(18/12/2022) České předsednictví informovalo ministry zemědělství během Rady ministrů o výstupech z konference k označování výživových hodnot potravin, která proběhla v Bruselu v první polovině listopadu; Evropská komise předložení legislativního návrhu na označování výživových hodnot prozatím odložila
České předsednictví informovalo během Rady ministrů (11-12/12/2022) ostatní ministry členských zemí EU o výstupech z konference, která proběhla dne 10/11/2022 v Bruselu. Konference byla zaměřena na označování výživových hodnot potravin na přední straně obalu potravin a jeho přínosu k udržitelnosti, konference se účastnili zástupci českého ministerstva zemědělství, DG AGRI, FAO, Copa – Cogeca, ale i Potravinářské komory ČR. Plán na předložení revize Nařízení EU 1169/2011 o informacích poskytovaných spotřebitelům Evropská komise zahrnula do strategie Farm to Fork, součástí revize měla být revize pravidel pro označování země původu potravin, označování data spotřeby potravin a označování výživových hodnot potravin na přední straně obalů (společně s nutričními profily). Evropská komise se prakticky ihned od předložení strategie Farm to Fork (květen 2020) přikláněla k – stran výživového značení – celoevropskému, jednotnému, povinnému systému založenému na barevném hodnocení (Komise povětšinu času preferovala systém Nutri-Score). Proti zavádění příliš zjednodušujících systémů, mezi které typicky patří i systém Nutri-Score, od začátku aktivně vystupovala Itálie, kterou ale podporovala i Česká republika a české zemědělské a potravinářské organizace a řada europoslanců. Někteří z řečníků listopadové konference zdůraznili možná rizika poskytování příliš zjednodušených informací na etiketách potravin, varovali před rozdělováním potravin na zdravé a nezdravé i před rizikem srovnávání neporovnatelných výrobků a nezamýšlenou diskriminaci základních nezpracovaných nebo tradičních potravin nebo naopak před propagací vysoce zpracovaných potravin. Během konference rovněž zazněly obavy, že by mohlo dojít k záměně výrobků živočišného původu a jejich rostlinných imitací, a to vzhledem k používání stejných názvů výrobků. Český ministr zemědělství Zdeněk Nekula na pondělním zasedání Rady uvedl, že v návaznosti na to, co zaznělo během listopadové konference pořádané českým předsednictvím, se ukázalo, že nový harmonizovaný systém označování výživových hodnot na přední straně obalů potravin musí být založen na vědeckých doporučeních a nesmí být zavádějící. Evropská komise na konci listopadu, po silném tlaku odpůrců systému, uvedla, že případný systém výživového značení nebude Nutri-Score, a že návrh na změnu označování výživových hodnot, který měl být původně předložen do konce listopadu 2022, bude odložen. Zástupkyně Evropské komise během listopadové konference českého předsednictví uvedla, že je důležité, aby budoucí návrh byl vyvážený a měl skutečnou přidanou hodnotu pro občany i pro evropské potravinářské podniky. Nové datum plánovaného předložení zatím ale Komise nenastavila. Společně s novým návrhem by Komise měla předložit i posouzení dopadů, na kterém Komise pracuje ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Podle informací evropských nevládních zemědělských organizací by se mohlo stát, že se Evropská komise rozhodne předložit legislativní návrhy alespoň pro část balíčku, tedy pro označování země původu a pro označování data spotřeby a alkoholických nápojů, a to již na jaře 2023. Tato témata totiž zdaleka nejsou tak kontroverzní a citlivá, jako je otázka výživového značení. Druhá část balíčku zaměřená na výživové značení by pak podle evropských nevládních organizací mohla být předložena později, možná společně s nejvíce klíčovým legislativním návrhem celé Farm to Fork, a to pracovním rámcem pro Udržitelné potravinové systémy, jehož předložení Evropská komise plánuje na třetí čtvrtletí roku 2023. Podle italského europoslance Paola de Castra (S&D) odklad bez nového data naopak znamená, že by k předložení návrhu nemuselo dojít buď vůbec, nebo tak pozdě, že už v něm současný Evropský Parlament ani Rada nestihnou nic vyjednat (volby do Evropského parlamentu proběhnou v polovině roku 2024, Komise se mění na konci roku 2024). Označování výživových hodnot mezi své hlavní priority zařadilo i Švédsko, které po České republice přebírá předsednictví v Radě od ledna 2023. Švédsko patří mezi odpůrce systému Nutri-Score, podporuje možnost zachování národního systému značení výživových hodnot pomocí klíčové dírky. Nutri-Score má ze strany členských států ale i podporu, jeho zavedení podporuje například Francie, Belgie nebo Německo, kde už je systém na dobrovolné bázi zaveden. Proti Nutri-Score či zavádějícím systémům pak během Rady dne 12/12/2022 vystoupila Itálie, Kypr, Malta, Řecko a Portugalsko, jejichž zástupci zdůraznili, že jakékoli systémy musí být nediskriminační a musí být založeny na vědeckých základech.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu