(18/12/2022) Evropské instituce dosáhly předběžné dohody k systému Evropské Unie pro obchodování s emisemi a k sociálnímu klimatickému fondu
Evropské instituce dosáhly v neděli, dne 18/12/2022, po třicetihodinovém nepřetržitém jednání předběžné dohody k systému EU pro obchodování s emisemi a k sociálnímu klimatickému fondu. Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je trh s uhlíkem založený na systému emisních povolenek pro energeticky náročná průmyslová odvětví a odvětví výroby energie. Je hlavním nástrojem EU při řešení problematiky snižování emisí a pokrývá přibližně 40 % celkových emisí CO2 v EU. Od jeho zavedení v roce 2005 se emise v EU snížily o 41 %. Evropské instituce se dohodly na zvýšení celkové ambice snížení emisí do roku 2030 v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS, na 62 %. Spoluzákonodárci se dohodli na přehodnocení celkového emisního stropu na dva roky o 90, resp. 27 milionů povolenek a na zvýšení roční míry snižování emisního stropu o 4,3 % ročně v období 2024-2027 a o 4,4 % v období 2028-2030. Zařízení, která budou využívat bezplatné příděly, budou muset splnit požadavky na podmíněnost, mimo jiné v podobě energetických auditů a u některých zařízení i v podobě plánů na dosažení klimatické neutrality. Další přechodné bezplatné povolenky mohou být za určitých podmínek přiděleny odvětví dálkového vytápění v některých členských státech, aby se podpořily investice do dekarbonizace tohoto odvětví. Komise do 31/12/2026 posoudí a podá zprávu o možnosti zahrnout odvětví spalování komunálního odpadu do systému ETS s cílem zahrnout jej od roku 2028 a posoudit potřebu možnosti výjimky do roku 2031. Nový systém se bude vztahovat i na distributory, kteří dodávají paliva do budov, silniční dopravy a některých dalších odvětví. Systém bude spuštěn v roce 2027. Trajektorie snižování emisí a lineární redukční faktor byly stanoveny na 5,10 od roku 2024 a 5,38 od roku 2028. Rada a Parlament se dohodly, že v prvním roce spuštění systému se bude dražit dalších 30 % objemu aukcí, aby systém fungoval hladce. Dohoda rozšiřuje působnost systému na paliva používaná v některých průmyslových odvětvích. Pokud jde o odvětví, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) - cement, hliník, hnojiva, výroba elektrické energie, vodík, železo a ocel, jakož i některé prekurzory a omezený počet navazujících produktů – Rada a Parlament se dohodly na ukončení bezplatných povolenek pro tato odvětví, a to v průběhu devítiletého období mezi lety 2026 a 2034. Během této doby se bude CBAM vztahovat pouze na tu část emisí, na kterou se nevztahují bezplatné povolenky v rámci EU ETS, aby byla plně respektována pravidla Světové obchodní organizace. Bezplatné povolenky budou na začátku tohoto období vyřazovány pomalejším tempem a na jeho konci zrychleným tempem. Podpora dekarbonizace těchto odvětví bude možná prostřednictvím Inovačního fondu. Kromě toho bude část bezplatných povolenek vzniklých v důsledku uplatňování podmíněnosti převedena členským státům k dražbě, aby se řešilo případné zbytkové riziko úniku uhlíku. Do roku 2026 Komise přezkoumá dopad CBAM, včetně rizik úniku uhlíku, a zjistí, zda jsou zapotřebí další opatření. Rada a Parlament se dohodly na zřízení Sociálního klimatického fondu na podporu zranitelných domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy, aby se vyrovnali s cenovými dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu a s palivy pro další odvětví. Fond bude součástí rozpočtu EU a bude financován z vnějších účelově vázaných příjmů až do maximální výše 65 miliard EUR. Tato rozpočtová struktura umožňuje fondu využívat řadu záruk spojených s evropským rozpočtem, aniž by se znovu otevřel víceletý finanční rámec EU. Každý členský stát by Komisi předložil "sociální klimatický plán", který by obsahoval opatření a investice, jež hodlá přijmout s cílem zmírnit dopady nového systému obchodování s emisemi na zranitelné domácnosti. Tato opatření by mohla zahrnovat zvýšení energetické účinnosti budov, renovaci budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení v budovách a zavádění bezemisní a nízkoemisní mobility a dopravy a opatření poskytující dočasnou a omezenou přímou podporu příjmů. Prozatímní politickou dohodu budou nyní muset formálně schválit Evropský parlament a Rada.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu