(26/03/2023) Evropská komise předložila návrh nových pravidel pro prevenci takzvaného „lakování nazeleno“; návrh poskytuje set minimálních požadavků a kritérií pro podniky, které se dobrovolně rozhodnou na svých výrobcích a potravinách uvádět environmentální tvrzení
Evropská komise předložila dne 22/03/2023 legislativní návrh nazvaný „Odůvodňování a sdělování jednoznačných environmentálních tvrzení – Směrnice o ekologických tvrzeních“. Cílem nových pravidel by podle Komise mělo být posílení transparentnosti a zejména prevence proti greenwashingu, tedy takzvanému „lakování nazeleno“.
Spotřebitelé by díky směrnici měli mít k dispozici pravdivé informace o ekologických tvrzeních, což by jim mělo usnadnit výběr udržitelných výrobků a potravin. Benefitem by ale nová pravidla měla být i pro odpovědné podniky. V roce 2020 Komise realizovala studii, podle které 53,3 % z prověřovaných environmentálních tvrzení v EU bylo shledáno neurčitými, zavádějícími nebo neopodstatněnými, 40 % tvrzení bylo nepodložených. Skutečnost, že neexistují společná pravidla pro společnosti uplatňující dobrovolná environmentální tvrzení vede podle Evropské komisi ke greenwashingu, tedy lakování nazeleno, čímž dochází ke vzniku nerovných podmínek na trhu EU v neprospěch skutečně udržitelných společností. Implementace nových kritérií by podle Komise proto podnikům, které uvádí nebo budou uvádět tvrzení pravdivě, měla pomoci s posílením vlastní konkurenceschopnosti, a to díky vyčištění trhu od neoprávněných tvrzení.
Harmonizovaná a jasná pravidla by měla podle očekávání Evropské komise ušetřit náklady podnikům, které si nechají svá tvrzení certifikovat akreditovaným ověřovatelem, posílit by měla i důvěryhodnost evropských průmyslových odvětví na trzích ve třetích zemích.
Nová pravidla cílí na tvrzení, mezi která patří například „klimaticky neutrální“, „vyrobeno z recyklovaných plastových lahví“, nebo „obal vyrobený z 30 % z recyklovatelných plastů“; tedy na tvrzení, která naznačují pozitivní dopad na životní prostředí, menší negativní dopad, žádný dopad nebo zlepšení v průběhu času. Nová pravidla se budou vztahovat na systémy environmentálních značení a na výslovná tvrzení, která podniky dobrovolně poskytují spotřebitelům a která se týkají dopadu, aspektů nebo výkonnosti výrobku nebo samotného obchodníka na životní prostředí, přičemž by měl být uplatňován přístup analýzy životního cyklu (LCA), a to od zajištění surovin až po konec životnosti. Nebudou se ale vztahovat na tvrzení, pro která už v současné době existují pravidla přijatá na úrovni EU – například ekoznačka EU, značka energetické účinnosti, značka ekologického zemědělství.
Evropská komise v návrhu směrnice představuje set minimálních požadavků pro podniky, které se dobrovolně rozhodnou environmentální tvrzení na svých výrobcích uvádět. V případě tvrzení týkajících se klimatu (např. "klimaticky neutrální", "uhlíkově neutrální", "100% kompenzovaný CO2") budou muset společnosti transparentně uvádět, jaká část tohoto tvrzení se týká jejich vlastního provozu a jaká část závisí na nákupu kompenzací. Tvrzení, která využívají souhrnné hodnocení celkového dopadu výrobku na životní prostředí (například na biologickou rozmanitost, na klima, spotřebu vody, půdy, atd.) nejsou přípustná, pokud není stanoveno jinak v jiných předpisech EU. Srovnání s jinými produkty a / nebo organizacemi musí být spravedlivé a založené na rovnocenných srovnatelných informacích a údajích. Environmentální značky musí být transparentní, ověřené třetí stranou a pravidelně kontrolované. Tyto povinnosti by se měly vztahovat i na podniky se sídlem mimo EU, pokud by byla environmentální tvrzení určena spotřebitelům na evropském jednotném trhu.
Pro mikropodniky a malé a střední podniky Evropská komise předpokládá zvláštní režimy – neměly by pro ně platit stejná pravidla, jako pro větší producenty. Aby se předešlo nepřiměřenému dopadu na mikropodniky (méně než 10 zaměstnanců a obrat nižší než 2 miliony EUR), budou tyto podniky z povinností tohoto návrhu vyňaty, pokud si samy nebudou přát pravidla uplatňovat. V případě malých a středních podniků by členské státy měly zavést podpůrné mechanismy, jako je například usnadněný přístup k finanční podpoře a organizační a technická pomoc.
Evropská komise v návrhu dále uvádí, že aktuálně existuje na trhu EU okolo 230 environmentálních značek a tvrzení. V zájmu kontroly už nebudou povolovány nové veřejné systémy, pokud nebudou tvořeny na úrovni EU. Nové systémy vytvářené soukromými subjekty budou omezeny, případně zakázány, pokud jejich tvůrci nebudou schopni prokázat jejich přidanou hodnotu pro trh EU. Za zavedení nových postupů ověřování a vymáhání budou zodpovědné členské státy, ty budou muset zajistit, aby podniky při předkládání dobrovolných ekologických tvrzení dodržovaly minimální požadavky na zdůvodňování a komunikaci. Ověřování budou provádět nezávislí a akreditovaní ověřovatelé v souladu s požadavky směrnice. Návrh by měl doplnit stávající iniciativy včetně směrnice o nekalých obchodních praktikách a návrhu na posílení postavení spotřebitelů. Návrh Komise nyní bude projednán Evropským parlamentem a Radou Evropské Unie.
Více informací zde.