Prezidentské volby ve Spojených státech amerických vyhrál dne 05/11/2024 Donald Trump. Podle evropského think tanku Farm Europe může mít vítězství Donalda Trumpa dramatické důsledky pro evropské zemědělství, a to jak v oblasti obchodu, tak v oblasti politiky. Trump například dlouhodobě zmiňuje navýšení amerických dovozních cel, jejichž hlavním cílem by měla být Čína. První z možností podle Farm Europe je, že by Spojené státy mohly zvýšit cla plošně, čímž by se jejich průměrná vážená sazba, která je o něco vyšší než 2 %, zvýšila na 10 nebo 20 %. V případě Číny by USA mohly svá cla zvýšit až na 60 %. Tento scénář by ale dopadl na všechny země světa včetně USA a pravděpodobně by vyvolal řadu odvetných opatření. K těm by s největší pravděpodobností přistoupila i Evropská Unie, která by rovněž navýšila cla a snížila dovoz do USA. Konečná bilance pro EU by byla podle Farm Europe negativní, protože v současné době má s USA velký obchodní přebytek. Druhou variantou je podle Farm Europe navýšení cel ze strany USA především vůči Číně a několika dalším výrobkům a zemím. USA by případně mohly požadovat reciprocitu u některých konkrétních výrobků, tedy aby třetí země uplatňovaly stejná cla jako USA. Podle Farm Europe by v tomto případě mohla být Evropská Unie ovlivněna v oblasti automobilů, oceli a dalších průmyslových výrobků, ale také přímo v oblasti zemědělství, protože se Donald Trump proti EU ostře vymezuje kvůli omezování vývozu potravin z USA. To by podle Farm Europe opět vyvolalo odvetná opatření proti dovozu z USA, což by vyústilo ve tři možnosti – obě strany zůstanou u vzájemně vyšších cel; odvetná opatření vyvolají protiopatření a obchodní válku; případně bude nalezena určitá forma vyjednávání a kompromisu. Vítězství Donalda Trumpa se může podepsat i na Evropské zelené dohodě, jejíž životaschopnost do značné míry závisí na uplatňování Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a EU ETS (systém obchodování s emisemi, mechanismus omezující a oceňující emise uhlíku v EU a vytváří trh s emisními povolenkami). Bez CBAM by průmyslová odvětví, která podléhají povinnému snižování emisí a ETS, čelila dvojímu šoku – vyšším výrobním nákladům a větší konkurenci ze strany dovozu. Systém CBAM se aktuálně již zavádí, ke skutečnému zdaňování na hranicích bude ale docházet až od roku 2026 (pro cement, elektřinu, hnojiva, železo, ocel). Zavádění vyšších cel a následných odvetných opatření by se ale mohlo podepsat i na efektivitě zaváděného mechanismu CBAM, a to nejen v případě USA, ale i dalších velkých ekonomik. Výsledkem by podle Farm Europe bylo, že buď EU bude pokračovat v Zelené dohodě a smíří se s tím, že se velká část jejího průmyslu dostane do těžké situace kvůli vyšším výrobním nákladům a nižšímu vývozu se všemi hospodářskými, sociálními a politickými důsledky, nebo EU pozastaví uplatňování hlavních prvků zelené dohody, počínaje systémem obchodování s emisemi a systémem CBAM.

Více informací zde.