Otázky a odpovědi ke stropování cen elektřiny a plynu (Aktualizováno 27. dubna 2023)

FAQ – stropování cen elektřiny a plynu

Níže jsou uvedeny často kladené dotazy k výkladu nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka (dále jen „nařízení vlády č. 298/2022 Sb.“).

Dodávka elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny (§ 2 odst. 4 a 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Do našeho místa spotřeby dodává elektřinu výrobce elektřiny, nejedná se však o jím vyrobenou elektřinu, ale o elektřinu nakoupenou na trhu. Máme právo na dodávku elektřiny za stanovenou cenu?

Stanovená cena elektřiny se podle 2 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. vztahuje na dodávky elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny do místa spotřeby zákazníka, přičemž novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 bylo pro odstranění pochybností upřesněno, že při dodávce elektřiny z výrobny elektřiny do místa spotřeby prostřednictvím přímého vedení nesmí dojít k použití přenosové nebo distribuční soustavy. Tomu odpovídá i úprava kompenzace dodávek elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Jinými slovy, stanovená cena elektřiny se má uplatnit jen na elektřinu dodávanou do místa spotřeby zákazníka prostřednictvím přímého vedení přímo z výrobny elektřiny, nikoliv na elektřinu, kterou výrobce elektřiny nevyrobil, ale nakoupil ji na trhu.

Kategorie zákazníků se stanovenou cenou (§ 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Uplatní se stanovené ceny elektřiny a plynu i pro zákazníka, který je zároveň výrobcem elektřiny nebo plynu a obchoduje s nimi, splňuje-li takovýto zákazník věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu?

Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. se vztahuje jen na obchodní vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem elektřiny/plynu, tj. vztahy založené smlouvou o dodávce elektřiny, resp. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny. Pokud tedy elektřinu/plyn odebírá zákazník ve smyslu energetického zákona a má s jiným dodavatelem elektřiny/plynu (který je osobou odlišnou od zákazníka) sjednanou smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny (a souvisejících služeb), pak má právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu. 

Stanovené ceny elektřiny a plynu se naopak nevztahují na případy, kdy je část odběru elektřiny/plynu zákazníka kryta dodávkami elektřiny/plynu z vlastní výrobny elektřiny/plynu. V takovém případě není dána pluralita subjektů, a absentuje tedy potřebný závazkový vztah mezi zákazníkem na jedné straně a dodavatelem elektřiny/plynu na straně druhé.

2. Jaký je výklad pojmů „domovní kotelna“, „zdroj tepelné energie pro výrobu tepelné energie pro jeden objekt jednoho zákazníka“ a „ostatní“ v ustanovení § 4 odst. 4 písm. c) a d) nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?

Domovní kotelna – případ, kdy je tepelná energie vyráběna v decentralizovaném zdroji pro budovu, v níž je zdroj umístěn (typicky plynové domovní kotelny v bytových domech).

Zdroj tepelné energie pro výrobu tepelné energie pro jeden objekt jednoho zákazníka – případ, kdy odběratel vyrábí tepelnou energii a dodává ji pouze jednomu svému zákazníkovi pro jeden jeho objekt a v souladu s § 3 odst. 4 písm. b) energetického zákona se na tuto činnost nevyžaduje licence.

Ostatní – všechny ostatní případy (typicky centralizované zdroje tepelné energie, z nichž je tepelná energie dodávána do rozvodného tepelného zařízení).

3. V jakém rozsahu má právo na dodávku plynu za stanovenou cenu zákazník, který odebraný plyn dále poskytuje třetímu subjektu, který z takto dodaného plynu vyrábí tepelnou energii a tu dodává v plném rozsahu zpět zákazníkovi?

Zákazník může odebírat plyn za stanovenou cenu v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 písm. a) nebo b) nařízení vlády č. 298/2022 Sb., nikoliv podle písm. c) či d) téhož ustanovení (nejedná-li se o případ podle § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.). Je tomu tak proto, že tepelnou energii nevyrábí sám zákazník v odběrném místě.

4. Má na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu právo i provozovatel lokální distribuční soustavy, který nakupuje elektřinu/plyn od obchodníka s elektřinou/plynem a dále je dodává do odběrných míst zákazníků v rámci lokální distribuční soustavy?

Provozovatel lokální distribuční soustavy má právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu jen v rozsahu své vlastní spotřeby ve svých vlastních odběrných místech. Nelze žádat o dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, pokud provozovatel lokální distribuční soustavy nakupuje komoditu od jiného obchodníka s elektřinou/plynem a dále ji dodává do odběrných míst zákazníků. V takovém případě totiž provozovatel lokální distribuční soustavy ve vztahu s jeho obchodním partnerem není v postavení zákazníka v odběrném místě.

Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny/plynu (§ 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Jak se postupuje při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu? Stanoví se nejvyšší měsíční hodnota elektřiny/plynu zvlášť za každý měsíc, nebo jedna za celé období 2017–2022?

Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny/plynu se posuzuje za každý měsíc zvlášť, tj. uvedeme na příkladu: pro určení maximálního množství elektřiny/plynu za úředně stanovenou cenu v březnu 2023 se poměřují hodnoty odběru elektřiny/plynu za březen 2018, březen 2019, březen 2020, březen 2021 a březen 2022, z těchto hodnot se vybere ta nejvyšší a z ní se vypočítá 80 %.

2. Kdo závazně stanovuje nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu a kdo ji zpřístupňuje dodavateli elektřiny/plynu?

Nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu stanovuje na základě historických dat o spotřebě elektřiny/plynu na daném odběrném místě společnost OTE, a.s., která ji také prostřednictvím svého informačního systému zpřístupňuje dodavateli elektřiny/plynu.

V případě dodávky elektřiny do míst spotřeby prostřednictvím přímého vedení se při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny postupuje podle § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

3. Použije se při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu skutečná měsíční hodnota odběru elektřiny/plynu, pokud je vyšší než hodnota stanovená OTE, a.s.?

Ano, podle § 5 odst. 2 (ve spojení s odst. 6) nařízení vlády č. 298/2022 Sb. platí, že je-li skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu za kalendářní měsíc vyšší než nejvyšší měsíční hodnota odběru stanovená OTE, a.s., je nejvyšší měsíční hodnotou odběru skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu předaná provozovatelem distribuční soustavy dodavateli elektřiny/plynu prostřednictvím systému OTE, a.s. Jinými slovy, je-li skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu v dubnu 2023 vyšší než v měsíci dubnu v předchozích 5 letech, vstupuje do výpočtu pro účely stanovení 80% podílu skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu za duben 2023.  

4. Může OTE, a.s. při stanovení nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu přihlédnout k hodnotám použitým obchodníkem s elektřinou/plynem pro vyúčtování dodávky elektřiny/plynu zákazníkům v případech, kdy u OTE, a.s. nejsou evidována skutečná historická data o spotřebě elektřiny/plynu?

Nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu stanovila společnost OTE, a.s., v souladu s Nařízením vlády ke dni 19. prosince 2022. V případě, že v informačním systému OTE, a.s., nebyly ke dni 19. prosince 2022 evidovány skutečné historické hodnoty odběru elektřiny/plynu v odběrném místě (u předmětného EAN, případně EIC odběrného místa) v celém kalendářním měsíci, předané provozovatelem distribuční soustavy operátorovi trhu postupem podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s elektřinou/plynem, postupuje se podle § 5 odst. 2 resp. 6 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., kdy nejvyšší měsíční hodnotou odběru je v takovém případě skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu předaná provozovatelem distribuční soustavy obchodníkovi s elektřinou/plynem prostřednictvím systému operátora trhu pro vyúčtování dodávek elektřiny/plynu a souvisejících služeb podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s elektřinou/plynem za příslušný kalendářní měsíc, za který se uplatňuje cena za dodávku elektřiny/plynu zákazníkovi podle § 4 odst. 2 resp. 4.

5. Došlo ke změně EAN/EIC, společnost OTE, a.s. pod novým EAN/EIC neeviduje údaje o historii spotřeby elektřiny/plynu, a proto nepředala dodavateli elektřiny/plynu správnou hodnotu nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu, v důsledku čehož dodavatel elektřiny/plynu uplatnil stanovenou cenu elektřiny/plynu na nesprávné množství odebrané elektřiny/plynu. Jak máme postupovat?

Nejvyšší měsíční hodnotu odběru elektřiny/plynu stanovila v společnost OTE, a.s., v souladu s Nařízením vlády ke dni 19. prosince 2022. V případě, že v informačním systému OTE, a.s., nebyly ke dni 19. prosince 2022 evidovány skutečné historické hodnoty odběru elektřiny/plynu v odběrném místě (u předmětného EAN, případně EIC odběrného místa) v celém kalendářním měsíci, předané provozovatelem distribuční soustavy operátorovi trhu postupem podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s elektřinou/plynem, postupuje se podle § 5 odst. 2 resp. 6 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., kdy nejvyšší měsíční hodnotou odběru je skutečná hodnota odběru elektřiny/plynu předaná provozovatelem distribuční soustavy obchodníkovi s elektřinou/plynem prostřednictvím systému operátora trhu pro vyúčtování dodávek elektřiny/plynu a souvisejících služeb podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s elektřinou/plynem za příslušný kalendářní měsíc, za který se uplatňuje cena za dodávku elektřiny zákazníkovi podle § 4 odst. 2 resp. 4.

6. S jakým množstvím odebraného plynu máme poměřovat 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu, pokud z plynu zároveň vyrábíme elektřinu i tepelnou energii?

Cena dodávky plynu na výrobu elektřiny není zastropovaná vůbec, zatímco naopak na množství plynu spotřebované na výrobu tepelné energie se stanovená cena uplatní ze 100 %. Po odečtení množství plynu spotřebovaného na výrobu elektřiny a tepelné energie se na zbývající množství plynu uplatní zastropovaná cena v rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu.

7. Jaká bude výsledná cena dodávky elektřiny/plynu, je-li sjednána spotová cena elektřiny/plynu, která je v daném měsíci průměrně vyšší než stanovená cena elektřiny/plynu, ale stanovená cena elektřiny/plynu se neuplatní na celý rozsah spotřeby elektřiny/plynu, neboť ten je větší než 80 % nevyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu? „Nabíhá“ množství elektřiny/plynu za stanovenou cenu postupně a na konci měsíce se již dodávka elektřiny/plynu účtuje za v tu dobu platné spotové ceny? 

V rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu se na odebrané množství elektřiny/plynu uplatní stanovená cena elektřiny/plynu. Zbývající množství odebrané elektřiny/plynu je účtováno za sjednanou cenu, resp. podle způsobu určení ceny ve smlouvě. Není přitom podstatné, jaký je průběh spotřeby během zúčtovacího období, protože posouzení toho, zda bylo odběrem elektřiny/plynu překročeno 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu, se vztahuje ke spotřebě za celé zúčtovací období. Pokud dojde k překročení 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny/plynu v průběhu zúčtovacího období, potom dodavatel elektřiny/plynu musí stanovit poměr velikosti spotřeby za stanovenou cenu a zbývající spotřeby za sjednanou cenu pro každou obchodní hodinu (v případě elektřiny) nebo plynárenský den (v případě plynu).

Věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen elektřiny/plynu (§ 6 a 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Jak často poskytuje zákazník, který je malým nebo středním podnikatelem, dodavateli elektřiny/plynu prohlášení?

Úprava prohlášení poskytovaných malými nebo středními podnikateli je obsažená v § 6 odst. 5 až 7, resp. § 7 odst. 4, 8 a 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Z těchto ustanovení vyplývá, že malí nebo střední podnikatelé poskytují prohlášení nejpozději do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, za který se má začít uplatňovat cena za dodávku elektřiny/plynu, přičemž platí, že podmínka poskytnutí prohlášení je splněna do doby, než zákazník dodavateli elektřiny/plynu oznámí změnu prohlášených skutečností. Jinými slovy, v případě malých a středních podnikatelů stačí poskytnout prohlášení pouze jednou (pakliže v průběhu času nedojde ke změně prohlášených skutečností). Jinak je tomu v případě výkazu podle přílohy č. 1 nebo 9 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. – vyrábí-li malý nebo střední podnikatel z plynu elektřinu nebo tepelnou energii, poskytuje výkaz každý měsíc, a to vždy nejpozději do sedmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se má uplatnit stanovená cena za dodávku plynu.

2. Jaká prohlášení poskytuje dodavateli plynu velký podnikatel, který vyrábí z plynu zároveň elektřinu i tepelnou energii?

Velký podnikatel vyrábějící z plynu částečně elektřinu a částečně tepelnou energii pro dodávky vyrobené tepelné energie třetím subjektům poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 6 a příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Současně také poskytuje výkaz výrobce tepelné energie podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Další povinnosti stanovené nejsou. Pokud by však velký podnikatel vyráběl tepelnou energii jen pro vlastní potřebu, jedná se o technologickou spotřebu plynu, na kterou se vztahuje zastropovaná cena v rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu.

3. Jak se liší prohlášení zákazníků, kteří jsou malými nebo středními a kteří jsou velkými podnikateli, pokud z odebraného plynu vyrábějí tepelnou energii?

Jakýkoliv zákazník kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel (s výjimkou tzv. preferovaných odběratelů uvedených v § 4 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 298/2022 Sb.), který uplatňuje stanovenou cenu na dodávku plynu za účelem výroby tepelné energie, poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., tedy malý nebo střední podnikatel i velký podnikatel. Malý nebo střední podnikatel k tomu současně poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 5 a velký podnikatel prohlášení podle vzoru v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Současně také malý nebo střední podnikatel i velký podnikatel poskytují výkaz výrobce tepelné energie podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

Příloha č. 6 oproti příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. pouze specifikuje zdroj, v němž je tepelná energie vyráběna.

4. Dodavateli elektřiny/plynu jsme poskytli prohlášení zákazníka / výkaz výrobce tepelné energie / výkaz zákazníka využívajícího plyn pro výrobu elektřiny s nesprávnými údaji. Jak máme nyní postupovat?

Pokud zákazník zjistí, že v prohlášení nebo výkazu poskytnutém dodavateli elektřiny/plynu jsou nesprávné údaje, může dodavateli elektřiny/plynu zaslat opravné prohlášení nebo výkaz. Postup upravuje § 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Pokud je sjednána měsíční fakturace a dodavatel elektřiny/plynu již vystavil vyúčtování na základě nesprávných údajů, může jej zákazník požádat o vystavení opravného vyúčtování.

5. Pokud vyrábíme z plynu tepelnou energii a dodavateli elektřiny jsme poskytli jen příslušná prohlášení, ne už ale výkaz výrobce tepelné energie, máme stále právo na dodávku plynu za stanovenou cenu?

Věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny plynu upravuje nařízení vlády č. 298/2022 Sb. v § 7. V případě, že zákazník žádá o uplatnění stanovené ceny plynu na poměrnou část dodávky plynu podle § 4 odst. 4 písm. c) nebo d) nařízení vlády č. 298/2022 Sb., pak je podmínkou, aby dodavateli plynu ve stanovených lhůtách poskytnul prohlášení zákazníka podle vzoru prohlášení uvedeného v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. a údaje o účelu použití plynu v rozsahu a v členění podle výkazu výrobce tepelné energie uvedeného v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Malý nebo střední podnikatel k tomu současně poskytuje prohlášení podle vzoru v příloze č. 5 a velký podnikatel prohlášení podle vzoru v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Bez splnění všech těchto věcných podmínek nelze stanovenou cenu na poměrnou část dodávky plynu uplatnit.

6. Do našeho odběrného místa dodávají plyn dva dodavatelé. Jak máme postupovat při uplatnění stanovené ceny za dodávku plynu?

Má-li zákazník sjednanou dodávku plynu s více dodavateli plynu, zajišťuje ve skutečnosti dodávku plynu do odběrného místa zákazníka pouze jeden z nich. Druhý nebo další dodavatel plynu předává plyn pro dodávky do odběrného místa primárnímu dodavateli plynu na virtuálním obchodním bodě. Přestože však dodávku plynu do odběrného místa registrovaného v systému OTE, a.s. podle stávající právní úpravy ve skutečnosti realizuje pouze jeden dodavatel plynu, je nezbytné vyjít z fikce dodávky do odběrného místa i dalšími dodavateli plynu podle § 74 odst. 2 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem (byť na virtuálním obchodním bodě dochází k předání plynu mezi jednotlivými dodavateli plynu). Pokud tedy zákazník požaduje uplatnění stanovené ceny plynu na všechny dodávky plynu do jeho odběrného místa, měl by poskytnout příslušná prohlášení a výkazy za účelem splnění věcných podmínek pro uplatnění stanovené ceny plynu podle § 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. všem jeho dodavatelům plynu. Splní-li věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny plynu jen vůči některému z jeho dodavatelů plynu, uplatní se na dodávky plynu od ostatních dodavatelů plynu sjednaná cena.

7. V jakém rozsahu má právo na dodávku plynu za stanovenou cenu zákazník uvedený v § 4 odst. 3 písm. b) bodě 2 nebo 5 až 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., který prohlásil, že vyrábí z plynu elektřinu, ale nemá povinnost poskytnout dodavateli plynu výkaz podle přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?

Ustanovení § 7 odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění účinném do 31. března 2023, sice pro zákazníka uvedeného v § 4 odst. 3 písm. b) bodě 2 a 5 až 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. (nedopatřením) nestanovilo jako věcnou podmínku pro uplatnění stanovené ceny plynu poskytnutí výkazu podle přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., zákazník však přesto musel dodavateli plynu oznámit, v jakém rozsahu odběru plynu vyrábí z plynu elektřinu, požadoval-li dodávku plynu za stanovenou cenu. Návětí § 4 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 298/2022 Sb. totiž jasně stanoví, že stanovenou cenu plynu nelze uplatnit na výrobu elektřiny z plynu, a proto by jinak nebylo možné zjistit množství plynu, na které by měla být uplatněna stanovená cena plynu. Novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 bylo ustanovení § 7 odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ve výše uvedeném smyslu upraveno, čímž došlo k nápravě nedopatření a sjednocení způsobu předání informace o množství plynu, které bylo použito na výrobu elektřiny, zákazníkem dodavateli plynu.

8. Má-li zákazník více odběrných míst, jak má označit odběrné místo, ve kterém odebírá plyn za účelem výroby elektřiny?

Problém s identifikací odběrného místa, ve kterém je plyn použit na výrobu elektřiny, by neměl nastat, neboť prohlášení i výkazy poskytuje zákazník vždy za jedno odběrné místo (věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny se posuzují vždy jednotlivě za každé odběrné místo), nikoliv souhrnně.

9. V jakém rozsahu má zákazník právo na dodávku plynu za stanovenou cenu, pokud dodavateli plynu poskytnul prohlášení podle přílohy č. 5 a 6 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ne už však výkaz výrobce tepelné energie podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?

Zákazník má právo na dodávku plynu za stanovenou cenu (jen) v rozsahu 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru plynu. Podmínkou pro uplatnění stanovené ceny plynu na veškeré množství plynu použitého na výrobu tepelné energie podle § 4 odst. 4 písm. c) nebo d) nařízení vlády č. 298/2022 Sb. je v souladu s § 7 odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. poskytnutí výkazu uvedeného v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., a proto neposkytl-li zákazník tento výkaz, ale jen prohlášení malého nebo středního podnikatele podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. a prohlášení zákazníka podle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., pak splnil jen věcné podmínky pro uplatnění stanovené ceny plynu podle § 4 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

Nejvyšší přípustný majetkový prospěch velkého podnikatele (§ 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Lze v průběhu roku 2023 nebo po jeho uplynutí měnit kategorii rozsahu majetkového prospěchu podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb.?

Ano. V případě, že v průběhu roku velký podnikatel zjistí, že podmínky pro danou kategorii nesplní, bude v následujícím období provádět posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu v kategorii s nižším limitem. Příslušnost k vybrané kategorii bude ověřena v návaznosti na zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovanou po uplynutí roku 2023 na základě skutečných hodnot.

2. Jak máme postupovat, pokud nás dodavatel energií sám zařadil do některé z kategorií rozsahu majetkového prospěchu podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb. a máme obavu, že nesplníme kritéria dané kategorie?

Dodavatel energií nemůže zákazníka sám zařadit do některé z kategorií rozsahu majetkového prospěchu. Kategorii rozsahu majetkového prospěchu vyplňuje zákazník ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb., kterou zasílá Ministerstvu průmyslu a obchodu v termínech podle § 8d odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

3. Spočívá rozdíl mezi rozsahem majetkového prospěchu kategorie A a B pouze v tom, že u rozsahu majetkového prospěchu kategorie A se nepočítají způsobilé náklady a limit 2 mil. EUR platí bez dalšího, zatímco u rozsahu majetkového prospěchu kategorie B se výpočet způsobilých nákladů provádí?

Ano, u rozsahu majetkového prospěchu kategorie A se způsobilé náklady nepočítají a limit 2 mil. EUR platí bez dalších podmínek, zatímco u rozsahu majetkového prospěchu kategorie B je sice limit vyšší, ale je nutné splnit podmínku 50 % způsobilých nákladů.

4. Jaké účetní standardy (mezinárodní IFRS, české CSA) se mají použít pro výpočet EBITDA?

Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. účetní standardy nespecifikuje, záleží tedy na volbě subjektu. Při vymezení EBITDA (= výsledek hospodaření před zdaněním + odpisy + nákladové úroky) však nařízení vlády č. 298/2022 Sb. používá pojmy podle českých účetních standardů. V každém případě je nutné použít stejný účetní standard pro stanovení EBITDA v průběhu roku 2023 i po jeho skončení.

5. Jak přesně se na základě českých účetních standardů vypočítá EBITDA?

Nařízení vlády 298/2022 Sb. použilo opis pojmu EBITDA (upravený výsledek hospodaření před zdaněním) v jeho ekonomickém smyslu.

Aby byl však režim stropování cen elektřiny/plynu plně slučitelný s podmínkami Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči

Ukrajině (2022/C 426/01) (dále „DKR“), naposledy upravený dne 9. března 2023, je třeba tento pojem vykládat ve smyslu a v rozsahu přípustném DKR. Je tomu tak proto, že DKR upravuje opatření podpory hospodářství a jako takový vymezuje podmínky, za kterých budou národní režimy podpory považované za slučitelné s právem Evropské unie. DKR u EBITDA v bodu 67 uvádí, že se za EBITDA má rozumět zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací bez jednorázového znehodnocení. Podstatný je přitom dovětek o nezahrnování jednorázového znehodnocení. Ve smyslu českých účetních standardů představují jednorázové znehodnocení opravné položky k dlouhodobému majetku (číslo účtu 09) a opravné položky k zásobám (číslo účtu 019). Proto se pro výpočet EBITDA použijí hodnoty z výkazu zisku a ztráty, konkrétně výsledek hospodaření před zdaněním se navýší o položku E. (Úpravy hodnot v provozní oblasti) a J. (Nákladové úroky a podobné náklady, , avšak hodnota položky E se současně musí ponížit o hodnotu opravných položek k dlouhodobému majetku a zásobám. Takto upravený výsledek hospodaření před zdaněním je následně možné použít pro posuzování rozsahu majetkového prospěchu podle § 8a odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., zejména pokud jde o splnění podmínek pro rozsahy majetkového prospěchu kategorie C až E.  ).

6. Kdo a jak bude dokládat a ověřovat správnost vstupních údajů pro výpočet způsobilých nákladů, tedy např. ceny elektřiny a plynu a množství elektřiny a plynu odebraných v referenčním roce, ceny elektřiny a plynu v roce 2023 atd.? Budou tyto údaje poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu dodavatelé energie, nebo povinnost doložení bude na zákazníkovi?

Výpočet způsobilých nákladů provádí sám velký podnikatel (na základě jemu známých vstupních údajů), který zpracovává zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a zasílá ji Ministerstvu průmyslu a obchodu. Současně je velký podnikatel povinný zasílat svému dodavateli elektřiny/plynu prohlášení, že nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch a že doručil Ministerstvu průmyslu a obchodu zprávu o posouzení vzniku nadměrného prospěchu. Pokud by toto prohlášení nebylo úplné, správné nebo pravdivé, dopustil by se velký podnikatel přestupku, přičemž příslušným k projednání takového přestupku je Energetický regulační úřad. Pokud by tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo pochybnosti o správnosti či pravdivosti zaslané zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, resp. pokud by mělo pochybnosti o závěru, že velký podnikatel nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch, což velký podnikatel uvedl v prohlášení poskytnutém jeho dodavateli elektřiny/plynu, může jednak podat Energetickému regulačnímu úřadu podnět k zahájení přestupkového řízení a jednak může (pokud velký podnikatel neodvedl ve stanové lhůtě získaný nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu) rozhodnout o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanovit jeho výši a uložit povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu do státního rozpočtu. V řízení před Ministerstvem průmyslu a obchodu by případně probíhalo dokazování v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem.

7. Je správný postup, že při výpočtu nejvyššího přípustného majetkového prospěchu velkého podnikatele podle způsobilých nákladů se nejdříve vypočítají zvlášť způsobilé náklady na elektřinu, zvlášť způsobilé náklady na plyn a až z jejich součtu se vypočítá 50 %? Je následně nutné vyčerpat nejvyšší přípustný majetkový prospěch odběrem elektřiny nejvýše v rozsahu 50 % dílčí hodnoty způsobilých nákladů na elektřinu a odběrem plynu nejvýše v rozsahu 50 % dílčí hodnoty způsobilých nákladů na plyn?

Nastíněný postup je správný. Způsobilé náklady se vypočítají zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro plyn, následně se sečtou a z těchto celkových způsobilých nákladů se vypočítá 50 %. V tomto smyslu bylo pro odstranění pochybností novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 upraveno ustanovení § 8a odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Nezáleží přitom na tom, v jakém v jakém poměru komodit vyčerpá velký podnikatel vypočítaný nejvyšší přípustný majetkový prospěch, rozhodující je jen to, aby nedošlo k překročení 50 % celkových způsobilých nákladů, resp. případně absolutního limitu.

8. Je referenčním obdobím ve výpočtu způsobilých nákladů na dodávku energie celý rok 2021, nebo vždy daný měsíc roku 2021, resp. období několika po sobě následujících měsíců v roce 2021?

Referenčním obdobím je vždy celý rok 2021. Proměnná p_ref je definovaná jako „průměrná jednotková cena elektřiny nebo plynu odebraných velkým podnikatelem v referenčním období v Kč/MWh bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny nebo plynu a ceny za související službu v elektroenergetice nebo plynárenství“, přičemž referenčním obdobím je období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. To znamená, že velký podnikatel si spočítá průměrnou jednotkovou cenu elektřiny nebo plynu za celý rok 2021. Stejně tak hodnotu p_t počítá vždy za celý rok 2023, tedy i v případě posuzování vzniku nadměrného majetkového prospěchu v průběhu roku 2023 (postup určení hodnoty p_t upravuje § 8a odst. 6 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.).

9. Jak se určí průměrná jednotková cena elektřiny nebo plynu p_t pro účel vypočtu způsobilých nákladů na dodávku energie ZN podle § 8a odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., pokud pro budoucí období není známa konkrétní výše ceny elektřiny/plynu?

Postup určení průměrné jednotkové ceny elektřiny nebo plynu p_t upravuje § 8a odst. 6 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Hodnota p_t se počítá vždy za celý rok 2023, i když velký podnikatel provádí posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu v průběhu roku 2023.

10. Rozepíšeme-li § 8a odst. 8 větu první nařízení vlády č. 298/2022 Sb. do matematického vzorce, pak pokud je hodnota EBITDA za rok 2023 vyšší než 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, má se rozsah majetkového prospěchu kategorie C, D nebo E snížit o zápornou hodnotu, tedy ve skutečnosti se má navýšit. Je tento postup správný?

Ustanovení § 8a odst. 8 věty první nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění účinném do 31. března 2023, bylo možné matematicky interpretovat tak, že se rozsah majetkového prospěchu kategorie C, D a E nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Smyslem ustanovení však skutečně bylo snížení rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, D a E o absolutní výši rozdílu, resp. o výši rozdílu mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021.

Ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. bylo nicméně novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 upřesněno v tom smyslu, že pro rozsah majetkového prospěchu kategorie C (stejně jako u rozsahu majetkového prospěchu kategorie D a E) je vždy nutné splnit podmínku, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu nepřesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. To znamená, že nebude moci nastat situace, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 podle účetní závěrky se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu přesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Tím tedy došlo k modifikaci režimu podle ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění účinném do 31. března 2023, které předpokládalo snížení rozsahu majetkového prospěchu o rozdíl mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, tj. umožňovalo, aby hodnota EBITDA za rok 2023 překročila hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Pro velké podnikatele se nejedná o zásadní změnu, neboť zaúčtují-li případné vrácení části nadměrného majetkového prospěchu do účetní závěrky za rok 2023, splní požadavek upraveného znění § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

11. Platí, že pro uplatnění rozsahu majetkového prospěchu kategorie C není podmínkou faktické snížení hodnoty EBITDA za rok 2023 oproti hodnotě EBITDA za rok 2021?

Podle nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění účinném do 31. března 2023, tomu bylo tak, že pro splnění podmínek rozsahu majetkového prospěchu kategorie C se nevyžadovalo snížení hodnoty EBITDA za rok 2023 oproti hodnotě EBITDA za rok 2021. Ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. bylo nicméně novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 upřesněno v tom smyslu, že pro rozsah majetkového prospěchu kategorie C (stejně jako u rozsahu majetkového prospěchu kategorie D a E) je vždy nutné splnit podmínku, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu nepřesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. To znamená, že nebude moci nastat situace, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 podle účetní závěrky se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu přesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Tím tedy došlo k modifikaci režimu podle ustanovení § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., ve znění účinném do 31. března 2023, které předpokládalo snížení rozsahu majetkového prospěchu o rozdíl mezi hodnotou EBITDA za rok 2023 a 70 % hodnoty EBITDA za rok 2021, tj. umožňovalo, aby hodnota EBITDA za rok 2023 překročila hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Pro velké podnikatele se nejedná o zásadní změnu, neboť zaúčtují-li případné vrácení části nadměrného majetkového prospěchu do účetní závěrky za rok 2023, splní požadavek upraveného znění § 8a odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

12. Pokud bychom zvolili kategorii rozsahu majetkového prospěchu, pro kterou je rozhodná výše EBITDA, a až po skončení roku 2023 by se ukázalo, že hodnota EBITDA za rok 2023 byla vyšší, než jakou jsme předpokládali, a proto jsme nesplnili kritérium výše EBITDA pro danou kategorii rozsahu majetkového prospěchu, museli bychom získaný majetkový prospěch vracet? A naopak, pokud by výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 byla nižší, než jakou jsme předpokládali, bylo by možné zpětně požádat o uplatnění stanovené ceny elektřiny nebo plynu?

Velký podnikatel na základě EBITDA důvodně předpokládané pro rok 2023 a nákladů, které v roce 2023 vynaloží na nákup elektřiny a plynu, vymezí rozsah majetkového prospěchu, kterého s ohledem na výše učiněné předpoklady pravděpodobně odběrem elektřiny nebo plynu za stanovené ceny dosáhne, a toto uvede ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, kterou zasílá Ministerstvu průmyslu a obchodu a v níž prohlašuje a hodnotí, zda v daném období (čtvrtletí) nepřekročil nejvyšší přípustný majetkový prospěch v dané kategorii. V průběhu uvedeného období je tedy při posouzení použita důvodně předpokládaná hodnota EBITDA, přičemž její skutečná výše je základem až pro posouzení po skončení roku 2023. V případě, že by velký podnikatel zvolil kategorii C, D nebo E a skutečná hodnota EBITDA za rok 2023 by byla vyšší, než předpokládal, v důsledku čehož by nebyla naplněna podmínka pro kategorii C, D nebo E, získal by nadměrný majetkový prospěch, který by musel odvést do státního rozpočtu (§ 96e energetického zákona). Pokud by však předpokládal, že podmínku EBITDA pro kategorii C, D a E nesplní, a proto by zvolil kategorii s nižším limitem a po jeho vyčerpání požádal dodavatele elektřiny/plynu o ukončení odběru elektřiny/plynu za stanovenou cenu, a teprve po skončení roku 2023 by se ukázalo, že skutečná hodnota EBITDA za rok 2023 byla nižší a byla by bývala splněna podmínka pro kategorii C, D nebo E, nebylo by možné žádat o zastropovanou cenu elektřiny/plynu zpětně, neboť ta se uplatní vždy nejdříve od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž velký podnikatel poskytl dodavateli elektřiny/plynu prohlášení, že je velkým podnikatelem a nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch.

13. Započítává se do získaného majetkového prospěchu velkého podnikatele kompenzace poskytnutá na dodávku elektřiny/plynu na ztráty podle nařízení vlády č. 463/2022 Sb.?

Ne, kompenzace poskytnuté v souvislosti s dodávkou elektřiny/plynu na ztráty se nezapočítávají do získaného majetkového prospěchu velkého podnikatele. V tomto smyslu bylo i novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 upraveno ustanovení § 8d odst. 3 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

Nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob (§ 8b nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Uplatní se nejvyšší přípustný majetkový prospěch stanovený pro seskupení osob i na každou osobu v rámci seskupení osob zvlášť?

Nikoliv. Platí, že pro každý osobu v rámci seskupení osob se uplatní jednotlivě určený limit podle § 8a nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Pro seskupení osob jako celek pak platí nejvyšší limit nejvyššího přípustného majetkového prospěchu dosažený kteroukoliv osobou patřící do seskupení osob, případně snížený podle § 8b odst. 2 nebo § 8c nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Jinými slovy, každá osoba v rámci seskupení osob se řídí jednotlivě určeným nejvyšším přípustným majetkovým prospěchem velkého podnikatele, souhrn skutečně dosažených majetkových prospěchů všech osob v rámci seskupení osob však nesmí překročit skupinový limit.

Lze si představit situaci, kdy podnikatel splní podmínky rozsahu majetkového prospěchu kategorie A, B, C a D a vybere si (uvede ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu) limit podle rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, přičemž pokud tento limit bude nejvyšší z rozsahů majetkových prospěchů zvolených osobami v rámci seskupení osob, uplatní se tento limit i pro seskupení osob jako celek.

2. Platí, že pro uplatnění rozsahu majetkového prospěchu např. kategorie C pro seskupení osob stačí, že alespoň jeden člen seskupení osob splní podmínky této kategorie rozsahu majetkového prospěchu?

Ano, stačí, že alespoň jeden subjekt ze seskupení osob splní podmínky dané kategorie.

3. V seskupení osob jsou 3 společnosti Alfa, Beta a Gama. Společnost Alfa i Beta si zvolí rozsah majetkového prospěchu kategorie A a společnost Gama si zvolí rozsah majetkového prospěchu kategorie B. Způsobilé náklady společnosti Gama vypočtené postupem podle § 8a odst. 5 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. činí 4,6 mil. EUR, 50 % způsobilých nákladů společnosti Gama tedy činí 2,3 mil. EUR. Jak vysoký je v tomto případě nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob? Je to 4 mil. EUR (podle obecného limitu rozsahu majetkového prospěchu kategorie B), nebo 2,3 mil. EUR (podle limitu určeného jednotlivě pro společnost Gama), nebo ještě jiná částka?

V uvedeném příkladu činí nejvyšší přípustný majetkový prospěch pro seskupení osob 4 mil. EUR. Dané vychází z ustanovení § 8b odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., podle kterého nejvyšší přípustný majetkový prospěch všech členů seskupení osob v souhrnu činí nejvyšší z hodnot rozsahů majetkového prospěchu kategorie A až E stanovených v EUR.

4. Jestliže do seskupení osob patří osoba se sídlem v ČR, jejíž zapojení do seskupení osob je zprostředkováno zahraničními subjekty, má být majetkový prospěch této osoby zahrnut do kalkulace nejvyššího přípustného majetkového prospěchu pro seskupení osob, i když nejvyšší přípustný majetkový prospěch má být kalkulován jen pro subjekty odebírající elektřinu nebo plyn na území ČR?

Do seskupení osob patří veškeré společnosti, mezi nimiž existují vztahy ovládání nebo které jsou osobami ovládanými stejnou ovládající osobou ve smyslu relevantních ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (podotýkáme, že v příloze č. 10 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. byla novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb. ze dne 22. března 2023 ještě odstraněna nesprávná definice seskupení osob s odkazem na doporučení Komise 2003/361/ES – správné je vymezení seskupení osob ve smyslu § 8b odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.). Do limitu nejvyššího přípustného majetkového prospěchu se však počítá jen prospěch získaný odběrem elektřiny a plynu v odběrných místech na území ČR (sídlo společnosti nehraje roli), ten nicméně v plném rozsahu.

5. Vstupuje do posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu velkého podnikatele i majetkový prospěch získaný společností, která velkému podnikateli dodává zboží/služby, přitom však není členem stejného seskupení osob jako velký podnikatel?

Ne, nejedná-li se o odběrné místo zákazníka (velkého podnikatele) ani odběrné místo jiného člena seskupení osob, je-li velký podnikatel členem seskupení osob, pak majetkový prospěch získaný jinou osobou do posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu velkého podnikatele nevstupuje.

Období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a postup posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu (§ 8d nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. V jakých termínech podává velký podnikatel Ministerstvu průmyslu a obchodu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu?

Velký podnikatel podává zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu Ministerstvu průmyslu a obchodu elektronicky vždy do konce kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení. To znamená, že zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu za období ledna až března 2023 je nutné podat do 30. dubna 2023, za období ledna až června 2023 do 31. července 2023, za období ledna až září 2023 do 31. října 2023 a za období celého roku 2023 do 30. dubna 2024. Z důvodu přípravy informačního systému bude možné podat první zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nejdříve od 20. dubna 2023.

Povinnost podat první zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu má jen velký podnikatel, který v období ledna až března 2023 odebíral elektřinu/plyn za stanovenou cenu. Současně upozorňujeme, že v takovém případě je prohlášení zákazníka o tom, že je velkým podnikatelem, platné jen do 30. dubna 2023. Chce-li proto velký podnikatel odebírat elektřinu nebo plyn za zastropovanou cenu i v období května až července 2023, musí nejpozději do 30. dubna 2023 zaslat svému dodavateli elektřiny/plynu nové prohlášení, které bude navíc obsahovat prohlášení o podání zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu Ministerstvu průmyslu a obchodu. 

2. Vztahuje se povinnost zpracování zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu i za zákazníka, který odebírá elektřinu prostřednictvím tzv. přímého vedení?

Ano, podle § 8d odst. 7 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. zpracovává zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu (podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení) každý velký podnikatel, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu. Jediným případem, kdy by velkému podnikateli nevznikla povinnost zpracování zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, je situace, kdy velký podnikatel, přestože splnil podmínky pro dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, v průběhu stanoveného období elektřinu/plyn za stanovenou cenu neodebíral. Jedná se např. o dodávky elektřiny/plynu za sjednanou cenu odvozenou od změn na krátkodobých trzích (např. spotové ceny), a při vyhodnocení dodávek za zúčtovací období vyjde najevo, že průměrná cena za zúčtovací období je nižší než stanovená cena elektřiny/plynu. Při zpracování zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu při dodávkách tzv. přímým vedením se však uplatní určité odlišnosti. Jde především o problematiku identifikace odběrného místa ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu prostřednictvím EAN kódu. V případě odběru prostřednictvím tzv. přímých vedení nejsou místa spotřeby registrovaná u OTE a nemají přiděleny EAN kódy podle pravidel platných pro přidělování těchto kódů odběrným místům. Z tohoto důvodu nebude moci velký podnikatel ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu uvádět EAN kód odběrného místa, jak vyžaduje pokyn (b) v části A přílohy č. 13 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Pro tyto případy bude v elektronické aplikaci MPO, resp. ve vysvětlivkách k vyplnění zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, uveden náhradní (univerzální) EAN, který velký podnikatel použije, aby mohl zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovat. Podle tohoto náhradního EAN ve zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu bude moci MPO identifikovat, že se jedná o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu získávaného odběrem elektřiny přímým vedením.

Přepočet kurzu (§ 11 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.)

1. Jaký kurz se použije při přepočtu EUR na Kč a Kč na EUR?

Jaký kurz se v jednotlivých případech použije, upravuje § 11 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.

2. Jakým kurzem se přepočítává hodnota rozsahu majetkového prospěchu kategorie A až E stanovená v EUR?

Při posuzování nadměrného majetkového prospěchu se pro přepočet EUR na Kč v souladu s § 11 odst. 3 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. použije denní kurz zaokrouhlený na dvě desetinná místa, který je stanoven Českou národní bankou pro poslední den období pro posouzení nadměrného majetkového prospěchu, nebo denní kurz zaokrouhlený na dvě desetinná místa posledního předcházejícího pracovního dne, pokud poslední den období pro posouzení nadměrného majetkového prospěchu není pracovním dnem.

Uplatnění stanovené ceny elektřiny/plynu v případě spotových produktů (§ 19e odst. 2 energetického zákona)

1. V jakých intervalech se v případě spotových produktů vyhodnocuje, zda je sjednaná cena elektřiny/plynu vyšší než stanovená cena?

V případě spotových produktů se v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé. V případě, že průměrná sjednaná spotová cena za zúčtovací období je nižší než stanovená cena, nemá zákazník nárok na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, i když v určitých hodinách zúčtovacího období byla sjednaná cena vyšší než stanovená, a naopak pokud je průměrná cena za zúčtovací období vyšší než stanovená cena, má zákazník nárok na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu ve všech hodinách, i když v určitých hodinách byla sjednaná cena nižší než stanovená.

Neoprávněný/nadměrný majetkový prospěch (§ 96e energetického zákona)

1. Co přesně se rozumí „majetkovým prospěchem“? Pouze rozdíl sjednané a stanovené jednotkové ceny elektřiny/plynu v Kč/kWh?

Majetkovým prospěchem se v souladu s § 96e odst. 1 energetického zákona rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny/plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny/plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou/plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny/plynu odebíral elektřinu/plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou. Jinými slovy, nejedná se o rozdíl jednotkových cen, ale o rozdíl výsledných částek (tj. jednotkových cen vynásobených množstvím odebrané elektřiny/plynu).

2. Jak konkrétně máme vrátit nadměrný majetkový prospěch? Na jaké číslo účtu jej máme zaslat?

Získal-li zákazník odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, pak § 96e energetického zákona stanoví, že je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu (sám, nikoliv např. prostřednictvím svého dodavatele energií). Konkrétní číslo účtu k zaslání nadměrného majetkového prospěchu bude zveřejněno.

3. Pokud překročíme nejvyšší přípustný majetkový prospěch a část budeme muset vrátit, bude tento nadměrný majetkový prospěch úročen? Případně jakým úrokem?

Ne, nadměrný majetkový prospěch nebude úročen. Jeho výše se stanoví jen jako rozdíl mezi skutečně dosaženým majetkovým prospěchem (překročí-li nejvyšší přípustný majetkový prospěch) a nejvyšším přípustným majetkovým prospěchem.