Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) vydala v uplynulém týdnu publikaci Stav potravinářství a zemědělství v roce 2024, která se zaměřuje na globální skryté náklady zemědělsko-potravinářských systémů a potřebu transformace prostřednictvím systémového přístupu, známého jako Účetnictví skutečných nákladů (TCA). Podle FAO existuje šest typů zemědělsko-potravinářských systémů (tradiční, expandující, diverzifikující, průmyslové, formalizující se a krizové), které všechny čelí jedinečným problémům. V průmyslových a diverzifikujících se systémech podle FAO převažují zdravotní a environmentální náklady, zatímco v systémech s nízkými příjmy sociální náklady. Zranitelné skupiny (drobní výrobci, spotřebitelé s nízkými příjmy atd.) nesou neúměrný podíl nákladů na zemědělsko-potravinářské systémy. Politiky by se měly zaměřit na spravedlivé rozdělení příjmů, posílení sociální ochrany a cílenou podporu marginalizovaných komunit, zejména v zemích s nízkými příjmy a v oblastech s vleklou krizí. FAO uvádí, že zdravotní rizika ve všech systémech jsou způsobena především nízkým příjmem celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny a vysokým příjmem sodíku. Přechod na zdravější stravovací návyky by mohl výrazně snížit zdravotní a environmentální náklady. Země s vysokými příjmy mají podle FAO lepší institucionální a fiskální kapacitu pro udržitelnou transformaci zemědělství a potravinářství, zatímco země s nízkými příjmy a země postižené krizí čelí při zavádění změn velkým výzvám. Transformace zemědělsko-potravinářských systémů vyžaduje podle FAO zapojení všech zúčastněných stran – vlád, zemědělských podniků, výrobců a spotřebitelů. Finanční instituce jsou stále více nuceny přijímat udržitelné postupy a spotřebitelé mohou změnu podpořit uvědomělým nakupováním. Spotřebitelé mohou podpořit poptávku po zdravějších a udržitelnějších potravinách. Vlády a podniky by měly poskytovat pobídky (například dotace na ovoce a zeleninu) a podporovat osvětové kampaně, aby ovlivnily rozhodování spotřebitelů. Školy, nemocnice a další instituce s velkými rozpočty na nákup potravin by měly upřednostňovat udržitelně vyráběné a výživné potraviny. Tato strategie může po generace měnit vzorce poptávky a posilovat udržitelné potravinové prostředí. Zemědělsko-potravinářské podniky a investoři by měli začlenit postupy ESG do svých činností a investovat do udržitelnějších potravinářských postupů v rámci dodavatelských řetězců. To pomůže zajistit budoucí investice proti klimatickým rizikům a podpoří dlouhodobou životaschopnost.

Více informací zde.