Ministři zemědělství diskutovali s Evropskou komisí o evropských cílech na obnovu přírody, vyjádřili obavy týkající se finanční nákladnosti implementace pravidel, administrativní zátěže i dopadu na potravinové zabezpečení
Evropská komise předložila na konci června 2022 legislativní návrh týkající se cílů EU v oblasti ochrany přírody. Jedná se o velmi ambiciózní plán, který by měl pomoci dotčeným sektorům při transformaci směrem k udržitelnosti, s primárním zaměřením na ochranu životního prostředí a klimatu. Plán je podle Komise kombinací zastřešujícího cíle obnovy pro dlouhodobou obnovu přírody v suchozemských a mořských oblastech EU se závaznými cíli obnovy pro konkrétní ekosystémy (např. mokřady, řeky, lesy, pastviny, mořské ekosystémy), přičemž zavádí opatření, která se společně do roku 2030 budou týkat nejméně 20 % suchozemských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu. O tématu diskutovali ministři zemědělství spolu se zástupci Evropské komise během Rady ministrů, která se konala dne 21/11/2022. Komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius zdůraznil, že opatření na obnovu přírody nelze odkládat, a to ani v době, kdy politickému a veřejnému mínění dominují obavy, mezi které patří i potravinové zabezpečení. Podle komisaře návrh neukládá zemědělcům ani rybářům žádná omezení, nezakazuje hospodářské činnosti v oblastech, kde jsou prováděna opatření na obnovu, pokud tyto činnosti umožňují obnovu cílových ekosystémů. Pro zemědělství v plánu existují specifické cíle pro obnovu populací opylovačů a zemědělských ekosystémů, jako je index lučních motýlů, zásoba organického uhlíku v minerálních půdách na orné půdě a podíl zemědělské půdy s vysokou krajinnou rozmanitostí, který by se měl v čase zvyšovat. Přestože v současnosti existuje primární tlak na zajištění potravinového zabezpečení, není podle komisaře možné dále s implementací cílů obnovy přírody čekat. Investice do implementace opatření se podle komisaře vyplatí, každé vložené euro by mělo vygenerovat osm eur díky přínosům z mnoha zdravých ekosystémových služeb, jako je zmírňování klimatických změn a adaptace na ně, poskytování potravin, krmiv, přírodních zdrojů, ale i čistý vzduch a voda. Podkladový dokument Komise pro toto jednání je dostupný zde. Ministři zemědělství obecně plány Komise uvítali, vyjádřili ale i řadu obav. Ty se soustředily zejména na požadavek rychlého zavedení systémů, přičemž se řada ministrů obávala vysokých nákladů na implementaci i administrativní zátěže. Slovenský ministr zdůraznil, že implementace žádných pravidel by neměla ohrozit schopnost EU produkovat potraviny, ani by neměla vést k neúměrně zvýšené finanční zátěži, podobně se vyjádřila i Francie, Maďarsko či Itálie. Návrh Komise naopak podpořilo Německo.
Autor: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu