Chorvatsko podporuje zavedení ad hoc finančního podpůrného mechanismu v rámci Strategických plánů Společné zemědělské politiky; Rumunsko vyzývá k tomu, aby byly v rámci Strategických plánů způsobilé i výdaje na nákup plemenných zvířat. Zástupci zemí to uvedli během Rady ministrů zemědělství dne 24/06/2024.
Ve východní části Chorvatska byly na začátku června nepříznivé povětrnostní podmínky, které budou mít dlouhodobý negativní dopad na řadu odvětví. Zatímco úřady stále zjišťují přesný rozsah škod, předběžné odhady naznačují, že některé plodiny byly zcela zničeny, včetně trvalek, a v některých oblastech se v tomto a pravděpodobně i v příštím roce neočekává žádná úroda. Očekává se, že pro rok 2023 bude vyhlášena přírodní katastrofa ve celé řadě lokalit v Chorvatsku, které rovněž postihla povětrnostní katastrofa. Chorvatsko proto vyzvalo k posílení mechanismu řízení rizik s cílem zmírnit škodlivé účinky těchto povětrnostních událostí. Rovněž je třeba přezkoumat podmínky pro umožnění podpory z Fondu solidarity EU, který neposkytuje pomoc zemědělcům, kteří zažili katastrofální povětrnostní podmínky. Chorvatské orgány nyní shromáždí všechny příslušné informace s cílem požádat o aktivaci krizové rezervy.
Rumunsko uvedlo, že konflikt na Ukrajině a celková nestabilita v regionu vedly k výrazným výkyvům na trhu s obilím, klíčová je podle Rumunska proto podpora rozvoje souvisejících odvětví, jako je například odvětví živočišné výroby. S ohledem na propad stavů hospodářských zvířat se nyní do Rumunska dováží významné množství masa a mléčných výrobků, což zvyšuje zranitelnost rumunského trhu vůči výkyvům na evropském a světovém trhu. Podle Rumunska je proto nezbytné posílit domácí produkci a zvýšit konkurenceschopnost zemědělců a podpořit tak zajišťování potravinového zabezpečení. Tomu by mohl pomoci i nákup plemenných zvířat a změna nařízení o Strategických plánech SZP, která by zahrnovala nový podbod článku 73, který se věnuje investicím, týkající se způsobilosti výdajů souvisejících s nákupem plemenných zvířat, které jsou vyvolány obecnou nestabilitou v regionu vedoucí k narušení vnitřní hospodářské soutěže v EU.
Koalice členských států EU – Bulharsko, Česko, Slovensko, Řecko, Litva a Rumunsko – vyzvaly k přijetí naléhavých opatření, aby se zabránilo případné ztrátě finančních prostředků v době ukončení programů rozvoje venkova a aby se zajistilo, že řízení programů bude co nejvíce přizpůsobeno řešení vznikajících krizí. Koalice představila několik opatření, které mají za cíl zabránit ztrátě finančních prostředků a snížit administrativní zátěž při řízení peněz z EZFRV. Jedná se návrhy na prodloužení: období způsobilosti výdajů o 12 měsíců, přičemž zbývající rozpočtové závazky na roky 2024 a 2025 budou spravedlivě přerozděleny do prodlouženého období; lhůty pro administrativní uzavření pro období mezi lety 2014 – 2020; a lhůty pro změny programů tak, jako u období způsobilosti výdajů. S cílem umožnit hlavním městům členských států řešit přetrvávající rozpočtový tlak skupina členských států usiluje o to, aby bylo umožněno uplatnění 100% spolufinancování ze strany Unie pro programy rozvoje venkova, které by mělo mít zpětný účinek pro běžný účetní rok a poslední rok uplatňování programu rozvoje venkova. Alternativně by podle nich mohla být zavedena úplná výjimka pro všechny členské státy z pravidla N+3 pro rok 2024.