Polský kandidát na komisaře pro rozpočet Piotr Serafin absolvoval dne 07/11/2024 veřejné slyšení v Evropském parlamentu. V případě svého zvolení by se měl Serafin zaměřovat na přípravu a vyjednávání o nadcházejícím Víceletém finančním rámci, tedy rozpočtu Evropské Unie, jehož součástí je i rozpočet pro Společnou zemědělskou politiku. Bude zodpovědný za ochranu evropského rozpočtu a boj proti podvodům. Zodpovídat by se měl přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Evropská komise – zatím neoficiálně – plánuje zásadnější změny ve struktuře sedmiletého evropského rozpočtu (2028 – 2034), který dosahuje hodnoty 1,2 bilionu EUR. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zvažuje sloučení 530 programů do jednoho národního peněžního fondu pro každou zemi, kandidáta na post komisaře pro rozpočet Piotra Serafina v nominačním dopise pověřila, aby pro každou členskou zemi Evropské Unie vypracoval plán, který by propojil klíčové reformy s investicemi (z celkových 530 programů by se tedy mělo stát 27 národních plánů / fondů). Každý národní plán by měl zahrnovat zemědělské dotace i alokace v rámci kohezní politiky, největší změnou oproti současným pravidlům by mělo být, že země dostanou peníze pouze v případě, že provedou reformy, které Evropská komise upřednostňuje. Jedná se o cestu, jak Evropská komise v čele s předsedkyní von der Leyen plánuje tlačit na země, aby provedly klíčové hospodářské reformy (detailněji viz Evropské zpravodajství z 13/10/2024).

Serafin během slyšení uvedl, že rozpočet pro zemědělství určitě nebude snížen (musí ale být hledány jiné zdroje financování i mimo vlastní SZP), pro rozvoj biodiverzity bude pak naopak podpořen. Možný návrh na sloučení 530 programů do 27 národních plánů nechtěl konkrétněji komentovat, podle něj je třeba si počkat na oficiální zahájení vyjednávání v příštím roce. Serafin zmínil, že je potřeba zavést metriky a monitoring pro zemědělství, blíže však téma nerozvedl. Serafin plánuje vyzvat členské státy, aby nejpozději na začátku příštího roku obnovily dlouhodobé iniciativy na zavedení celoevropských daní za emise uhlíku, které by plynuly přímo do rozpočtu EU. To je důležité, protože takzvané vlastní zdroje mají od roku 2028 splácet evropský post-covidový dluh. Odmítl se zavázat, jaká část rozpočtu EU bude použita na realizaci Zelené dohody – uvedl, že očekává, že investice ale budou muset být značné, zejména vzhledem k tomu, jak nákladná bude dekarbonizace pro členské státy EU. Serafin rovněž podpořil založení fondu pro konkurenceschopnost, který by měl být zaměřený na jednotlivé evropské hospodářské sektory, a který by měl být inspirován Evropskou platformou pro strategické technologie.

Serafin v grilování uspěl, odpovědné výbory Evropského parlamentu ho podpořily jako vhodného kandidáta na komisaře. Nyní bude muset být schválen plénem Evropského parlamentu, a to na konci listopadu 2024. Nová Komise by se měla ujmout mandátu od prosince 2024.