Francie spolu s Rakouskem, Bulharskem, Finskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovenskem, Slovinskem a Španělskem vyzvala Evropskou komisi k co nejrychlejší revizi nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům s cílem rozšířit povinné označování země původu na co nejširší okruh zemědělských a potravinářských výrobků. Předkladatelé upozornili, že stávající pravidla sice již pokrývají řadu produktů, včetně masa, vajec, ovoce a zeleniny, medu či olivového oleje, zůstávají však roztříštěná a nepokrývají všechny nezpracované produkty, zejména některé výrobky živočišného původu, ani systematicky původ hlavních složek ve zpracovaných potravinách. Státy rovněž kritizovaly nejasnost samotného termínu „hlavní složka“, která podle nich komplikuje jednotné a praktické uplatňování pravidel v celé Unii. Označení „EU“ a „mimo EU“ podle nich navíc neodpovídá očekávání spotřebitelů na transparentní informace o skutečném původu potravin. Cílem iniciativy je proto posílit důvěru spotřebitelů, spravedlivé podmínky pro zemědělce a lepší fungování vnitřního trhu. Komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat v reakci připomněl, že rámec pro označování původu byl v posledních letech významně posílen a že již dnes platí povinnost uvádět původ v případech, kdy by jeho absence mohla spotřebitele uvést v omyl, včetně povinnosti uvést původ hlavní složky, pokud se liší od původu výrobku. Současně však varoval před nadměrnou administrativní zátěží a rizikem roztříštění vnitřního trhu, zejména pokud by členské státy postupovaly jednostranně. Komise je podle jeho vyjádření připravena jednat o vyváženém řešení, mimo jiné v návaznosti na probíhající revizi pravidel společné organizace trhu. Podporu iniciativě vyjádřily rovněž zemědělské think-tanky Farm Europe a Eat Europe, které rozšíření povinného označování původu označily za klíčový nástroj pro posílení potravinové suverenity Unie a postavení evropských producentů. Vedle otázky původu potravin se Rada zabývala také pravidly pro označování drůbežího masa. Německo spolu s Dánskem, Lotyšskem, Polskem a Slovenskem požádalo Komisi o úpravu marketingových standardů, zejména pokud jde o limity obsahu vody v drůbežím mase a označování systémů chovu. Tyto státy argumentovaly, že současné limity vycházejí ze zastaralých vědeckých předpokladů a neodrážejí změny v chovu a složení masa, což již dnes vede k problémům s uplatněním části produkce na trhu. Širší skupina států, včetně Nizozemska, Rakouska, Finska, České republiky či Chorvatska, podpořila revizi limitů na základě aktuálních vědeckých poznatků. Zároveň zazněly výzvy k větší flexibilitě v označování systémů chovu, zejména u venkovních a alternativních forem produkce. Naproti tomu Francie, Itálie a Řecko varovaly před oslabováním harmonizovaných pravidel a rizikem zmatku pro spotřebitele, přičemž zdůraznily potřebu stability a jasných, jednotných standardů v celé Unii. Komisař pro zemědělství a potraviny potvrdil, že Komise je otevřena revizi pravidel, avšak výhradně na základě dostatečně robustních vědeckých důkazů. Upozornil, že sběr dat o skutečném obsahu vody v drůbežím mase dosud postupuje pomalu, a vyzval členské státy k aktivnější spolupráci. Rozdělení názorů mezi delegacemi podle něj odráží napětí mezi potřebou reagovat na vývoj trhu a zachovat vysokou míru ochrany spotřebitele a srozumitelnost označování.