Ministři zemědělství se během prvního dne posledního zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) dne 11/12/2025 pod vedením dánského předsednictví věnovali dvěma klíčovým tématům: budoucí podobě Společné zemědělské politiky po roce 2027 a možnostem posílení inovací v zemědělském sektoru. Diskuse vycházela ze dvou informačních dokumentů předsednictví, které shrnuly dosavadní stav jednání i hlavní politické otázky před dalším institucionálním projednáváním.

Podkladový dokument předsednictví k tématu „Společná zemědělská politika po roce 2027: inovace a zjednodušení“ zdůraznil, že rychlejší zavádění nových technologií je klíčové pro zachování konkurenceschopnosti, zvyšování produktivity a podporu generační obměny, aniž by byly ohroženy environmentální cíle. Dánsko upozornilo na hodnocení Evropské komise, podle něhož v části rostlinné výroby dochází ke stagnaci výnosů a zemědělci potřebují lepší přístup k inovacím, zejména v oblastech živočišné výroby a biohospodářství. Předsednictví zároveň zdůraznilo, že inovace vyžadují nejen vhodný regulační rámec, ale i dostatečné finanční zdroje. V této souvislosti dokument připomněl návrh Víceletého finančního rámce na období 2028–2034, který klade větší důraz na výzkum a inovace, včetně nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost a jeho zaměření na zdraví, biotechnologie, zemědělství a biohospodářství. Předsednictví rovněž poukázalo na pokračující význam Evropského inovačního partnerství pro zemědělství a venkov jako nástroje pro sdílení znalostí a podporu zavádění inovací v praxi.

V navazující tematické diskusi se ministři široce shodli na tom, že inovace v zemědělských technologiích jsou klíčové pro dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost evropského zemědělství, zároveň však opakovaně upozorňovali, že návrh reformy Společné zemědělské politiky po roce 2027 podle jejich názoru nepřináší dostatečné zjednodušení. Řada delegací zdůraznila potřebu snížení administrativní zátěže, větší flexibility pro členské státy, zachování jasných a srozumitelných pravidel a vytvoření podmínek, které umožní rychlejší zavádění inovací v praxi, aniž by docházelo k další byrokratizaci systému; komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen přislíbil, že Komise se obavami členských států bude od začátku roku 2026 aktivně zabývat.

V části věnované zjednodušení dánské předsednictví shrnulo hlavní prvky návrhu Evropské komise, včetně opuštění dvoupilířové struktury a zavedení jednotného souboru pravidel pro podporu environmentálních opatření. Dokument upozornil na záměr využívat ve větší míře paušální platby, rozšířit prostor pro národní rozhodování a propojit některé podpory s akčními či podnikatelskými plány schvalovanými členskými státy. Předsednictví zároveň poznamenalo, že návrh právních předpisů je méně detailní než stávající rámec, což má umožnit větší přizpůsobení národním podmínkám při zachování společných cílů. Druhý informační dokument předsednictví shrnul stav projednávání návrhů k Společné zemědělské politice po roce 2027 a ke společné organizaci trhu. Dánsko uvedlo, že Rada již dokončila první čtení návrhů a že většina členských států zdůrazňuje potřebu zachovat silnou společnou politiku s jednotnými pravidly a zabránit nadměrné roztříštěnosti. Zároveň zazněly výzvy k větší flexibilitě při zavádění nástrojů zelené transformace, k přiměřeným pobídkám pro zapojení zemědělců a k posílení role Evropské komise při zajišťování rovných podmínek mezi členskými státy.