Maso, vejce a mléko hrají podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství klíčovou roli v naplňování světových cílů v oblasti výživy; poskytují živiny, které není možné snadno získat z potravin rostlinného původu

Maso, vejce a mléko hrají podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství klíčovou roli v naplňování světových cílů v oblasti výživy; poskytují živiny, které není možné snadno získat z potravin rostlinného původu

Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO zveřejnila v uplynulém týdnu novou zprávu zaměřenou na roli živočišných potravin v lidské výživě. Organizace FAO ve své zprávě uvádí, že maso, vejce a mléko jsou základním zdrojem živin zejména pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, přičemž tyto živiny není možné snadno získat z potravin rostlinného původu. Jedná se o řadu důležitých makroživin včetně bílkovin, tuků a sacharidů, ale i mikroživin včetně esenciálních mastných kyselin, železa, vápníku, zinku, selenu, vitamínu B12, cholinu, karnitinu, kreatinu, či taurinu. Celosvětově přitom trpí nedostatkem železa, vitaminu A nebo zinku více než každé druhé dítě předškolního věku (372 milionů dětí) a 1,2 miliardy žen v plodném věku. Vlády by proto měly propagovat výhody živočišných proteinů, současně ale musí být podle FAO vzaty v úvahu problémy, které jsou spojené s chovem hospodářských zvířat, a to včetně environmentálních otázek. Podle FAO mají potraviny živočišného původu význam zejména v klíčových životních fázích, jako je těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří. Zpráva FAO vychází z údajů a důkazů více než 500 vědeckých prací a 250 politických stanovisek. Organizace FAO uvádí, že pokud jsou potraviny živočišného původu konzumovány jako součást vyvážené stravy, mohou pomoci při plnění výživových cílů schválených Světovým zdravotnickým shromážděním a cílů udržitelného rozvoje (SDGs) týkajících se prevence zakrňování růstu, nízké porodní hmotnosti novorozenců, anémie u žen v reprodukčním věku, ale i obezity a nepřenosných nemocí u dospělých osob. Organizace FAO se věnuje i případným zdravotním rizikům konzumace potravin živočišného původu. Podle závěrů FAO má konzumace nezpracovaného červeného masa v množství od 9 do 71 gramů denně minimální zdravotní riziko a je považována za bezpečnou, pokud se jedná o chronická onemocnění. FAO nicméně upozorňuje na možná rizika konzumace zpracovaného červeného masa, jehož konzumace podle závěrů FAO může vést ke vzniku některých chronických onemocnění. Důkazy o souvislostech mezi konzumací mléka, vajec a drůbeže u zdravých dospělých osob a onemocněními typu ischemické choroby srdeční, mozkových příhod nebo hypertenze jsou buď neprůkazné (v případě mléka), nebo nevýznamné (v případě vajec a drůbeže).

Více informací zde.

Autor: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu