Evropská komise zveřejnila dne 29/01/2025 Sdělení nazvaní „Kompas Konkurenceschopnosti Evropské Unie“. Sdělení Evropské komise nastiňuje vizi budoucnosti zemědělství a potravinových systémů v EU a klade důraz na udržitelnost, inovace a odolnost. Zdůrazňuje potřebu zemědělského podnikání jako klíčové hnací síly moderních a udržitelných zemědělských postupů. Cílem EU je investovat do agro-biotechnologií a biohospodářství, aby se snížila závislost na fosilních palivech, posílily se venkovské ekonomiky a zachovala se globální konkurenceschopnost. Významnou součástí programu Komise je zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti v rámci planetárních hranic pro zemědělské a potravinářské odvětví. To zahrnuje podporu prosperujících venkovských oblastí, zabezpečení potravin a odolnost vůči problémům souvisejícím s klimatem. Nedílnou součástí tohoto přístupu je zachování biologické rozmanitosti a udržitelné využívání přírodních zdrojů, přičemž se plánují iniciativy zaměřené na zlepšení hospodaření s vodou, ochranu půdy a přizpůsobení se klimatu v zemědělské krajině. Další klíčovou oblastí je mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami. EU plánuje diverzifikovat svá obchodní partnerství a snížit nadměrnou závislost na jediném dodavateli kritických vstupů, jako jsou hnojiva a suroviny. Očekává se, že dohody, jako je dohoda mezi EU a Mercosurem, rozšíří obchod se zemědělským zbožím a zároveň zajistí ochranu citlivých odvětví, jako je hovězí maso a mléčné výrobky. Ve Sdělení je také zmíněn přezkum Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM ), který má zabránit úniku uhlíku a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž na světových zemědělských trzích. Kromě toho bude v potravinářském a zemědělském odvětví hrát zásadní roli Akt EU o oběhovém hospodářství, jehož cílem je podpořit recyklaci, snižování množství odpadu a oběhové využívání materiálů. To zahrnuje investice do materiálů na biologické bázi a bio-manufacturingu, které sníží závislost na neobnovitelných zdrojích a zároveň zvýší environmentální udržitelnost. Na podporu těchto cílů hodlá Komise zjednodušit regulační zátěž pro zemědělce. Připravuje se rozsáhlý balíček pro snížení zátěže v zemědělských podnicích, jehož cílem je zefektivnit procesy dodržování předpisů, snížit nadměrné požadavky na podávání zpráv a posílit digitalizaci v zemědělském odvětví.

Kompas také nastiňuje některé iniciativy, které Evropská komise plánuje pro nadcházející období:

• Vize pro zemědělství a potravinářství: plánované zveřejnění v 1. čtvrtletí 2025. Tato iniciativa nastíní dlouhodobé cíle Evropské unie pro zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti v zemědělství a potravinářství. Vyvážením potravinové bezpečnosti, odolnosti a rozvoje venkova v rámci planetárních hranic chce EU vytvořit prosperující zemědělskou krajinu, která bude ekologicky i ekonomicky udržitelná. Ústředním bodem této vize je udržitelnost a přizpůsobení se klimatu. Strategie bude klást důraz na potřebu udržitelných zemědělských postupů a zemědělství odolného vůči klimatu, aby bylo možné řešit naléhavé problémy, jako je degradace půdy, nedostatek vody a ztráta biologické rozmanitosti. Klíčovým prvkem bude silný tlak na uhlíkově neutrální zemědělství, přičemž se bude více spoléhat na řešení založená na přírodě, aby se zachovala ekologická rovnováha a zároveň podpořila zemědělská produktivita. Kromě environmentální udržitelnosti jsou rozhodujícími složkami vize rozvoj venkova a ekonomická životaschopnost. Cílem strategie je zajistit, aby zemědělství zůstalo atraktivním a ziskovým podnikem, a to i v podmínkách nedostatku pracovních sil, regulační zátěže a kolísajících tržních podmínek. Bude podporováno podnikání v zemědělství, prosazovány inovativní obchodní modely, precizní zemědělství a digitální nástroje pro modernizaci zemědělských postupů a zvýšení efektivity. Ústředním bodem vize EU je také obchod a přístup na trh. Dokument bude zkoumat způsoby, jak posílit přístup zemědělců na mezinárodní trhy a zároveň zajistit, aby obchodní dohody, jako je EU-Mercosur, byly v souladu s cíli udržitelnosti. S cílem snížit závislost na dovozu kritických zemědělských produktů, včetně hnojiv a krmiv, navrhne EU mechanismy pro zvýšení soběstačnosti a odolnosti zemědělského dodavatelského řetězce. Inovace a biotechnologie budou hrát významnou roli při utváření budoucnosti evropského zemědělství. EU plánuje zvýšit investice do výzkumu a vývoje v klíčových oblastech, jako jsou biologické materiály, inteligentní zemědělství a technologie pro úpravu genů. Podporou pokroku v biotechnologiích a biohospodářství chce EU snížit závislost na fosilních palivech a uvolnit nové hospodářské příležitosti pro venkovské komunity. Vize pro zemědělství a potravinářství bude v souladu s širšími politikami EU, včetně Aktu o oběhovém hospodářství, strategie EU pro bioekonomiku a Evropské zelené dohody. Toto sladění zajistí soudržnost a integraci různých cílů udržitelnosti a posílí závazek EU k ekologičtějšímu a odolnějšímu zemědělskému odvětví. Touto iniciativou se Evropská unie snaží zavést perspektivní přístup, který zaručí potravinovou bezpečnost a zároveň posílí péči o životní prostředí a ekonomickou prosperitu zemědělců i venkovských komunit. Stanovením jasných strategických priorit bude Vize pro zemědělství a potravinářství sloužit jako vodítko pro budoucnost zemědělského a potravinářského průmyslu EU, a to včetně SZP pro období 2028 – 2034.
• Zákon o oběhovém hospodářství: plánované zveřejnění ve 4. čtvrtletí 2026. Akt o oběhovém hospodářství bude transformační iniciativou zaměřenou na zvýšení účinnosti zdrojů, podporu recyklace a podporu používání udržitelných materiálů v různých odvětvích EU, včetně zemědělství a výroby potravin. Tento právní předpis bude hrát klíčovou roli při prosazování programu udržitelnosti Evropské unie tím, že podpoří model oběhového hospodářství, který minimalizuje množství odpadu a maximalizuje využití zdrojů. Základním kamenem aktu je vytvoření jednotného trhu s odpady a druhotnými surovinami. Harmonizací předpisů o nakládání s odpady v celé EU se legislativa snaží vytvořit jednotný trh s recyklací. Zákon zavede opatření na posílení opětovného použití, přepracování a účinného využití vedlejších zemědělských produktů, čímž podpoří udržitelnost v celém zemědělském dodavatelském řetězci. Další klíčové ustanovení se zaměřuje na ekodesign a udržitelnost výrobků. Zákon zavede nové požadavky na ekodesign pro základní skupiny výrobků, jako jsou zemědělské stroje a obalové materiály, s cílem snížit množství odpadu a zlepšit recyklovatelnost. Pro obaly na potraviny, výrobu hnojiv a biologicky rozložitelné materiály budou stanovena konkrétní kritéria udržitelnosti, aby se zajistil soulad s environmentálními cíli. Investice do recyklační infrastruktury a biologických materiálů budou hlavním cílem zákona o oběhovém hospodářství. Cílem legislativy je stimulovat investice do recyklačních kapacit a zároveň motivovat průmyslová odvětví k nahrazování primárních materiálů druhotnými a biologickými alternativami. Zvláštní důraz bude kladen na bioplasty, hnojiva na biologické bázi a udržitelné suroviny, čímž se posílí závazek EU snížit závislost na omezených zdrojích. Klíčovým aspektem aktu je omezení skládkování a spalování surovin. EU zavede přísnější předpisy pro nakládání s odpady s cílem postupně tyto praktiky ukončit a zajistit, aby recyklovatelné materiály byly znovu začleněny do výrobního cyklu. Zemědělci a zemědělské podniky budou motivováni k přijetí zásad oběhového hospodářství, jako je kompostování, anaerobní digesce a využití živin ze zemědělských zbytků, čímž se do odvětví dále začlení udržitelnost. Dalším základním cílem zákona o oběhovém hospodářství je hospodářský růst a růst zaměstnanosti v rámci oběhového hospodářství. EU předpokládá, že hodnota oběhového hospodářství se do roku 2030 zvýší z 31 miliard EUR na 100 miliard EUR a vytvoří více než 500 000 nových pracovních míst. Zákon nabídne cílenou podporu malým a středním podnikům a startupům působícím v oblasti oběhového hospodářství, zejména těm, které se zabývají udržitelným zemědělstvím a zpracováním potravin.
• Evropský plán přizpůsobení se změně klimatu (včetně odolnosti zemědělství vůči změně klimatu): plánované zveřejnění v roce 2026. Bude mít za cíl zvýšit odolnost v klíčových odvětvích, jako je zemědělství, vodní hospodářství, infrastruktura a městské plánování. Vzhledem k rostoucí četnosti extrémních povětrnostních jevů se zaměřuje na zmírnění rizik pro potravinovou bezpečnost, ekosystémy a hospodářskou stabilitu. Pravidelné posuzování klimatických rizik bude vodítkem pro přepracování kritické infrastruktury, včetně silnic, železnic, energetických sítí a systémů zásobování vodou, tak, aby odolávala klimatickým extrémům. V zemědělství bude plán podporovat pěstování plodin odolných vůči suchu, udržitelné zavlažování a regenerativní zemědělství s finančními pobídkami pro řešení založená na přírodě, která podporují zdraví půdy a biologickou rozmanitost. Systém přírodních kreditů může motivovat k obnově ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti. V zájmu ochrany hospodářské stability plán posílí dodavatelské řetězce proti narušení klimatu, čímž zajistí potravinovou bezpečnost a odolnost průmyslu. Podniky budou vybízeny k tomu, aby začlenily adaptační strategie do provozu a investic.
• Strategie odolnosti vůči vodě (s dopadem na zemědělství a potravinovou bezpečnost): plánované zveřejnění ve 2. čtvrtletí 2025. Strategie bude zásadní iniciativou zaměřenou na řešení rostoucího nedostatku vody, dopadů změny klimatu a potřeby udržitelného hospodaření s vodou v celé Evropské unii. Tato strategie zajistí, že vodní zdroje budou efektivně spravovány tak, aby podporovaly ekosystémy, zemědělství a hospodářskou stabilitu. Klíčovým zaměřením strategie je zlepšení hospodaření s vodou. EU bude podporovat členské státy v rozvoji infrastruktury a mechanismů správy účinně využívajících vodu, aby se optimalizovala distribuce a využívání vody. Další prioritou je zvýšení efektivity využívání vody, přičemž opatření jsou zaměřena na podporu technologií šetřících vodu v zemědělství, průmyslu a městském prostředí s cílem snížit zbytečnou spotřebu vody. Strategie bude rovněž klást důraz na podporu udržitelného využívání vody podporou opětovného využívání a recyklace vodních zdrojů, zejména v odvětvích náročných na vodu, jako je zemědělství. Zavedením těchto opatření chce EU snížit tlak na zásoby sladké vody a zároveň zachovat produktivitu v klíčových průmyslových odvětvích. Odolnost vůči klimatu a předcházení rizikům jsou základními aspekty strategie odolnosti vůči vodě. Iniciativa se bude zabývat výzvami, které představují povodně, sucha a požáry, jež mají významné důsledky pro produkci potravin, ekosystémy a hospodářskou bezpečnost. Začleněním proaktivních strategií řízení rizik posílí EU svou schopnost zmírňovat problémy související s klimatem v oblasti vodního hospodářství. V rámci strategie bude věnována zvláštní pozornost potřebám zemědělství a venkovských oblastí v oblasti vody. Budou podporovány účinné zavlažovací techniky, opětovné využívání vyčištěné odpadní vody a pěstování plodin odolných vůči suchu, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost vody ve venkovských a zemědělských komunitách. Toto úsilí bude úzce propojeno s Evropským plánem adaptace na změnu klimatu, který má být zveřejněn v roce 2026, aby byl zajištěn soudržný přístup k odolnosti zemědělství a adaptaci na změnu klimatu. Časový plán realizace zahrnuje zveřejnění strategie odolnosti vůči vodě ve druhém čtvrtletí roku 2025 a následně doplňujícího Evropského plánu adaptace na změnu klimatu v roce 2026.
• Přezkum CBAM (potenciální rozšíření na více zemědělských produktů): plánované zveřejnění v roce 2025. Mechanismus bude podroben komplexnímu přezkumu, aby se zhodnotila jeho účinnost při prevenci úniku uhlíku a vytvoření spravedlivého globálního systému stanovování cen uhlíku. Tento přezkum zváží rozšíření působnosti CBAM na další odvětví a navazující produkty a zároveň se bude zabývat jeho dopadem na vývoz z EU. Jedním z hlavních cílů přezkumu CBAM je zabránit úniku uhlíku a zajistit, aby průmyslová odvětví mimo EU nezískala nespravedlivou výhodu obcházením předpisů EU v oblasti klimatu. Posílením politiky stanovování cen uhlíku chce EU vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a zároveň zachovat svůj závazek v oblasti klimatu. Kromě toho EU usiluje o posílení svého vedoucího postavení v celosvětovém stanovování cen uhlíku. Přezkum CBAM povzbudí třetí země, aby zavedly mechanismy stanovování cen uhlíku, které jsou v souladu s politikami EU v oblasti životního prostředí, a podpoří tak jednotnější přístup ke snižování emisí na celém světě. Tato iniciativa je součástí širší dohody o čistém průmyslu, která zahrnuje také opatření, jako je reforma veřejných zakázek, mechanismy na ochranu obchodu a investice do dekarbonizačních technologií. Klíčovou součástí přezkumu je ochrana a podpora čistých technologií. EU má zájem na tom, aby průmyslová odvětví investující do udržitelných řešení byla chráněna před konkurencí z méně regulovaných trhů. Na podporu menších podniků navíc Komise připravuje balíček zjednodušení pro CBAM, jehož cílem je snížit zátěž malých a středních podniků spojenou s dodržováním předpisů. Přezkum rovněž prozkoumá možné změny a rozšíření působnosti CBAM. Mohou být zahrnuta nová odvětví nad rámec současného zaměření na cement, ocel, hliník, hnojiva, elektřinu a vodík. Žádný konkrétní sektor ale zatím v návrhu zmíněn nebyl. Kromě toho bude přezkum CBAM sladěn s obchodní politikou EU, čímž bude zajištěn soulad s probíhajícími dohodami o volném obchodu, jako je EU-Mercosur. Cílem je vyvážit cíle v oblasti klimatu s obchodní konkurenceschopností a vytvořit politický rámec, který bude odpovědný k životnímu prostředí a zároveň ekonomicky životaschopný. Časový plán hodnocení CBAM zahrnuje zveřejnění přezkumu v roce 2025, po němž bude následovat přezkum směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS) v roce 2026. Tato hodnocení budou utvářet budoucnost stanovování cen uhlíku v EU a posílí její závazek k udržitelnosti a zároveň zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž pro její průmyslová odvětví. Zdokonalením rámce CBAM chce EU posílit své politiky stanovování cen uhlíku, chránit čistá průmyslová odvětví a podpořit globální opatření v oblasti klimatu.
• Balíček pro snížení zátěže zemědělských podniků (zjednodušení pro zemědělce): plánované zveřejnění v roce 2025. Jedním z hlavních cílů balíčku pro snížení zátěže zemědělských podniků je zjednodušit dodržování právních předpisů omezením nadbytečné administrativy. Zemědělci často čelí složité síti administrativních požadavků, které jim zabírají drahocenný čas a zdroje. Zjednodušením digitálních nástrojů pro podávání zpráv se budoucí balíček bude snažit usnadnit předkládání údajů a zajistit, aby se zemědělci mohli více soustředit na své hlavní zemědělské činnosti. Kromě toho je cílem iniciativy zavést přiměřené regulační požadavky pro menší zemědělské podniky a zohlednit jejich omezenou administrativní kapacitu. Dalším klíčovým bodem je koordinace mezi institucemi EU, neboť lepší sladění může zabránit přetížení regulací. Zvýšením transparentnosti regulačních procesů hodlá Evropská komise vytvořit příznivější zemědělské prostředí pro podnikání. Zemědělci, kteří se potýkají s vysokými náklady na dodržování předpisů, získají přímé úlevy, což zajistí, že předpisy budou sloužit svému účelu, aniž by zemědělský sektor zbytečně zatěžovaly. Základním prvkem balíčku je snížení zátěže spojené s podáváním zpráv. V rámci širšího úsilí o snížení nákladů na dodržování předpisů o 25 % pro všechny podniky a o 35 % pro malé a střední podniky (MSP), včetně zemědělských podniků, by toto opatření mělo do konce současného mandátu Komise vést k odhadovaným úsporám ve výši 37,5 miliardy EUR na opakujících se nákladech na dodržování předpisů. Na další podporu této iniciativy zavede Evropská komise řadu zjednodušujících souhrnných balíčků. První z těchto balíčků bude spuštěn v nadcházejících měsících a bude zahrnovat opatření týkající se podávání zpráv o udržitelném financování, hloubkové kontroly udržitelnosti a taxonomie, přičemž všechna tato opatření mají přímý dopad na zemědělské podniky. Dalším klíčovým aspektem balíčku je digitalizace. Zavedení umělé inteligence a dalších digitálních nástrojů zefektivní podávání regulačních žádostí, čímž se zefektivní dodržování předpisů. Bude rovněž vyvinuto úsilí o zvýšení přeshraniční interoperability digitálních systémů, včetně elektronické fakturace, elektronického podpisu, elektronického podávání a digitálních pasů výrobků. Tyto inovace zmodernizují administrativní procesy a zvýší efektivitu při dodržování předpisů. Kromě toho bude zavedena nová kontrola konkurenceschopnosti malých a středních podniků, která vyhodnotí dopad nových předpisů na malé a střední zemědělské podniky. To bude zahrnovat posouzení rozdílů v nákladech ve srovnání s mezinárodními konkurenty před přijetím nových předpisů, což zajistí, že zemědělci v EU zůstanou konkurenceschopní na světovém trhu. Plánují se také zjednodušení pro jednotlivá odvětví, aby se zajistilo, že zemědělci nebudou nepřiměřeně postiženi předpisy v oblasti udržitelnosti a životního prostředí. Úpravy požadavků na vedení záznamů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) umožní malým zemědělským podnikům lépe zvládnout jejich dodržování. Kromě toho Komise pracuje na zjednodušení mechanismu úpravy uhlíkových hranic (CBAM) pro menší účastníky trhu.
• Evropský pakt o oceánech (spojený s potravinovou bezpečností a modrými technologiemi): plánované zveřejnění ve 2. čtvrtletí 2025
• Strategie EU pro biohospodářství (podpora agrobiotechnologických a biologických odvětví): probíhá.

Více informací zde, zde a zde.