VÝBĚR LEGISLATIVNÍCH AKTUALIT - ČR
leden – únor 2023
Nařízení vlády č. 29/2013 Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje vzorové poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podnikatele a náležitosti vzorového formuláře pro odstoupení od těchto smluv. | účinnost od 18. února 2023
Zákon č. 20/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony měnící zákon č. 65/2022 Sb., tzv. „lex Ukrajina“, prodloužil dočasnou ochranu ukrajinským uprchlíkům do 31. března 2024. K prodloužení dočasné ochrany se ukrajinští uprchlíci budou muset do 31. března 2023 přihlásit prostřednictvím elektronického formuláře Ministerstva vnitra. Do 30. září 2023 se pak musejí dostavit osobně k vyznačení vízového štítku. Pokud jedna z těchto podmínek nebude splněna, dočasná ochrana zanikne. | účinnost od 24. ledna 2023
Vyhláška č. 37/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů, doplnila rozdělení odběrných míst zákazníků pro distribuci plynu o skupinu B3 a změnila zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, kdy došlo k navýšení podílu bezpečnostního standardu dodávky v zásobnících plynu z úrovně 30 % na 45 % a prodloužení povinnosti udržovat bezpečnostní standard dodávky. | účinnost od 15. února 2023
Zákon č. 34/2023 Sb., o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům. Příslušným orgánem koordinační služby je podle zákona Ministerstvo financí. Zákon se nepoužije při mezinárodní spolupráci v trestních věcech a při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. | účinnost od 1. dubna 2023
Nařízení vlády č. 28/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění pozdějších předpisů, stanoví nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem získat odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu v odběrných místech na území České republiky, období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a lhůtu splatnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu. Dále upravuje uplatnění ceny za dodávku elektřiny zákazníkovi pro období do 30. dubna 2023 a pro období po 30. dubnu 2023. | účinnost od 4. února 2023
VÝBĚR Z PUBLIKOVANÉ JUDIKATURY
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. října 2022 sp. zn. 21 Cdo 1207/2021 zabývající se otázkou řetězení a skončení pracovního poměru
„Z uvedeného vyplývá, že dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací uzavřená podle ustanovení § 39 odst. 4 zák. práce se – za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený – stává součástí skutkové podstaty právní úpravy podmínek, za nichž lze pracovní poměr sjednávat (prodlužovat) na dobu delší tří let, popřípadě opakovaně více než dvakrát, jen tehdy, splňuje-li obsahové náležitosti tímto zákonným ustanovením stanovené; dohoda, která tyto náležitosti neobsahuje, je neplatná […] „Bližší vymezení těchto důvodů“, tj. vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou [srov. § 39 odst. 4 písm. a) zák. práce], spočívá v uvedení přesných a konkrétních okolností charakterizujících práci, kterou má zaměstnanec vykonávat, případně vnějších okolností určujících podmínky, za kterých vůbec teprve přichází v úvahu uzavřít pracovní poměr a vykonávat pracovní činnosti jako takové, včetně údajů o charakteru provozu daného zaměstnavatele, které v konkrétním kontextu odůvodňují opakované sjednávání pracovního poměru na dobu určitou více než dvakrát, anebo na dobu delší tří let. Uvedení „pravidel jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou“ [srov. § 39 odst. 4 písm. b) zák. práce] pak především spočívá ve vymezení hledisek, která jsou při respektování důvodů uvedených v ustanovení § 39 odst. 4 zák. práce určující pro rozhodnutí zaměstnavatele o sjednání a opakování (prodloužení) pracovního poměru na dobu určitou, vymezení doby (její délky) trvání pracovního poměru na dobu určitou a vymezení počtu možných opakování (prodloužení) pracovního poměru, nebo stanovení, že počet opakování (prodloužení) pracovního poměru není omezen. „Okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat“ [srov. § 39 odst. 4 písm. c) zák. práce], se zpravidla vymezí označením pracovního místa, na které jsou tito zaměstnanci pro výkon práce zaměstnavatelem zařazeni.“
„Doba, na kterou se tato dohoda uzavírá“ [srov. § 39 odst. 4 písm. d) zák. práce], může být vymezena jak uvedením časového období podle dnů, týdnů, měsíců nebo let, tak uvedením konkrétního data v kalendáři. Dohodu lze uzavřít i na dobu neurčitou; v takovém případě se bude dohoda v poměrech zaměstnavatele uplatňovat – nenastane-li jiný zákonem stanovený nebo v dohodě sjednaný důvod skončení právního vztahu z dohody – až do doby, kdy pominou dohodou vymezené důvody ve smyslu ustanovení § 39 odst. 4 písm. a) zák. práce. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví, že by dohoda musela být uzavřena jen na dobu určitou a takovýto požadavek nelze dovodit ani ze smyslu a účelu právní úpravy obsažené v ustanovení § 39 odst. 4 zák. práce (jenž je dán tím, že pro uplatňování dohody je především významná existence vymezených důvodů), nelze souhlasit s právním názorem odvolacího soudu, podle kterého za situace, kdy „zákon výslovně požadoval určení doby, bylo třeba takový časový úsek ohraničit jak počátkem, tj. účinností dohody, tak koncem jejího trvání“, a proto „nelze konec trvání doby určit tak, že je to doba neurčitá“, což „odpovídá i ustanovení § 333 zákoníku práce“. Není totiž v rozporu s ustanovením § 333 zák. práce, je-li trvání práv a povinností mezi účastníky pracovněprávního vztahu dohodnuto na dobu neurčitou, jak tomu například je v případě pracovní smlouvy (srov. § 39 odst. 1 zák. práce).“
„Vyplývají-li některé obsahové náležitosti dohody uzavírané podle ustanovení § 39 odst. 4 zák. práce z vnitřního předpisu zaměstnavatele, předpisu nadřízeného orgánu nebo jiného předpisu, není v rozporu s požadavky zákona na obsah dohody, aby smluvní strany v dohodě na tento předpis odkázaly.“
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. října 2022 sp. zn. 23 Cdo 2495/2022 zabývající se otázkou přechodu licence k předmětu průmyslového vlastnictví při pachtu závodu
„…uzavřením smlouvy o pachtu závodu, jehož součástí je licence k předmětu průmyslového vlastnictví poskytnutá propachtovateli licenční smlouvou uzavřenou podle § 508 a násl. obch. zák., vzniká právo pachtýře užívat předmět průmyslového vlastnictví v rozsahu poskytnuté licence pouze tehdy, pokud k tomu poskytovatel licence udělil souhlas.“
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. listopadu 2022 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 zabývající se otázkou moderace smluvní pokuty
„Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.“
Mgr. Jakub Málek – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Tereza Dvořáková – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
ODEBÍREJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ MĚSÍČNÍ NEWSLETTER
Navštivte naši stránku www.peytonlegal.cz/clanky a v její spodní části se přihlaste k odběru našeho pravidelného měsíčního newsletteru plného zajímavých článků a právních aktualit.
PEYTON legal NA WEBU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
Navštivte naše webové stránky na www.peytonlegal.cz, na kterých naleznete novinky z naší kanceláře, publikované články a dozvíte se podrobné informace o celém týmu, poskytovaných službách a další zajímavosti o činnosti kanceláře. Jsme i na LinkedIn a Facebook.