Dřívější studie prokazující zdravotní rizika spotřeby červeného masa jsou podle nejnovější studie zveřejněné v odborném vědeckém periodiku Animal Frontiers fatálně vědecky chybné, systémy chovu hospodářských zvířat řízené člověkem musí být součástí řešení

Dřívější studie prokazující zdravotní rizika spotřeby červeného masa jsou podle nejnovější studie zveřejněné v odborném vědeckém periodiku Animal Frontiers fatálně vědecky chybné, systémy chovu hospodářských zvířat řízené člověkem musí být součástí řešení udržitelnosti životního prostředí

Odborné vědecké periodikum Animal Frontiers (jedná se o oficiální časopis celosvětově působících odborných společností zabývajících se vědou o zvířatech: ASAS, American Society of Animal Science; CSAS, Canadian Society of Animal Science; EAAP, European Federation of Animal Science; AMSA, American Meat Science Association) otisklo v předminulém týdnu nejnovější studii autorů – profesorů – Peera Ederera a Frédérica Leroye nazvanou „Sociální role masa – co říká věda“. Studie Ederera a Leroye reaguje na řadu nedávných studií, včetně například studie Global Burden of Disease z roku 2019 nebo studie z roku 2021 zveřejněné v časopise Lancet – Countdown on Health and Climate Change, ve kterých se uvádí, že tisíce úmrtí ročně jsou způsobovány konzumací červeného masa. Nová vědecká studie Ederera a Leroye ale upozorňuje na „fatální vědeckou chybovost“ těchto studií. Autoři studie „Sociální role masa“ uvádějí, že předchozí studie kritizující spotřebu červeného masa vycházejí ze závěrů, které ale mají pouze nízkou až velmi nízkou míru jistoty, stanoviska podporující redukci spotřeby červeného masa mohou být zkreslující až zmatečná a neměla by tedy být základním stavebním kamenem pro utváření politických rozhodnutí. Autoři zdůrazňují nezastupitelnou roli přežvýkavců v oběhovém hospodářství, při produkci udržitelných potravin, ale i roli masa ve výživě člověka. Rostlinná výroba podle jejich zjištění nevede pouze k produkci pro člověka poživatelných potravin, ale také k produkci velkého množství nepoživatelné biomasy, která je dále zpracovatelná pouze přežvýkavci, kteří tak umí vrátit živiny zachycené v této biomase zpět do přírodního koloběhu a zároveň produkovat vysoce kvalitní potraviny vhodné pro člověka. Výsledek nezamýšlených ekonomických, sociálních a environmentálních důsledků při upuštění od chovu hospodářských zvířat by se mohl ukázat jako katastrofální pro již tak vratkou ekologickou rovnováhu koloběhu zdrojů a zbývajícího přírodního kapitálu. Systémy chovu hospodářských zvířat řízené člověkem musí být podle Ederera a Leroye součástí řešení udržitelnosti životního prostředí. Závěry studie podpořilo v rámci takzvané Dublinské deklarace ke dni vydání tohoto zpravodajství již 990 vědců z celého světa.

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu