Organizace OSN pro výživu a zemědělství k laboratorně pěstovaným tkáním imitujícím maso: existuje pouze omezené množství informací a údajů o aspektech bezpečnosti těchto potravin, které by regulačním orgánům v Unii umožnily přijímat skutečně informovaná r

(16/04/2023)   Organizace OSN pro výživu a zemědělství k laboratorně pěstovaným tkáním imitujícím maso: existuje pouze omezené množství informací a údajů o aspektech bezpečnosti těchto potravin, které by regulačním orgánům v Unii umožnily přijímat skutečně informovaná rozhodnutí

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vydala začátkem dubna 2023 zprávu týkající se posouzení bezpečnosti laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso a masné výrobky. Organizace oslovily skupinu odborníků na produkci laboratorně pěstovaných tkání, podle jejich vyjádření by rizika pro bezpečnost potravin v laboratorně pěstovaných imitacích mohla být za určitých podmínek podobná rizikům, která jsou spojována s konvenční produkcí (viz zpravodajství z 09/04/2023). Organizace ale dodávají, že v současné době existuje pouze omezené množství informací a údajů o aspektech bezpečnosti potravin získávaných pomocí buněk v laboratořích, které by regulačním orgánům v EU pomohly přijímat skutečně informovaná rozhodnutí. Zpráva FAO a WHO se navíc zabývá pouze otázkami bezpečnosti, nevěnuje se problematice etiky, ekonomického významu, ani obchodním otázkám včetně například takzvaného „patentování forem života“, jak uvádí evropský think tank Farm Europe. Organizace ve zprávě dále uvádí, že zatímco mnohá zdravotní rizika jsou již dobře známá a existují i u konvenčně vyráběných potravin, může být nutné zaměřit se na materiály, vstupy, složky (včetně potenciálních alergenů) a zařízení, které jsou specifické pro laboratorně pěstované imitace potravin. Ve zprávě se totiž uvádí, že přestože se výrobní postupy pro laboratorně pěstovanývh imitace potravin mohou výrazně lišit v závislosti na typu použité buněčné linie (skot, drůbež, ryby, atd.) a na povaze konečného výrobku (např. imitace hamburgerů, steaků nebo nuget), obecný proces zahrnuje čtyři klíčové výrobní fáze: 1) výběr cílové tkáně nebo buněk, jejich izolaci, přípravu a skladování, 2) buněčnou proliferaci a případnou buněčnou diferenciaci při velkovýrobě biomasy, 3) sklizeň tkáně nebo buněk a 4) zpracování a formulaci potravinářských výrobků. Organizace ve zprávě rovněž zmiňují některé z možných rizik pro jednotlivé výrobní fáze. Například proces kultivace buněk je podle zprávy citlivý na mikrobiální kontaminaci, proto se musí provádět za sterilních kultivačních podmínek; během procesu sklizně tkáně nebo buněk pak podle zprávy mohou existovat potenciální rizika zavedení různých enzymů nebo chemických látek, jako jsou proteázy, neenzymatická disociační činidla (dextran sulfát, N-acetyl-L-cystein a dithiothreitol), nebo chelatační činidla (EDTA), případně použití biologických složek, jako jsou růstové faktory a hormony živočišného (sérum) nebo neživočišného původu, protože tyto biologicky aktivní molekuly mohou narušovat metabolismus nebo jsou spojovány s rozvojem některých druhů rakoviny. Podle FAO / WHO je proto velmi důležité posoudit bezpečnost kultivačních médií používaných při výrobě kultivovaných imitací masa a mořských plodů, protože složky buněčného kultivačního média se mohou potenciálně stát součástí konečného potravinářského výrobku.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastopení PK ČR v Bruselu