Vývoj transatlantických obchodních vztahů se v posledních dnech výrazně vyostřil po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil část celní politiky administrativy Donalda Trumpa. Rozhodnutí vyvolalo nejistotu ohledně dalšího postupu a vedlo k okamžitým reakcím v Evropské unii. Předseda Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange (S&D, DE) oznámil, že navrhne pozastavení ratifikace tzv. dohody z Turnberry. Podle jeho vyjádření je před dalším postupem nutná právní jasnost a záruky ze strany USA. Krok přichází poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl, že rozsáhlá reciproční cla byla zavedena nezákonně podle zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích. Situaci dále zkomplikoval následný krok prezidenta Trumpa, který krátce po verdiktu oznámil nové plošné clo ve výši 10 % podle § 122 zákona o obchodu z roku 1974 a následně jej zvýšil na maximálních 15 %. Opatření má platit po dobu 150 dnů a je odůvodněno snahou řešit výrazný deficit platební bilance USA. Z povinnosti byly vyňaty vybrané komodity včetně některých zemědělských produktů, hnojiv a kritických surovin. Evropská komise v reakci vyzvala k úplnému vyjasnění dalšího postupu USA a zdůraznila, že současná situace není příznivá pro stabilní a předvídatelné transatlantické obchodní vztahy. Unie očekává, že Spojené státy dodrží závazky ze společného prohlášení ze srpna 2025, a současně deklarovala pokračující snahu o snižování cel a zachování pravidly řízeného obchodního systému. Největší evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca rovněž upozornila na přetrvávající právní a obchodní nejistotu. Podle její předběžné analýzy zůstává dohoda z Turnberry pro některá odvětví klíčová zejména proto, že omezuje cla podle § 232 na úroveň 15 %. Organizace však poukazuje na nejasnosti ohledně souběhu nových cel podle § 122 a možných budoucích opatření podle § 301, včetně rizika návratu vyšších cel v některých sektorech. Za zásadní proto považuje získání jasných záruk, že sjednaný celní strop bude platit i pro případná budoucí opatření USA.