VÝBĚR LEGISLATIVNÍCH AKTUALIT
březen – duben 2023 – ČR
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/2023 Sb., o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2022 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů pro vydání modré karty podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů mimo jiné stanoví, že výše výdělku cizince musí odpovídat 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v České republice, kterou sdělením vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo, že za rok 2022 činí průměrná hrubá měsíční mzda 40.353,- Kč a hrubá roční mzda 484.236,- Kč. | účinnost od 28. března 2023
Vyhláškou č. 85/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 změnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí stávající částku 6,00 Kč na částku 8,20 Kč. | účinnost od 1. dubna 2023
Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2023 Sb., o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 částka 40.353,- Kč. | účinnost od 1. dubna 2023
Nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína upravuje, na které konkrétní opatření v odvětví vína, v souladu se Strategickým plánem Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice, budou dávány dotace. Zejména se bude jednat o dotace na změnu odrůdové skladby vinice, změnu typu opěrné konstrukce a techniku zlepšující obhospodařování vinic. | účinnost od 1. června 2023
Zákon č. 75/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přináší změny ve vztahu k držitelům tzv. dočasné ochrany - osobám prchajícím před válkou na Ukrajině, přičemž se jedná zejména o prodloužení volného vstupu držitelů dočasné ochrany na trh práce, povinnost zaměstnavatele hlásit nástup zaměstnance - držitele dočasné ochrany do evidence vedené ČSSZ ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu, hlásit vznik účasti na nemocenské pojištění, hlásit změnu údajů a skončení zaměstnání ČSSZ ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku skutečnosti a povinnost zaměstnavatele sdělit Úřad práce ČR výši příjmu zaměstnance - žadatele do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Současně je nově zavedena evidence bytů pro držitele dočasné ochrany při Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a zavedena nová pravidla výše a čerpání dávek na bydlení. V této souvislosti zákon zavádí rovněž změny pravidel poskytování ubytování pro držitele dočasné ochrany a náhrad nákladů pro provozovatele ubytování evidovaných u Ministerstva vnitra. | účinnost od 1. dubna 2023
Nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství upravuje, na které konkrétní opatření v oblasti ekologického zemědělství, v souladu se Strategickým plánem Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice, budou dávány dotace. Zejména se bude jednat dotace na díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury jako je trvalý travní porost, ovocný sad, vinice, chmelnice, orná půda aj. | účinnost od 1. dubna 2023
Zákon č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky) navazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 a upravuje spolupráci orgánů státní správy při dozoru nad trhem s výrobky a stanovuje některá práva a povinnosti hospodářských subjektů, např. možnost uložení opatření k nápravě od orgánu dozoru, pokud není předmětný výrobek v souladu s požadavky stanovenými v příslušném předpisu. Zákon se uplatní se například na zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, kosmetické přípravky, osobní ochranné prostředky, aerosolové rozprašovače, biocidy nebo obaly a obalové odpady. Naopak se nevztahuje na potraviny, krmiva, humánní a veterinární léčivé přípravky, živé rostliny a živočichy, produkty lidského původu a rostlinné a živočišné produkty, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí. | účinnost od 6. dubna 2023
Vyhláška č. 95/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech nově upravuje pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových nápojových láhví a do příloh doplňuje potřebné výkazy pro osoby uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové nápojové lahve. | účinnost od 20. dubna 2023
VÝBĚR Z PUBLIKOVANÉ JUDIKATURY
Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2022 sp. zn. IV. ÚS 366/21 týkající se diskriminace z důvodu zdravotního postižení
„V diskriminačních věcech se uplatňuje speciální pravidlo dokazování (přesun důkazního břemene, resp. přesněji důkazní povinnosti), které představuje výjimku z obecného principu dokazování upraveného v § 120 občanského soudního řádu, podle kterého každý účastník nese důkazní břemeno ke skutečnostem, které tvrdí. Ustanovení § 133a občanského soudního řádu ukládá v případě diskriminačních sporů žalobci tvrdit a prokázat skutečnosti, z nichž vyplývá, že s žalobcem bylo zacházeno odlišně, resp. že došlo k diskriminaci přímé či nepřímé na základě zakázaného diskriminačního důvodu. Motivaci, že byla znevýhodněna na základě tohoto znaku, však již prokazovat nemusí, ta se v diskriminačních případech předpokládá, není-li dokazováním prokázán opak. Unese-li strana žalující svou část důkazního břemene, dochází k přesunu důkazního břemene na stranu žalovanou, která, chce-li být ve sporu úspěšná, je povinna tvrdit a prokázat, že nebyla porušena zásada rovného zacházení, resp. že její rozhodnutí je odůvodněno nikoli diskriminačními důvody, nýbrž jinými, přípustnými důvody.“
„Výběr nadbytečného zaměstnance nepodléhá soudnímu přezkumu, neboť je věcí zaměstnavatele, jakým způsobem hodlá zajistit plnění svých úkolů a jaký tým pracovníků za tím účelem sestaví. Je rovněž v plné působnosti zaměstnavatele, zda, jak a kdy přistoupí k organizačním změnám, jejichž důsledkem jsou následné personální změny. V kognici soudů je tak posuzování, zda je respektován zákaz rozlišování osob, jichž se změny dotknou, podle nepřijatelných kritérií. To znamená, že soudnímu přezkumu nepodléhá výběr konkrétního nadbytečného zaměstnance, ale dodržení zákonných požadavků na použitá kritéria, způsob a postup takového výběru, jež nesmějí být diskriminační.“
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. března 2023 sp. zn. C-477/21 týkající se denního odpočinku a týdenní pracovní doby
„Z toho vyplývá, že doba denního odpočinku stanovená v článku 3 směrnice 2003/88 se přičítá nikoli k 24 hodinám odpočinku uvedeným v článku 5 této směrnice za účelem vytvoření celkové týdenní doby odpočinku v délce nejméně 35 hodin, ale k samostatné a oddělené týdenní době odpočinku v délce nejméně 24 hodin stanovené v tomto ustanovení.“
„Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že článek 5 směrnice 2003/88 musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny vykládán v tom smyslu, že denní odpočinek stanovený v článku 3 této směrnice není součástí týdenní doby odpočinku podle uvedeného článku 5, ale k této době se přičítá.“
„S ohledem na výše uvedené je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že články 3 a 5 směrnice 2003/88 musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny vykládány v tom smyslu, že stanoví-li vnitrostátní předpisy týdenní dobu odpočinku delší než 35 po sobě jdoucích hodin, měl by být pracovníkovi kromě této doby poskytnut denní odpočinek, jak je zaručen článkem 3 této směrnice.“
„K otázce 4 a 5: „aby si pracovník mohl skutečně odpočinout, musí mít možnost vzdálit se z pracovního místa na určený počet hodin, které musí nejen po sobě následovat, ale též následovat bezprostředně po pracovní době, aby se dotyčný mohl uvolnit a zbavit se únavy z výkonu svých povinností.“
„[…] bezprostředně po pracovní době musí mít každý pracovník nárok na dobu denního odpočinku, a to nezávisle na tom, zda po této době odpočinku bude následovat pracovní doba či nikoli. Kromě toho, pokud jsou denní odpočinek a týdenní doba odpočinku poskytnuty zároveň, může týdenní doba odpočinku začít běžet až poté, co pracovník vyčerpal denní odpočinek.“
„Za těchto podmínek je třeba na čtvrtou a pátou otázku odpovědět tak, že článek 3 směrnice 2003/88 musí být ve světle čl. 31 odst. 2 Listiny vykládán v tom smyslu, že je-li pracovníkovi poskytnuta týdenní doba odpočinku, má tento pracovník rovněž nárok na dobu denního odpočinku, která předchází uvedené týdenní době odpočinku.“
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. prosince 2022 sp. zn. 21 Cdo 3559/2021 týkající se rozhodného období pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů
„Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu ustanovení § 339a odst. 2 zák. práce, je tedy kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů[…].“
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. ledna 2023 sp. zn. 27 Cdo 1744/2022 týkající se osob oprávněných domáhat se výmazu nebo změny zápisu v obchodním rejstříku
„Teleologický výklad § 101 odst. 2 z. v. r. (vycházející z účelu, pro který byla možnost obrany proti výmazu v zákoně upravena) vede k odlišnému závěru než výklad gramatický. Situace je odlišná potud, že skutečnosti, jejichž výmazu se dovolatel domáhá, úzce souvisí (a jsou nerozlučně spojeny) právě s výmazem osoby dovolatele jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku. Je-li dovolatel oprávněn domáhat se změny zápisu v případě svého výmazu z obchodního rejstříku, musí mu též svědčit oprávnění domáhat se změny (výmazu) zápisu důvodů, pro něž byl z obchodního rejstříku vymazán, resp. v případě odvolání z funkce jednatele valnou hromadou i důvodů, pro které měl být odvolán (argumentum a maiori ad minus – argument od většího k menšímu).“
„Z uvedeného též vyplývá povinnost rejstříkového soudu vyrozumět vymazávaného jednatele nejen o samotném výmazu jeho osoby z obchodního rejstříku, nýbrž i o případném zápisu důvodů, pro něž mu měla funkce jednatele zaniknout.“
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2023 sp. zn. 27 Cdo 1206/2022 týkající se splnění informační povinnosti při zájmové kolizi během uzavírání smluv
„Výjimečně může být účel § 55 ZOK naplněn též tím, že jednatel společnosti s ručením omezeným seznámí s obsahem zamýšlené smlouvy všechny společníky, kteří s jeho záměrem uzavřít tuto smlouvu se společností vyjádří souhlas, anebo tento záměr alespoň vezmou na vědomí s tím, že se vzdávají práva na projednání této záležitosti a na případné vyslovení zákazu uzavřít smlouvu valnou hromadou.“
Mgr. Jakub Málek – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Tereza Dvořáková – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
ODEBÍREJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ MĚSÍČNÍ NEWSLETTER
Navštivte naši stránku www.peytonlegal.cz/clanky a v její spodní části se přihlaste k odběru našeho pravidelného měsíčního newsletteru plného zajímavých článků a právních aktualit.
PEYTON legal NA WEBU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
Navštivte naše webové stránky na www.peytonlegal.cz, na kterých naleznete novinky z naší kanceláře, publikované články a dozvíte se podrobné informace o celém týmu, poskytovaných službách a další zajímavosti o činnosti kanceláře. Jsme i na LinkedIn a Facebook.