Návrh na prodloužení obchodně-liberalizačních opatření předložila Evropská komise dne 31/01/2024, navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel a kvót na vývoz z Ukrajiny do Unie o další rok, tedy do června 2025, a posílit ochranu pro citlivé zemědělské komodity. U nejcitlivějších produktů, mezi které podle lednového návrhu Komise patří drůbež, vejce a cukr, by navíc mělo dojít k zavedení záchranné brzdy, která by měla stabilizovat dovoz na průměrných objemech dovozu v letech 2022 a 2023. Pokud by tedy dovoz těchto komodit dané objemy překročil, měla by být znovu uložena cla, aby se zajistilo, že objemy dovozu výrazně nepřesáhnou objemy z předchozích let.

Tento návrh schválil dne 21/02/2024 Výbor stálých zástupců vlád členských států EU (COREPER). Plénum Evropského parlamentu ale navrhlo do návrhu zařadit několik změn. Pozice Parlamentu ze dne 13/03/2024 zahrnuje dvě zásadní změny oproti původnímu návrhu – v první řadě se jedná o seznam nejcitlivějších komodit, který by z drůbeže, cukru a vajec měl být podle Parlamentu rozšířen ještě o pšenici setou, pšeničnou mouku a pelety, ječmen, ječnou mouku a pelety, oves, kukuřici, kukuřičnou mouku a pelety, ječnou krupici a krupičku, jinak zpracovaná obilná zrna a med; druhá změna se týkala referenčních let, které Parlament navrhl změnit z 2022-2023 na 2021-2022-2023.

Návrh Parlamentu byl následně projednán dne 19/03/2024 během trialogu evropských institucí, z trialogu vzešla dohoda, v rámci které bylo zachováno stejné referenční období, jaké navrhovala Evropská komise, tedy roky 2022 a 2023, seznam nejcitlivějších komodit byl nad rámec drůbeže, vajec a cukru rozšířen o oves, kukuřici, kroupy, krupici a med, instituce nepodpořily rozšíření seznamu o pšenici. Instituce se ale dohodly na tom, že by v případě překročení referenčních objemů měla Evropská komise opětovně zavést celní kvóty (zavedení automatických ochranných opatření) u schválených nejcitlivějších komodit do 14 dnů, nikoli do 21 dnů, jak Komise navrhovala. Evropská komise by měla posílit monitorování dovozu pšenice a jiných obilovin a používání nástrojů, které má k dispozici v případě narušení trhu. Některé státy včetně Francie ale po jednání trialogu podpořily rozšíření seznamu nejcitlivějších komodit o pšenici i rozšíření referenčních let na roky 2021, 2022 a 2023.

Belgické předsednictví proto zahájilo práce na úpravě dohody z trialogu z 19/03/2024. Výsledný kompromis Belgie členským státům představila dne 27/03/2024. Kompromis navrhoval úpravu referenčních let na druhou polovinu roku 2021 a roky 2022 a 2023, nezahrnoval rozšíření seznamu nejcitlivějších komodit o pšenici. Kompromis belgického předsednictví dne 27/03/2024 ve večerních hodinách schválily členské státy EU prostřednictvím Výboru COREPER. Francie, která původně usilovala o zařazení pšenice na seznam nejcitlivějších komodit, návrh belgického předsednictví podpořila, stejně tak i Česká republika. Proti hlasovalo například Slovensko.

 

Dalším krokem by nyní mělo být schválení návrhu z 27/03/2024 na Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (COMINTA), zasedání COMINTA je naplánováno na 09/04/2024. Plénum Evropského parlamentu by poté mělo o dohodě z 27/03/2024 hlasovat dne 11/04/2024. Případné rozšíření referenčních let o celý rok 2021 a seznamu nejcitlivějších komodit o pšenici záleží na tlaku Evropského parlamentu, podle evropské zemědělské organizace Copa – Cogeca je ale pravděpodobnost dalších změn velmi nízká. Pokud by nedošlo k dohodě o obchodně-liberalizačních opatřeních před vypršením stávajících mimořádných pravidel, tedy před 05/06/2024, vrátil by se obchod s Ukrajinou do nastavení před vypuknutím války.