátní pravidla. To je v souladu s naším předchozím požadavkem na větší právní jistotu pro společnosti působící v celé Evropě.
• Větší důraz je kladen na úpravu přímých obchodních partnerů, která snižuje složitost tím, že soustřeďuje úsilí o hloubkovou kontrolu – společnosti by musely posuzovat nepřímé obchodní partnerypouze v případě, že existují "věrohodné informace" naznačující, že vznikly nebo mohou vzniknout nepříznivé dopady.
• Navrhuje se prahová hodnota, kdy by malí obchodní partneři (méně než 500 zaměstnanců) nemuseli poskytovat rozsáhlé údaje o ESG, pokud to není nezbytně nutné. To je významné při řešení efektu "trickle-down" na malé a střední podniky.
• Společnosti by nebyly odpovědné za pokračování obchodních vztahů na základě "potenciálních nepříznivých dopadů", čímž by se důraz přesunul z povinného ukončení smlouvy.
• Navrhuje se snížit četnost interních hloubkových kontrol z jednou za 12 měsíců na jednou za 5 let, čímž se výrazně sníží administrativní zátěž.
• Dojít by mělo ke změně v časových povinnostech plnění požadavků CSDDD – u společností s více než 5.000 zaměstnanci a obratem vyšším jak 1,5 miliardy EUR by měly být požadavky nově splněny do července 2028 (původně červenec 2027), u společností s více než 3.000 zaměstnanci a obratem vyšším jak 900 milionů EUR do července 2029 (namísto července 2028), a u všech ostatních společností, které spadají do působnosti směrnice, by pak měly být požadavky splněny do července 2030 namísto července 2029.
• Členské státy budou muset transponovat směrnici CSDDD do vnitrostátního práva do července 2027, namísto července 2026.

Ve svém návrhu aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie zveřejňování informací a akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie v oblasti klimatu a životního prostředí, Komise zjednodušuje šablony pro podávání zpráv, což vede ke snížení počtu datových bodů téměř o 70 %. Zavádí práh významnosti, aby nebylo povinné zveřejňovat údaje o přizpůsobení pro společnosti s méně než 10 % způsobilých činností, zavádí možnost částečného zveřejňování údajů s cílem podpořit přechodné financování, zjednodušuje poměr zelených aktiv (GAR) používaný bankami, snižuje rozsah povinného vykazování provozních výdajů a zjednodušuje některá kritéria "nezpůsobení významné škody" (DNSH).

V souvislosti s těmito změnami Komise zveřejnila veřejnou konzultaci, která bude otevřena do 26. března 2025.

Očekává se, že z navrhovaných souhrnných zjednodušení budou mít prospěch podniky všech velikostí v celé EU. Pokud budou tato opatření přijata a plně provedena, předpokládá se, že sníží roční náklady přibližně o 6,3 miliardy EUR a zároveň uvolní 50 miliard EUR dodatečných veřejných soukromých investic na podporu klíčových politických cílů.

Návrhy nyní posoudí Parlament a Rada.

Více informací zde, zde, zde, zde, zde a zde.